Umírající zvíře

Ben Kingsley, na Oscara čtyřikrát nominovaný herec, o kterého je stále enormní zájem, rozehrává další silně dramatický part. Jeho sofistikovaný profesor literatury a proutník za zenitem je pragmatický k opačnému pohlaví, bilancuje s jediným přítelem (unavený cynik Dennis Hopper) nad životem, nezávazností vztahů i blížícím se konci. Komorní portrét jeho vzplanutí k mladé studentce kubánského původu (Penélope Cruz snoubí ve své Consuele neposkvrněnost s chtíčem) disponuje táhlými dialogy a hravě dokazuje, jak jsou nejen partnerské vztahy vratké a přitom pevné. Uznávaná španělská režisérka Isabel Coixet konstruuje další citově vyhrocenou story, poeticky (kameraman Jean-Claude Larrieu) i hudebně (emočně bohatá knihovna světové hudby - s tou pracuje jako málokdo) dokonale provázanou, která však horko těžko zakryje svoji literárnost a zbytečnou doslovnost i melancholičnost. Umírající zvíře je přesto prvním filmem z režisérčiny filmografie, který mě skutečně silně oslovil. Zapřísáhlý děvkař neočekávaně jihne, překvapivě propadá novému vztahu, brání se oficialitám, žárlí jako mladý a především je mu záhadou, že se snad poprvé, snad naposledy zamiloval. A v závěru se skutečně bojí. Režisérka si potrpí na dlouhé scény i tíživé atmosféře, přiznává citové vydírání, nicméně zdárně skončí přesně v momentě, kdy jej od kýče dělí už jen krapet filmové stopy. Snímek silný v momentech, nicméně k celkové dokonalosti mu leccos chybí!! 70% (15.01.2009)

Nádherné vztahové drama. Profesor-proutník David Kepesh vzplanul láskou ke své studentce Consuele, která jeho city opětuje. David si ovšem uvědomuje úskalí vztahů s vysokým věkovým rozdílem, takže mu dělá problémy Consueliny projevy přijímat. To vede k neodvratnému konci. Ta míra sebereflexe stárnoucího muže v podání Bena Kingsleyho a vlastně i Dennise Hoppera se mi strašně líbila - tenhle film bych povinně pouštěl všem staříkům, kteří se pouštějí do vztahů s o generaci či generace mladšími partnerkami - přijde mi to nepřirozené a do určité míry i trošku nechutné a je mi jedno, jestli jsem tím někoho urazil. Oba výše zmínění pánové navíc odvedli výtečné výkony, přičemž Benu Kingsleymu skládám hlubokou poklonu. Penelope Cruz a Patrici Clarkson pak tomu dodaly ten správný mladistvý půvab i nezaměnitelný šmrnc zralých žen. 90% (13.12.2009)

S Isabel Coixet mám v pamäti spojené dva vynikajúce filmy (Môj život bezo mňa a Tajomstvo slov). Veľké očakávania pri vkladaní DVD do prehrávača boli teda prirodzené. Elegy je zaujímavý pohľad na zdanlivo bezchybné súkolie života niekoľkých postáv vo chvíli, keď sa zasekne a od toho času už nič nie je ako predtým. Láska študentky k profesorovi mohla vyznieť banálne a tuctovo, nebyť Isabel Coixet, ktorá opätovne dokázala, že v psychológii postáv je doma. Penélope Cruz ma konečne presvedčila, že nie je iba peknou bábikou a charizmatický Ben Kingsley si strihol jej uveriteľného partnera. Klavírna hudba filmu svedčala a tak moje drobné výčitky smerujú iba k epizódnym postavám, ktoré nedokázali nahradiť absenciu Consuely v druhej polovici filmu. (24.07.2011)

Elegy má našlápnuto k něčemu velkému, ale nikdy do těch míst nedojde. Jakoby se Coixet nemohla rozhodnout, co vlastně chce vyprávět, jakou emoci chce upřednostnit a čím diváka rozdrtit. Výsledek je pak rozpačitý. Chvílemi jsem už cítil Almiče a jeho thrillerově vášnivé napětí, jindy zase trochu z Chabrolovy Nevěrné ženy a hlavně jejího remaku. Když se mi však nedostalo ani jednoho, zkoušel jsem Elegy uchopit jako neobvyklé drama o stáří. Bohužel i tahle rovina je tisíckrát rozmlácená na padrť a mně prostě nezbývalo než si zkusit vzít ode všeho trochu, což však není úplně ta nejvděčnější cesta, jak si podobný film užít. 6/10 (28.04.2015)

Ak by som dopredu vedela, že aj tento film bude hrať na city cez 100 krát opozeranú tému nejakej zdravotnej diagnózy, asi by som mu nedala šancu. Stalo sa však to, že už po prvých 10 minútach tohto snímku som si vravela: "Už ma majú!". Elegy je totiž nesmierne nežným až citlivým snímkom, mužská a ženská rola nemohla byť lepšie herecky obsadená (aj keď Ben Kingsley u mňa nikdy nebodoval ani ako chlap ani ako herec, tentokrát zahral bravúrne, Penelopka si ako vždy obhájila miesto v mojej topke). Pomalá réžia postupne odhaluje túžby ľudského srdca (nielen ženské krivky Penelope Cruz) a vyusťuje do pôsobivého melancholického zážitku. (30.11.2008)