Bounty

Když to porovnám s verzí s Marlonem Brandem, tak tam byl kapitán (v podání skvělého Trevora Howarda) mnohem větší sviňák, než zde v podání Anthony Hopkinse, a proto byla vzpoura posádky výrazně pochopitelnější (nevím, jak se to odehrálo ve skutečnosti, ale tohle pojetí mi zkrátka přijde málo emotivní a vyhrocené). Jinak ale dobré - 60 %. (10.08.2003)

Pár záběrů a hudba Vangelise, občas dává vzpomenout na "1492" Ridleyho Scotta, (ačkoliv vzniklo až 8 let po tomto snímku) ale kvalitativně už je výsledná podoba slabší i přes přítomnost Hopkinse a Gibsona (v dobách, kdy ještě ani jeden z nich nebyl velkou hvězdou). Film to rozhodně není špatný, ale problém je v samotném příběhu, který nedává mnoho možností, jak snímek natočit poutavěji a zábavněji, než se to povedlo v tomto případě. Přesto si myslím, že verze s Brandonem, je lepší, ačkoliv ani v ní se nedalo hovořit o zábavě v pravém slova smyslu. Problém je jednoduše v tom, že to je docela nuda. (14.07.2014)

Budem určite v menšine, ale ja považujem Donaldsonovu verziu Bounty za lepšiu, ako tú najslávnejšiu s Brandom. Asi za to môže rozdielny prístup k postavám, ktoré sú v tejto verzii ambivalentnejšie a vy nemusíte mať jasno v tom, ktorej skupinke budete držať palce. Pravdu majú zo svojho uhla pohľadu obe. Musím ale priznať, že za plný počet je to hlavne vďaka Vangelisovej hudbe, ktorá dodáva filmu atmosféru rovnakou mierou, akou výprava. (07.10.2012)

Vzhledem ke své posedlosti filmy z prostředí britského námořnictva jsem během cca 3 dnů viděla všechna tři zpracování vzpoury na lodi Bounty - čili z roku 1935 s Clarkem Gablem, z roku 1962 s Marlonem Brandem a toto z roku 1984 s Melem Gibsonem v roli Fletchera Christiana. Zhodnotím vše naráz a umístím sem. Vyloženě mě nenadchlo ani jedno ze zpracování a navíc jsem měla pocit, že se dívám na tři různé události, které spojovalo jen to, že loď Bounty pod vedením kapitána Blighta plula z Anglie na Tahiti pro chlebovníky a vypukla na ní vzpoura vedena jistým Fletcherem Christianem, který se zamiloval do dcery krále místního kmene. Ve všem ostatním už se filmy velmi rozcházely. Nejrealističtější kapitán Blight bude pravděpodobně tento Hopkinsův v roce 1984, který začal prosazovat velmi nedemokratická opatření až po rozkladu mužstva na Tahiti. V obou předchozích zpracováních to byl tyran a nelida už od počátku plavby. Nebylo jasné, zda byl Fletcher Christian první nebo druhý důstojník lodi, ve dvou byl prvním důstojníkem, v podání Gibsona se jím stal až v průběhu plavby. Úplně jasný nebylo ani to, zda loď obeplula nebo neobeplula Hornův mys. A nebyl shodný ani závěr, tedy aspoň by se mohly verze shodnout v tom, jestli byl za tuto politování hodnou událost kapitán Blight pokárán (obě starší verze) nebo pochválen (Hopkins), navíc podle všeho nebyl kapitán, ale poručík, aspoň ho tak na soudu oslovovali (leda, že by to bylo proto, že ztratil loď). V některých verzích se s Fletcherem Christianem znal (v této z roku 1984) a byli přátelé, v té z roku 1962 o něm mluvil jako o aristokratickém nezodpovědném floutkovi a viděli se poprvé...Tak by se dalo pokračovat. Z těchto důvodů rozděluji všem zpracováním stejný počet hvězd - 3. (17.10.2011)

Velice povedený historický film. Jedinou jeho vadou je jeho délka. První půlka filmu je trochu rozvláčná a nudná a ustřihnout snímku 20 minut by nebylo na škodu. Ta druhá je však plná psychologicky vypjatých scén, akce, vynikajících hereckých výkonů Gibsona a Hopkinse, úžasné loves story a hlavně exotických exteriérů. Zkrátka Mel mě jako vždy vůbec nezklamal... (03.01.2010)