Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (414)

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Opravdu se mi tam zalíbil fenomenální Hrušínský již na sklonku života a přec duší v plné síle a pln mouder životem nesených.... S trochou té "moravštiny" jsem se smířil a tento snímek mi onehdá večer udělal velice milo v srdci, že na začátku devadesátých let vznikne ještě takový herecký koncert jednoho člověka, žel z tohoto filmu jen jediného. S Mistrem a národním umělcem Rudolfem nám odešel navždy kvalitní český film..!!!!!!!!! Již nebude více. ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

bolest si nevybírá mladé-staré, hubené-tlusté, bohaté-chudé nebo muže-ženy, prostě přijde, nezvaná, nechtěná, a jediné, co zbývá, je bojovat... to je totiž to jediné, co můžeme (a musíme) dělat, abychom nepodlehli. ne každý může vyhrát, ale každý se jí může postavit. a to zcela dokonale mapuje tenhle nenápadný snímek... mozaikovité střípky ve více dějových rovinách mi sice dělaly občas problémy s diagnózou posloupnosti, ale s trochou soustředěnosti se to dá... ztotožnitelné charaktery, příjemná směs hořkého humoru a sladkého dojetí, vnitřní emoční vzdor vůči bezpráví... prostě dobrý film. 80% ()

Reklama

Boss321 

všechny recenze uživatele

Poměrně neznámý a hodně nedocenění film o krutých 50. letech, třídních nepřítelých a skupině vojáků nazývaných černí baroni nebo-li pétépáci. Všechny skvělé herce v tomto snímku, ale zastínil jediný a to Rudolf Hrušínský st. Legenda českého filmu a jeden z nejlepších našich herců (pro mě ten nejlepší) opět exceluje a předvádí další z řady svých báječných výkonů. Jen potvrdil, že byl schopný zahrát od hororových přes dramatické až po komediální role a vždy působil dojmem člověka, který nehraje, ale svou rolí žije! Atmosféra je vystižena dokonale a dodává ty správné grády. Doporučuji všem, hlavně mladším ročníkům (jako jsem já :)), aby shlédli, co byli komunisti zač. Čtyři a půl hvězdičky....... ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Jeden z posledních filmů zlaté české éry charakteristické úžasnými herci, baladickým vesnickým prostředím a deprimující aurou nežádoucí socialistické záštity. Jedno z posledních velkých vystoupení Rudolfa Hrušínského, který byl a pro mnohé stále je největším českým hercem v historii. Smutné, velmi autentické a chvílemi úsměvné vyprávění o tehdejší lidové nátuře a problémech, které , částečně díky takovým filmům, přerůstají hranice minulosti. Neprávem zapomenutý filmový poklad a jednoznačně životní role Pavla Zedníčka :) 90% ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Dramaticky výborne spracované málo známe dielko o smutnej stránke našich nedávnych dejín. To najlepšie na filme bolo ako sa nakoniec krásne celý príbeh vyskladal a ako bola dejová linka koncipovaná - vôbec nie štandardným spôsobom a práve to bolo na tom to najzaujímavejšie. Záver ponúka divákovi širokú paletu rôznych pocitov od smiechu až po smútok a trpkosť. Ono takých ľudí ako bol nadporučík Kopřiva bolo vtedy viac, hlavne na vojne, kde vždy chýbal zdravý rozum, zato však nechýbal nadbytok alkoholu a smiešny pocit dôležitosti. 85/100 ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Scéna na hřbitově na začátku filmu byla natáčena na hřbitově v Novém Hrozenkově. Branka umístěná v portálu, kterou si otevřeli, zde byla nainstalována jen pro účely natáčení, poté byla opět demontována. (slawe)
  • Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
  • Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)

Reklama

Reklama