Neklidný

Táto konverzačná komorná dráma s dobrým posolstvom má jednu veľkú nevýhodu. Jej jediným zjavným kladom sú obsažné dialógy. To kladie na diváka vysoké nároky na sústredenosť, ktoré sú v nočnom vysielacom čase nesplniteľné. Po väčšinu filmu som si vravel: je to zaujímavé, ale nech to už skončí, lebo sa mám tých dialógov dosť. Moja škoda. (13.06.2011)

Na Neklidného jsem se rozhodla podívat, když jsem zjistila, že v něm hraje Ran Danker, který mě zaujal již ve filmu Eyes Wide Open. V popisu filmu se píše, že se střetávají dva lidé. Předpokládala jsem tedy, že na jejich vztahu bude většina děje postavena. Že budeme sledovat, jak se jejich počáteční obavy, vztek, léta ukryté a stále bolavé city či nesmělost budou postupně, přes všechny nesnáze a chyby, formovat do silného pouta mezi otcem a synem. Jenže jejich první setkání proběhne zhruba dvacet minut před koncem filmu. A je to přesně pouze tato krátká doba, v níž je nám jejich shledání, konflikty či usmíření ukázáno. Jinak většina děje se zaměřuje na Mosheho a jeho čtení poezie v klubu či čtení dopisů od syna. A z druhé strany na Tzacha a jeho pobyt v armádě, při plnění "úkolů" a nakonec při jeho propuštění. Příběh je natočen rozhodně kvalitně, ale postupem času může začít upadat do jednotvárnosti, zvláště, když jste byli zvědavi na jejich setkání. (13.03.2012)

Pred chvíľou som to dopozeral na STV 2 a musím povedať, že sa mi trafili týmto filmom do nocou zakalenej nálady dokonale, hneď som dostal chuť znovu napísať nejakú neveselú báseň čo pomáha odstraňovať posledné záchvevy mojej umierajúcej duše. Príbeh dávneho utečenca z Izraela (týpek príbuzný Bukowskemu), ktorý zdrhol pred vojnou a hlavne malým synom je perfektnou sondou do dvoch rozorvaných myslí, ktoré majú šancu pristať v "pokojnom prístave" New Yorku. (11.08.2010)

Konečne sa niekto odvážil zobraziť židovskú tematiku aj inak ako holokaust, či komédiu dlhobradých roztržitých ortodoxných pánov s jarmulkami na hlave. R.Danker v roli otca, utekajúceho sám pred sebou a zo štátu, kde nedosiahol uplatnenie v umeleckej brandži sa smelo môže porovnávať s najväčšími esami hereckého neba. A len tým najväčším uveríte každé gesto, každý poryv tváre. Danker to ani nehral, on to skrátka žil. Ani sekunda ma nerušila, žiadne afekty, len sledujete ako cez kľúčovú dierku. Vynikajúce. (24.08.2010)

Velice kvalitní izraelské drama. Dva příběhy, otce-Mosheho, žijícího už 21 let v New Yorku a jeho syna Tzacha, žijícího v Tel Avivu. Toho i svou ženu před lety opustil a zanechal v Izraeli. Celých 21 let je otec a jeho syn bez kontaktu. Paradoxní je, že k sobě, sice horko těžko, najdou cestu až po smrti matky. Výborné herecké výkony, zvláště Mosheho Amara. (17.07.2016)