Hobit: Šmakova dračí poušť

Vrchol se blíží. DoS nabízí o poznání více akčních scén, násilí, temnoty a méně „rodinného“ humoru. PJ si dovolil výraznější odchylky od předlohy – pryč jsou doslovné přepisy dialogů jako v Neočekávané cestě. Minimalizovány jsou taky kamerové jízdy a působivé velké celky Zélandu, protože dvojka je indoorovější a také tmavší. *Spoilery* Mistrným tahem bylo trpaslíky nezavřít do sudů a nenechat v relativním poklidu dojet do Jezerního města. Skupina je pronásledována skřety a brzy přichází třetí strana (elfové), která bitku ještě více rozjitří. Celkově jsou skřeti ohavnější, děsivější a nechutnější, na Bilba postupně dopadá zhouba Prstenu, družina strádá, rozděluje se a Gandalf končí v kleci jako zvíře, atmosféra je cítit zoufalstvím a předzvěstí krutých časů – takhle má vypadat pořádná fantasy!/// Legolas dostal až příliš mnoho prostoru, takže pokud jste se posměšně šklebili u jeho sjíždění po štítech ve Dvou věžích a olifantích chobotech v Návratu krále, připravte se na nášup desítek neskutečných kousků, kdy ztepilý blondýn elegantně slajduje po pavoucích, skřetech a na hlavách trpaslíků dělá roznožky, které by mu záviděl i Van Damme. Rusovlasá Tauriel (krásná Lily) do příběhu zapadla poměrně hladce, byť s sebou přinesla lehce přebytečnou milostnou linii o nedovolené lásce lidí z dvou ras, (což někomu může připomenout Arwen s Aragornem), ale jde spíše o okrajovou část vyprávění./// Závěrečné scény se Šmakem (Cumberbatch má bohužel hlas hodně upravený) chtějí být novátorské a dravé. Družina se tak oproti knize nekrčí uvnitř hory, ale narychlo proti bestii organizuje bitvu epických rozměrů, ovšem vystavěnou na mnoha proměnných (ty pece!) a notné dávce štěstí (drak působí chvílemi jako imbecil, neboť skupinu opakovaně těsně míjí a nespálí ani kus trpasličího plnovousu!). Střihově je to nepřehledné, a i když je Šmak trikově docela autentický, je prostě poznat, že se honí v umělé hromadě mincí, sádrokartonových síních a u zadků jim hoří digitální oheň. Celkovou atmosféru rostoucího zla výborně podtrhne Bilbo svým zoufalým výkřikem do hlubin Ereboru, kterým film končí – a už se naštěstí nevrací k dvěma paralelním liniím v Jezerním městě, jež trochu otravně přerušují akci s marnivým drakem. P.S. Shore se překonal! 80–85 %. [Kino, 2D s titulky] (11.12.2013)

První díl byl pohádkou, kterou je i kniha. Šmakova dračí poušť (bleh) se však (zřejmě maximálně v rámci možností) přiblížila Pánovi prstenů. Hlavní zásluhu na tom má samozřejmě účast Orlanda 'Legolase' Blooma, který snad poprvé (štěk v Černém jestřábovi nepočítám) předvádí solidní herectví a božská Evangeline Lilly, kterou od nynějška prosím obsazovat do každého pátého filmu. Jejich souboje film pozvedly ještě o něco víc a teď můžu s klidným srdcem napsat, že lépe asi zpracovat kniha nešla. (Ale samozřejmě, že šla). Místy vizuál vypadá až moc počítačově (lití zlata, jízda Legolase na koni), ale jinak k efektům nemám výtky (perfektní Šmak a adrenalinová jízda podzimu - rafting v sudech). Jediným opravdovým mínusem je Howard Shore. Chvílemi je vidět, že se snaží najít ten správný ekvivalent k předchozím soundtrackům ze Středozemě, ale výsledkem je lotrovská-nelotrovská hatmatilka. Buď měl Pána prstenů vykrást se vším všudy (čti pokračovat se stejnými motivy), nebo vymyslet úplně něco zbrusu nového. Jediná kaňka ale s hodnocením dolů nehne. (09.01.2015)

Dovolte mi, abych na úvod použil místní nadužívanou, klišovitou a ryze subjektivní komentátorskou frázi a významově ji otočil: „Je to tam.“ Lidský element (Bard) a přítomnost Ereboru vnesli potřebnou intenzitu, drak šmak a dědičné chorobě podléhající Pavéza říz. Ostatní už obstará Jacksonovo utahování šroubů temnoty a nezřízená hravost (i když pochopím, že některým se jeví spíše jako žravost, co i lembas v hlavě může změnit na strouhanku). Přísně kritická hodnocení přikládám tomu, že jejich autoři trpí ošklivou civilizační nemocí, která se právě Jacksonovi už léta nějakým zázrakem vyhýbá - a sice, že stárnou.. K jeho vizuální žranici z osobitého vesmíru jsou už další slova zbytečná, snad jen, že rok je někdy až příliš dlouhá jednotka času.. P.S.: Legolas by měl trošku omezit to barvení vlasů. Vždyť už se mu kvůli peroxidem rozleptané sliznici spouští krev z nosu.. (13.12.2013)

