Umírající zvíře

Jeden pomalu odkvétající život, který si blížíc se završení své pouti uvědomuje prázdnotu, v níž byl po celou dobu uvězněn. Přesně takový je život profesora Davida Kepeshe, jemuž proudí více krve do pohlavního orgánu než do srdce. Kepesh, známý to sukničkář, by asi nikdy nečekal, že se jedné z jeho studentek, Consuele, podaří uvést tep jeho srdce do toho správného rytmu, a že se z cynického sexuálního hladovce může díky kouzlu krásky s čokoládovýma očima stát něžný romantik. Stalo se tak a z nezávazného flirtu se stala tragédie, při níž zabolí srdce, vyrojí se pár slz a v mysli vykvete několik duchaplných myšlenek. Dva milenci, jeden klavír mezi nimi, dva staří přátelé, umění aplikované na život, velmi subjektivní monology, trefná moudra, intimita a spousta emocí...to jsou hlavní ingredience pro vytvoření tak senzitivního a vpravdě skvělého zážitku, jakým pro mě Umírající zvíře bezesporu je. Přičtu li k tomu ještě vynikající výkony, na kterých film stojí, citlivou práci kamery a skvělý hudební doprovod, musím před dalším režijním počinem Isabel Coixet pokorně smeknout. Ben Kingsley konečně po dlouhé době dostal roli, ve které může naplno projevit své nesporné kvality a já bych mu za ní hned dal zlatou sošku, Penélope Cruz je film od filmu lepší a její herecký projev v tomto filmu vedle jejího půvabu rozhodně nezanikne. Velmi mě překvapil Dennis Hopper, o jehož hereckém umu nepochybuji, ale vidět ho v takové roli, jakou (bravurně) ztvárnil v Umírajícím zvířeti, je pro mě nevídaným a překvapivým zážitkem (v porovnání s jeho rolemi psychopatů, Modrý samet budiž příkladem). 90% (17.11.2008)

Pochmurná sonda do života postaršího muže, který mu nabourá mladá žena. Příběh bez klišé, na kterém jde od začátku poznat, že je z dílny Isabel Coixet, její cit je nezaměnitelný. Ben Kingsley je stále fešák, sice bych to moc k jeho jedinému oscarovému výkonu v Gandhim nepřirovnával, ale stále ve vysoké formě. Penélope Cruz neodolatelná a skvěle vybrána do role sofistikované ženy. Dramatická hudba skvěle ladila k atmosféře spíše evropsky laděného romantického filmu. K úplné dokonalosti chybí, nebo spíše přebývá délka, být to malinko kratší, neuškodilo by. (29.09.2008)

Standardní drama, které nijak nepřekvapí. O lidech, kteří se v jisté fázi života ucitnou v krizi. Už to tady bylo hodněkrát, starší muž a o hodně mladší milenka a jak to asi dopadne. Výkony herců jsou sice procítěné, ale žádnou hloubkou mě neomámily. Trochu ubrat na citovém vydírání a film by nemusel zůstat v takové šedi. (11.10.2008)

Za všechno je zodpovědný člověk...Thomas Morton: Chceme lásku v každém věku!!!!!! Penelopé Cruz je nádherná žena, co by chlap neudělal pro její lásku...ale pozor na žárlivost, to je pěkná mrcha. Krásné ženy jsou neviditelné, vidíme jen krásnou skořápku a ta nás nepustí hlouběji. Chování hlavního hrdiny je zbabělé, jeho volba byla horší než volba jeho syna. A George? No, to už se někdy stává, smrt je nám v patách. Nikdo nic nikomu nedluží. Litujete svého života a zmařeného času? Podívejte se na tento snímek a otevřete oči!!! Krásný a smutný snímek, a čas letí, když máte zavřené oči. To na konci byla LÍTOST, nebo LÁSKA??? (02.03.2009)

Ben Kingsley, na Oscara čtyřikrát nominovaný herec, o kterého je stále enormní zájem, rozehrává další silně dramatický part. Jeho sofistikovaný profesor literatury a proutník za zenitem je pragmatický k opačnému pohlaví, bilancuje s jediným přítelem (unavený cynik Dennis Hopper) nad životem, nezávazností vztahů i blížícím se konci. Komorní portrét jeho vzplanutí k mladé studentce kubánského původu (Penélope Cruz snoubí ve své Consuele neposkvrněnost s chtíčem) disponuje táhlými dialogy a hravě dokazuje, jak jsou nejen partnerské vztahy vratké a přitom pevné. Uznávaná španělská režisérka Isabel Coixet konstruuje další citově vyhrocenou story, poeticky (kameraman Jean-Claude Larrieu) i hudebně (emočně bohatá knihovna světové hudby - s tou pracuje jako málokdo) dokonale provázanou, která však horko těžko zakryje svoji literárnost a zbytečnou doslovnost i melancholičnost. Umírající zvíře je přesto prvním filmem z režisérčiny filmografie, který mě skutečně silně oslovil. Zapřísáhlý děvkař neočekávaně jihne, překvapivě propadá novému vztahu, brání se oficialitám, žárlí jako mladý a především je mu záhadou, že se snad poprvé, snad naposledy zamiloval. A v závěru se skutečně bojí. Režisérka si potrpí na dlouhé scény i tíživé atmosféře, přiznává citové vydírání, nicméně zdárně skončí přesně v momentě, kdy jej od kýče dělí už jen krapet filmové stopy. Snímek silný v momentech, nicméně k celkové dokonalosti mu leccos chybí!! 70% (15.01.2009)