2012

Ideově zaseklé v devadesátkách, rozpité jako stopáží, tak ratingem (klidně na film vezměte babičku, bude se dobře bavit) s jako obvykle civilním Cusackem v hlavní roli. Emmerich si ale spirálovitý sestup ke stále absurdnějším scénářům, nebo spíš chatrně maskovaným záminkám k likvidaci planety, plně uvědomuje, a tak diváka bombarduje ohranými klišé, často dotaženými ad absurdum, kdy se odněkud vynoří hláška nebo řešení, které byste čekali spíš od Toma a Jerryho. O občas vrávorajících tricích a okaté docukameře (digitál prosvítá jen na některých místech) už tu řeč byla, ale 2012 je většinu své mamutí stopáže dechberoucí, zábavná a předvídatelná tak akorát, aby se udržela v mantinelech přihlouplé zábavy pro eskapisty, nasteroidované egem německých puntíčkářů za kamerou. K bezkrevnému techdemu má Emmerich daleko, k opravdovým devadesátkám taky, ale touhle opožděnou letní petardou byste na velkém plátně pohrdnout neměli, i přesto, že posledních třicet minut budete víc zkoumat dno popcornového kýblu, než dění na plátně. :) 7/10 (05.11.2009)

DEN NEZÁVISLOSTI sice nepřekonán, ale pachuť z 10 000 LET PŘ. N. L. razantně spláchnuta a první místo mezi letošními destrukčními blockbustery suverénně obhájeno. 2012 nelze dost dobře nic vyčítat (ok, kromě poslední zbytečné půlhodiny), protože si na nic nehraje a většinu času královsky baví. Při průjezdu bortícím se L.A. se budete sápat po joysticku, budete se smát letadélku srdnatě unikajícímu před katastrofami a hláškujícímu ruskému miliardáři a budete napjatí, jak to proboha celé skončí (nastavovaným koncem). Co se nebudete - nudit. Druhý nejlepší katastrofický Emmerich. (13.11.2009)

Vlna nad střechou Pamíru, zastaví i dětskou urinu.. Myslel jsem si, že mi dříve za barákem přistanou mimozemšťani a utřou mi prach v obýváku, než abych jednou musel pravit: „Zlatý Armageddon!“ Říkáte demence, scény over the top, patos a klišé vyhnáno do absurdna? Já toho neviděl o nic víc, než v kterémkoliv jiném předchozím kasaštyku stuttgartského kazisvěta a i kdyby tomu tak bylo, nejsem pokrytecký blázen, abych to znenadání začal považovat za ctnost a rozplýval se nad jeho vzácným darem nelevně nudit. Rolande, táhni na místo, z něhož každé ráno na toaletě Bílého domu vychází prezidentská stolice před vklouznutím do keramické mísy s nápisem Made in China, protože tebou přinášené guilty pleasure si můžu vyložit leda tak, že "vinen" jsi těmi roky vraždění mého oblíbeného žánru, přičemž není nikoho, kdo by mu pomohl, či tebe zastavil a "potěšení" by mi přinesl okamžik, kdyby sis narval americkou vlajku pruhama napřed do prdele, na ruličku z toaletního papíru zabroukal s rukou na hercně 'Star Spangled Banner' a pak by tě privátní vlna tsunami definitivně spláchla ze zemského povrchu.. Závěrem mi dovolte poupravit slavný výrok policisty Mariona Cobrettiho: „Emmerich je nemoc a tlačítko OFF na dálkovém ovladači DVD je lék...“ (27.07.2010)

Za naprosto excelentní vizuální stránkou, která při demolici světa překonává snad všechny katastrofický filmy dohromady, je bohužel hodně směšnej příběh, kterej u mě nejednou vyvolal posměvnej úšklebek, což se bohužel dostavovalo čim dál častějí, čim víc se film blížil ke konci a bohužel i ty katastrofický části ke konci ani zdaleka nedosahovaly toho, co se dalo vidět na začátku, navíc si myslim, že mimo tu vizuální stránku, je to naprosto typickej katastrofickej film, kterej nenabízí vůbec, ale vůbec nic novýho a spíš si vybral ty špatný věci k okopírování (19.11.2009)

Už dlhú dobu som túžil po ňejakom lahšiom kúsku, kde mozgovú činnosť človek veľmi nepotrebuje a môže sa zcela oddať vizuálnym radovánkam. Pozrieť si tento film má zmysel len na plátne a so 125 decibelovým ozvučením. Monitorový film by to mohol byť len v prípade, že sa to skončí beznádejou na dochovanie ľuďskej rasy. Veľká škoda, opustením klasického schématu sa to mohlo dotiahnuť ešte ďalej...) Epická pluvanica do ksichtu všetkým, ktorý na Emmerichove filmy nepozerajú s nadhľadom. |Videno v Palace Cinemas Praha, 12.11.2009| (13.11.2009)