Umírající zvíře

Velmi zdařila adaptace románu P.Rotha. Samozřejmě, že téměř nikdy se žádnému režisérovi nepodaří přenést celý děj z knihy na plátno, takže tady také schází některé pasáže a některé dosti naturalisticky líčené. Ale do pojetí Isabel Coixet by takové scény asi ani nezapadly a působily by rušivě. Ostatně, celá kniha je založena na úvahách a vnitřních myšlenkových pochodech hlavního hrdiny, což by z filmu zcela vymazalo ostatní postavy. Tento snímek vyznívá v konečném důsledku jako oslava Penélope Cruz a jejího éterického vzezření. Nezaujímám negativní postoj vůči Benu Kingsleymu, ale on se mi do role Davida vůbec nehodil a trochu mě to celou stopáž rozčilovalo. Isabel Coixet ostatní herce zvolila náramně dobře - Sarsgaard, Clarkson i Hopper jsou výteční, o Penélope nemluvě, ale Ben Kingsley měl být nahrazen někým jiným, například Anthony Hopkinsem, Al Pacinem, atd... (12.07.2009)

Vynikající filmová adaptace stejnojmenné novely klasika americké literatury, Philipa Rotha. Skvělé obsazení a herecké výkony, jakož i kamera, střih a soundtrack (ve filmu mj. zazní skladby J. S. Bacha, L. Cohena, Ch. Bakera, L. Beethovena, A. Vivaldiho, ad.). Výborný film, který jsem rozhodně neviděl naposledy. UPDATE 11. 9. 2014 - Film jsem podruhé zhlédl bezprostředně po (druhém) dočtení předlohy, abych se pouze ujistil, že se mi opět moc líbil. Adaptace se sice od předlohy v některých ohledech odlišuje (nechápu třebaa, proč filmový Kepesh jezdí hnusným starým saabem, když v knize má 2 roky staré porsche, nebo proč byla změněna profese jeho syna na doktora - v knize byl obchodník s uměním), ale to skoro nestojí za řeč. Je pochopitelné, že se do filmu kupříkladu nemohly dostat sexuálně explicitní románové pasáže (Roth v knize otevřeně líčí, jak Consuela již při prvním sexu s Kepeshem vzala jeho penis mezi svoje ňadra, apod.), o výrazně pozměněné scéně s tamponem nemluvě (zatímco v knize je tampon, který v koupelně najde Carolyn, použitý, ve filmu je samozřejmě ještě nerozbalený - těžko si představit, že by v puritánské Americe prošlo, aby se Patricia Clarkson proháněla ve filmu s krvavým tamponem v ruce, ačkoli mi ta představa přijde vtipná). Nejvíc mě v tom filmu asi baví Penelope Cruz, která je zde nesmírně krásná - byť je zde přibližně o 10 let starší než románová Consuela (v době natáčení jí bylo 34, zatímco knižní Consuele bylo cca. o 10 let méně). Naopak Ben Kingsley (v době natáčení 65 letý) své postavě věkově odpovídá věrně (románovému Kepeshovi je na začátku příběhu 62 let) - je to tedy mimochodem zralý šedesátník, nikoli padesátník, jak zde - snad pod vlivem toho, že Kingsley nemá moc vrásek a vypadá mladší - píše POMO. Bezprostředně po dokoukání si sice stejně uvědomuji, jak brutálním okleštěním musí každá kniha projít při svém zfilmování - a zde tomu není jinak - ale to nic nemění na skutečnosti, že se ten film podle mě hodně povedl. UPDATE 17.11.2020 - Když jsem po letech dostal chuť to vidět znovu, překvapeně jsem zjistil, že mě to už moc nebaví. Buď už to znám nazpaměť, nebo jsem si mezitím uvědomil, že Penélope Cruz je sice skutečně krásná žena, ale hrát podle mě moc neumí. Nově mi tam taky vadily různé drobnosti, jaké třeba že některé záběry nemusely být podle mě snímané v takovém detailu nebo že Ben Kingsley evidentně neumí hrát na klavír, jestliže se hrající ruce neobjevily v jednom záběru s jeho hlavou (na tenhle trik jsem ve filmech dost alergický); to hraní na klavír má navíc v té knize dost zásadní význam a ve filmu to bylo v podstatě komplet vypuštěno... a takových drobností by se našlo víc. Určitě to není špatná adaptace a funguje to i bez znalosti předlohy, ale Rothova kniha je prostě nesrovnatelně lepší. (24.12.2012)

Bylo to jako když si někdo koupí falešné zlato a věří, že je pravé. Nebo sice krásný obraz, na který se dá do alelujá dívat, ale nemá duši. Přesně tohle se vyklubalo z tvůrčí dílny, která podala snímek vizuálně bez jakékoli dynamiky charakterů, i když si o to scénář přímo žádal. Dvě tři scény od okamžiku posledního telefonátu až do Silvestrovské noci mezi hlavními hrdiny a první povídání po dvaceti letech šukání, měly potřebnou gradaci, která ovšem sjela dolů jak sinusoida. Pro celkové divácké uspokojení a lepší hodnocení je to bohužel žalostně málo. "Because in my head nothing is changed." (17.02.2012)

Průměrné. Z Rothova fenomenálního textu udělala Coixet a scénárista Meyer sentimentální a okoukanou love story. Žádná dráždivost, anarchie, pornografie, je to hodné, uměřené, rozvláčné a místy dost nudné. Vyčnívá jen solidní Kingsley a výtečný Hopper (ten jeho cynismus měl ve filmu vévodit!). Vřele doporučuju místo lístku koupit knihu a namísto dvou hodin v kině ji přečíst. Netrvá to o moc déle a je to nekonečně silnější zážitek. (06.10.2008)

Ak by som dopredu vedela, že aj tento film bude hrať na city cez 100 krát opozeranú tému nejakej zdravotnej diagnózy, asi by som mu nedala šancu. Stalo sa však to, že už po prvých 10 minútach tohto snímku som si vravela: "Už ma majú!". Elegy je totiž nesmierne nežným až citlivým snímkom, mužská a ženská rola nemohla byť lepšie herecky obsadená (aj keď Ben Kingsley u mňa nikdy nebodoval ani ako chlap ani ako herec, tentokrát zahral bravúrne, Penelopka si ako vždy obhájila miesto v mojej topke). Pomalá réžia postupne odhaluje túžby ľudského srdca (nielen ženské krivky Penelope Cruz) a vyusťuje do pôsobivého melancholického zážitku. (30.11.2008)