Mezi vlky

Na nového Carnahana jsem vyrazil v očekávání akčního survival thrilleru, kde vlci budou efektně hodovat na nebohých těžařích, přičemž jim bude dělat nedobrovolného číšníka Liam Neeson. K nefalšovanému překvapení jsem dostal ve všech ohledech funkční horor, kde z táhlého vytí mrazí v zádech a chlupáči se krmí bez jakýchkoliv servítek a zásad slušného stolování. Když v druhé polovině začnou na jedné straně docházet síly a na druhé naopak růst apetit, ani se nelze divit, že začne fyzicky bolet každý krok, za což patří dík nejen Carnahanovu kumštu, ale i Streitenfeldově hudbě, která z toho definitivně ždíme koncentrovanou depresi. A ten konec! Nejzajímavější a nejnepříjemnější překvapení cca rok a půl nazpět. (10.03.2012)

Banda jednotlivců s plochými osudy a minulostí rekrutovaná z řad nejbanálnějších scenáristických stereotypů, zaklesnutá v průhledném umrtním pořadníku. A nad tím vším vyčnívá Neeson jako úkaz z jiného hereckého světa. Je to film o přežití v extrémních podmínkách, horor, esoterická sonda do hlubin žoldákovy duše? Nebo snad nová vize příběhu o Psu Baskervillském? Třetí Predátor? Scénář bezadně krouží kolem skvělého námětu a marně přemýšlí, z jaké strany to celé uchopit. Postavy zakládají ohně, vyměňují si historky, neohrabaně přemítají o životě, nuceně fuckují a pak ně vyskočí digitalní vlk nebo jim za zády zahřmí vlčí chorál (to jako vážně?). A mistr Carnahan, řemeslník schopný ladně vršit skvělou akci i přestylizované obrazové filtry, tu najednou bezmocně stojí a modlí se, ať už to celé skončí. Protože kde není scénář a kam se nehodí akce a přestylizované filtry, tam ani slovutný mistr nic nezmůže. A když už tu šanci přece jen má, je to podivuhodná mizérie (desetiminutovka na útesu nad řekou otevírá letošní žebříček WTF). Být to jenom Neesonova tichá, komorní, osobní anabáze napříč nehostinnou pustinou (klidně v režii Terrence Malicka), nebylo by o čem, ale tohle nesmyslné skupinové putování postrádá prvky žánrové zábavy jakéhokoliv druhu. [Londýn, 27/1/12] (28.01.2012)

Liam Neeson pracuje v spoločnosti ťažiacej ropu na Aljaške. Utápa sa v depresiách nad stratou svojej lásky. Je napokraji sebevraždy. Čoskoro však príde na iné myšlienky a bude mať úplne iné starosti, pretože kvôli nehode firemného lietadla sa on a zopár jeho kolegov ocitne uprostred divočiny. Široko ďaleko niet civilizácie, je treskúca zima, nemajú čo jesť a mnohí sú zranení. No najhoršie je to že sa dostali do teritória krvilačných vlkov. Stala sa z nich ľahká korisť. Ocitli sa sami "Medzi vlkmi". **** (21.12.2017)

Takovej pohodovej chlapskej outdoor, doletěli, zakempili, láhev Jacka otevřeli, vo bohu porozprávěli, vo kurvách, vo dětech, no a občas někoho sežral vlk. Carnahanův pokus o drsné survival drama nemá podle mého nic společného s hororem, je to mnohem spíš režisérův pokus o vážné existenciální téma, které sráží zvláštní umělá pachuť digitálního "zla" a digitální epiky. Tomu filmu hodně sluší výprava, sluší mu Liam Neeson, sluší mu i Streitenfeldova lyrická hudba (klidně bych jí čekal spíš v severském filmu)... ale hodně mu ubližuje to, že Carnahan má tendence krutost a nemilosrdnost přírody dotahovat ad absurdum uměle: dovedu si představit, že jako syrové drama bez jediného digitálního doteku by tohle mohlo být brilantní téma pro Petera Weira. Snaha jít na maso a krev vyznívá u Carnahana do ztracena nikoli proto, že by byl málo efektní, ale spíš proto, že to s efekty zbytečně přehání. Dílčí věci mu neupírám. Úvod a závěr jsou silné jak medvědí krk. Ale snaha udržet dialogy nad hladinou patosu a prázdných proklamací zrovna dvakrát nevychází. Mezi vlky je film, který se snaží rozjet se zataženou ruční brzdou. Zároveň je to docela ironický obraz toho, že naše představy divoké přírody ohraničují hollywoodské filmy, Discovery Chanel a CGI efekty. Jenže Carnahan nám chtěl ukázat přesně to, co v těchto obrazech chybí (duchovní přesah existence vydané na pospas divočině). A nevyšlo mu to. Když jedna z postav řve: "vy nejste zvířata, my jsme zvířata", nemá pravdu. V tomhle filmu není zvíře nikdo. Proto v něm chybí byť jenom náznak fascinace něčím jiným než táborákovou metafyzikou. (16.03.2012)

Keď film z tohto prostredia a s týmto námetom drží pokope iba charizma hlavného herca, je niečo špatne. Človek sa tu nepokochá Aljaškou, pretože je celý čas buď noc alebo hustá fujavica (menšie náklady vďaka nakrúcaniu v štúdiu). A nedočká sa ani Carnahanových kameramanských atrakcií. Čo by nemusela byť výtka, keby film fungoval ako strhujúca, temná survival dráma, ktorou chce byť, ale ktorou nie je kvôli scenáru. Postavy nezaujímavé (keby pád lietadla prežil iba Neeson, filmu by to len pomohlo), dialógy k ničomu, a nápad prispieť do subžánru niečím inovatívnym žiadny. Nudiť sa nebudete, pretože sa občas zjavia hroziví (digitálni) vlci, ale na slabé tri hviezdy to dosahuje iba vďaka Neesonovi. (05.03.2012)