Tajemství Pravdy

Seriál podle mé oblíbené ságy od Terryho Goodkinda, mně zas tolik nenadchnul. Jde hlavně o to, že se v mnoha dílech vůbec nedrží knižní předlohy a mne opravdu nezajímají nějaké příběhy a problémy cizích lidí, které neznám z knih. Krajina Nového Zélandu je vkusně vybraná a hodí se do Meče Pravdy svou rozmanitostí. Hlavní hrdinové: Zedd čaroděj prvního řádu vypadá a chová se opravdu jako bláznivý dědek a takto má být, ale má mít hnědé oči. Craig Horner se do role Richarda moc nehodí, jeho mimika prozrazuje, že nic nebere vážně, prostě není asi zas tak dobrý herec. ale musí se nechat, že je to fešák. Bridget Regan se hodí docela na Matku zpovědnici a každý má z ní respekt, zastrašuje obyčejné lidi svým přísným pohledem učitelky. Nechápu proč ji dali kontaktní čočky modré barvy, když podle knihy má mít zelené. Nic není dokonalé no. Nejlepší díl byl zatím 8 Denna i podle ostatních fanoušků, protože se nejvíce jako jeden z mála drží knižní předlohy a Jessica Marais jako Mord-Sitha zde opravdu exceluje. V dalším 9 Puppeteer mně zas dostal svým vtipem Zedd. Uvidíme, co bude dál. Za mně celkové hodnocení three stars. (05.02.2009)

44/44 Diváci odchovaní Renaissance Pictures nemohou čekat každých deset let jen na jednoho Spartaka, takže pomalu přehodnocuju stanovisko a dívám se pod pokličku seriálu, který se nakonec ukazuje jako solidní přítel Herkula a Xeny. (07.09.2010)

1. sezóna *****, 2. sezóna **. Neuvěřitelně nevyrovnaný seriál, kde v první sezóně to ještě šlape, jak by mělo, ale druhá sezóna je děs a utrpení, kde mi vadily jak ty rádoby veselé díly, tak všechny ty cimrmanovské možnosti, kdy se mrtvé postavy pořád převtělovaly, až už jsem měl zmatek, kdo je vlastně kdo, a to už vůbec nemluvím o reminiscenčních dílech a hlavně dílech alternativních. Co jsem ještě překousl v první sérii, to se zde stalo takovým pravidlem, že nakonec už bylo jedno, jaká linie je ta hlavní, a které jsou ty možné alternativní. Souběžně se všemi těmito zmatky zcela samozřejmě nastoupily i logické lapsy, až to bolelo. Za všechny třeba spálený návod k použití Kamene slz - zbytečně se řeší, jak ten návod získat, když přitom kdejaký místní čaroděj umí spálený papír dát do původního stavu už v první sérii. Navíc se vytratila jistá moudrost, poučení, a hlavně nejednoznačnost první série. V první sérii každý čin ovlivňoval další čin jako kostky domina - ne všechny dobré činy vedly k dobru, někdy přinesly i zlo. Zde se činy dějí nahodile, když tak se vrátí nebo zvrátí, a jede se od začátku. Ani mi tak nevadilo, že celé ladění připomíná Xenu a že Hledač je takový záprdek, k naznačeným myšlenkám první série se to docela hodilo. Ale tyhle chyby opět vynikají ve druhé sezóně, kde Kahlan vypadá jak Richardova matka. Pustil jsem se díky seriálu do knih, a překvapilo mne, jak jinak jsou pojaty, hlouběji, a více se zkoumá to, co dělalo z první sezóny mimořádný počin - viz výše, co píšu o nejednoznačnosti a domino efektu. Celé finále tak bylo pro mne docela těžkým zklamáním, kdy každý pravděpodobně nesmrtelný a nezničitelný řád (o nichž se dříve tvrdilo, že už jsou vyvražděni, nebo jich moc není) musí nastoupit na scénu ke svému závěrečnému představení. Ještě že nevznikla třetí série, byla by to jen fraška. (26.10.2014)