|| Scenár: Frank Walsh, Philippa Boyens, Guillermo del Toro, Peter Jackson / Predloha: The Hobbit - J.R.R Tolkien | Hudba: Howard Shore | Produkcia: Peter Jackson, Carolynne Cunningham, Zane Weiner, Fran Walsh | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: New Line Cinema, Metro-Goldwyn-Mayer, WingNut Films | Rozpočet: 200 miliónov $ | Tržby: 24 miliónov $ (14.12.2013) || Zážitok z filmu je vždy ovplyvnený aktuálnym zdravotným a psychickým stavom diváka. Ja som bol tento deň zdravý a šťastný :) Už od prvého dielu som sa snažil vyvarovať porovnávaniu Hobbita s LotR, pretože to by stavalo Hobbita do jednoznačnej pozície porazeného a Jacksona do úlohy sebavykrádača. Celú novú trilógiu beriem ako darček od Jacksna pre fanušíkov LotR, ktorí si vždy priali nekonečnú minutáž, a zfilmovanie všetkých scén z knižky. U LotR to však nebolo možné, nakoľko bola trilógia vytvorená na základe obsiahlej "skutočnej" trilógie, a tak to z metrážneho hladiska nebolo možné. U Hobbita sa tendencia otočila: Predloha je jediná knižka, a ešte k tomu omnoho rozprávkovitejšia, takže autorský tím tlačí do príbehu nielen vlastné motívi a postavy, ale do druhého dielu aj onú LotRovskú temnotu, ktorá v prvom Hobbitovy nebola ani naznačená. Neuspokojený fanúšikovia od LotR si tak môžu užiť Jacksonovské stredozemské hody naviac - na divákov, ktorý ale neboli zasiahnutý LotR kultom, je tým pádom Hobbit dosť často rozťahanou, a dejovo nenaplnenou záležitosťou, naviac s otvorenými koncami každého dielu, čo spôsobuje absenciu katarzie z celkovitosti celovečerného filmu - a tento aspekt ťažko nesú aj skalný fanušíkovia. Je otázne, či si to môže dovoliť film, ktorý má pokračovanie o daľší rok neskôr. U mňa asi hej. --- Smaugova pustatina je oveľa lepším kusom, než Neočakávaná cesta. Má lepšie tempo, viac postáv, plnohodnotnejšie dejové napredovanie - až sa pýtam, čo vlastne bude v tretom diely? :) Ten film nie je ani zďaleka dokonalý, ani z fanušíckeho uhla pohľadu, no i tak je to lepšie, než akákoľvek žánrovka za posledné roky. 90% | CinemaCity Slovanský Dům, sál 1, Praha, 2D, EN DTS, 13.12.2013 | Deň pred predpremiérou The Battle of the five armies som si pozrel Šmakovu dračiu púšť, konečne v rozšírenej verzii, ktorá má cez 3 hodiny. Tak isto, ako u Pána Prsteňov, aj u Hobbita funguje viac dlhšia, dejovo obsiahlejšia edícia, kde konečne naberá viac zmyslu každá vedlajšia dejová linka, a to hlavne tá s Gandalfom a Thorinovým otcom. Naštartovanie Hobbita bolo ťažkopádne, ale cez takýto mostík smeruje projekt určite do velkolepého finále. Vďaka Jacksonovi sa preslávil ďalší mladý hudobný talent v osobe Eda Sheerena, ktorý bol do vzniku titulnej pesníčky "I See Fire" takmer neznámy. | FullHD, THX, EN DTS, Extended Version, 9.12.2014 | (14.12.2013)

Už nebudu dále plakat nad rozlitým mlékem, že dělba na tři filmy nedává smysl (ale pořád ho nedává). Prvních pár desítek minut teče po plátně roztažená digitální kašírka jedničky s nějakým tím slunce západem / východem naklíčovaným za zády. S láskou přitom vzpomínám na časy, kdy pro mě Středozem byla hmotnější a předmětnější než digitální postavy skřetů a velkolepá hra barev. Jackson vycpává, jak se dá. Za elfí travesty show ať mu narostou parohy. Tauriel je krásná a otravná, Legolas působí o půl století starší než v Pánovi prstenů a protože nemůže být ten ležérnější atlet, co vlastně rád trpaslíky, tváří se jako pastýř, kterému někdo sodomizoval stádo ovcí (zdravím do Znojma) a jeho přínos spočívá v točitých choreografiích (ke konci už fakt otravných). Dvojku pro mě dělí scéna se sudy. Ta tekutá akční plavba je boží a příchodem Barda a Esgarothu se mi vrátil i pocit, že chci být součástí Hobita a angažovat se v něm jinak než jako čumil. Konflikt démonicky kvetoucího Thorina a charismatického buřiče Barda má starou noblesu a odporný podágristický buržuj starosta vrací do Hobita kus přesahu i humorného divadla. Najednou je zas co objevovat a čím se nechat překvapit a pobavit ("proč nám ze záchodu lezou trpaslíci?"). Pocit, že se strašně těším, až se trojlístek vypravěčských linií na konci protne ve velkolepém akčním finále, mě postupně opouštěl. Šmakovi skáče do řeči usmrkaná milostně-funebrácká epizoda s Kilim a že by mě bavilo sledovat tu natahovanou partu taviče Kahana v Mlžné hoře, to taky zrovna tvrdit nemůžu. Navíc závěrečný trojitý cliffhanger je docela laciný a zničil mi předpoklad, že dvojka je lépe strukturovaná než jednička. Takže - stejně jako minule. Tentokrát ještě blíž čtyřem hvězdám, ale za ta zklamaná očekávání... ne. To nejde. Edit po druhém shlédnutí: tak jo, jde. (11.12.2013)