První dva díly jsou dost špatné, ale bohudík patetické grandiózní dialogy s nimi také v dost velké míře končí. Od čtvrtého dílu mě pak seriál natolik chytl, že sledování každého dalšího dílu bylo vrcholem dne - Bridget Regan byla asi hlavním důvodem, že jsem se dostal tak daleko, ale od té doby byly i jednotlivé díly dost zajímavé a s originálními zápletkami, abych měl na seriálu i jiný zájem. Z druhé série jsem byl pak poněkud rozpačitý - některé díly úžasné, další zase neuvěřitelně iritující (těch přibývá hlavně ke konci a poslední čtyři díly byly hotovým utrpením - možná i díky plochosti postav Richarda a Kahlan, kteří mě dokázali místy solidně vytáčet). Souboje překvapivě dobré, jen těch skoků Richarda bylo na můj vkus trochu moc (naštěstí s druhou sérií jich rapidně ubylo, naopak ale přibyly scény s ninja sestrami v "červených" róbách a těch je bohužel až příliš). Jedna věc mi ale hodně vadila po celou dobu, a to hudba - dle mého názoru se k Legend of the Seeker jednoduše vůbec nehodila, a místo aby děj nějak podtrhovala a doplňovala atmosféru, byla dost rušivá a otravná. Rozpočet seriálu se dost podepsal na monstrech a čarodějnických efektech, které vypadají dost úděsně, ale člověk se přes to časem přenese (přes směšné zaříkávání při rituálech ne). Celkově hodnotím slabšími 4*, seriál má spoustu dobrých momentů, bohužel i spoustu špatných - přesto pro fantasy fandy sledovatelný počin. (28.09.2012)

Spíš než jako adaptace knihy mi to připadalo jako RPG pro PC nebo konzole, tradičně se potácející mezi vysokou fantasy, „mečem a magií“ a temnou fantasy, kdy pohledný hrdina (ryzího charakteru neovlivněného zkažeností okolního světa ani krveprolitími, jichž se den co den dopouští) od samého začátku směřuje za jasným cílem a cestou plní spousty vedlejších questů, přičemž se hlavní zápletka zašmodrchává, navíc s ním putují další z větší části pohlední společníci (již méně ryzího charakteru), jejichž jedinečné schopnosti a talenty najdou v každém díle více či méně strojené uplatnění. Jak tomu u podobných seriálů, filmů, knih a her bývá zvykem, jedná se o další kombinaci známých i méně známých motivů a leitmotivů, z nichž některé jsme zdědili již po starověkých Sumerech. Některé díly jsou horší, některé lepší, něco je hloupé, něco chytré, někdo hraje dobře, někdo špatně, prostě tak, jak tomu bylo například s Hvězdnou branou, Xenou, atp. Nicméně stále budu tvrdit, že je Seeker lepší než Herkules a Xena dohromady. Především má hlavní zápletku, která je dost průměrná, ale alespoň existuje, a na seriálové poměry kvalitní kameru a střih (a naštěstí jsou TÉMĚŘ pryč i časy papundeklových kulis), i když režie je tedy dost nevyvážená a ten, kdo to točil, se evidentně nemohl rozhodnout mezi heroismem, epičností a samozřejmě morálkou vysokého fantasy na straně jedné a brutalitou, nečekaným humorem a erotičností (někdy hraničící až se sexuálním fetišismem – no fakt, nekecám :-)) „meče a magie“ na straně druhé. Takže v jednu chvíli ze sebe čaroděj sype morality a moudra a hlavního hrdinu tíží nemocný stařík u cesty, aby si jeho parťačka o půl minuty později s labužnickým výrazem vychutnávala zabíjení nepřátel, hrdina jí v tom ovšem zdatně sekundoval, pouze vyměnil labužnický výraz za zuřivý. Seriál je tedy hodně nevyvážený, co se týče atmosféry, najdou se zde momenty poněkud nevhodné pro všední odpoledne (ač je to zvláštní, půvabné líbající se bojovnice v přiléhavých kožených stejnokrojích prý někomu přijdou nevhodné; patří sem však například i jedna holčička mlátící druhou či temná nestvůra trhající oběť na kusy – i když mimo divákovy zraky), jindy je to možná až přehnaně dětinské jako z pohádkové fantasy. Každopádně seriál to doposud dotáhnul teprve na konec druhé série, tudíž jeho kvalita stále zůstává poměrně vysoko a je bez problémů sledovatelný. Největším kladem jsou ale nejspíš pěkné ženy a hlavní padouch (většině známý spíše jako Haldir, jeden z kapitánů Lothlórienu), kterému jsem celou dobu děsně neobjektivně fandil. Až na druhé koleji zůstává docela dost průměrná hlavní zápletka. A tak dávám nekritické čtyři hvězdy, protože mám prostě fantasy rád a protože jsem tenhle seriál naprosto bez problémů zkouknul. (16.08.2010)