2012

10 minut Woodyho Harrelsona. 30 minut praskajících asfaltek a potápějících se měst. 5 minut vybuchujícího Yellowstonu (rulez!). 5 minut typicky Emmerichovských hlodů ("Severní pól je teď ve Wisconsinu?"). Zbývá 100 minut balastu, vaty, chemlonu, společenské kritiky, humanistických keců (Ejiofora máte chuť nechat spláchnout první vlnou) a toho nejpřepálenějšího rodinného patosu od dob Dne nezávislosti... A stejně jsem se strašně bavil. (16.11.2009)

Výtky vůči Emmerichovým výtvorům převážně směřují k jejich nelogičnosti či nesmyslnosti. Jenže tato kritika je pomýlená, neboť na filmy klade neadekvátní nároky. Neznamená to, že by se díla podobným rozborům vzpírala nebo by vůči nim nedokázala obstát. Obzvláště novinka 2012 se naopak co do logiky ukazuje jako neprůstřelná; jen je třeba přistoupit na to, že se neopírá o zákonitosti reálného světa, nýbrž fikčního žánrového prostoru. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (17.04.2011)

Esenciálny Emmerich. Za hrsť pseudovedy, stereotypne (ale v rámci žánru funkčne) nastrelené postavy, všadeprítomný duch celkovej stupidity, lavíny pátosu, slzavých rozlúčok a humanistických prejavov, dychvyrážajúce výpravné scény, špičkové triky... a ohromná zábava. Prečo tentoraz áno? Pretože na rozdiel od rovnako pripečeného, no smrteľne nudného Dňa potom je 2012 prešpikované humorom (občas chceným, občas nie, ale to patrí k veci) a občas dokonca aj nahľadom. Asi 30% filmu som sa s chuťou smial. Plné hodnotenie nedám len preto, že ho mám u Ronalda vyhradené pre nedostižný Deň nezávislosti. Vrcholy filmu? Výbuch Yellowstonu a "Engine... start!" (12.11.2009)

Ideově zaseklé v devadesátkách, rozpité jako stopáží, tak ratingem (klidně na film vezměte babičku, bude se dobře bavit) s jako obvykle civilním Cusackem v hlavní roli. Emmerich si ale spirálovitý sestup ke stále absurdnějším scénářům, nebo spíš chatrně maskovaným záminkám k likvidaci planety, plně uvědomuje, a tak diváka bombarduje ohranými klišé, často dotaženými ad absurdum, kdy se odněkud vynoří hláška nebo řešení, které byste čekali spíš od Toma a Jerryho. O občas vrávorajících tricích a okaté docukameře (digitál prosvítá jen na některých místech) už tu řeč byla, ale 2012 je většinu své mamutí stopáže dechberoucí, zábavná a předvídatelná tak akorát, aby se udržela v mantinelech přihlouplé zábavy pro eskapisty, nasteroidované egem německých puntíčkářů za kamerou. K bezkrevnému techdemu má Emmerich daleko, k opravdovým devadesátkám taky, ale touhle opožděnou letní petardou byste na velkém plátně pohrdnout neměli, i přesto, že posledních třicet minut budete víc zkoumat dno popcornového kýblu, než dění na plátně. :) 7/10 (05.11.2009)

Emmerichu, Emmerichu výbuchy, destrukce a to pořádně velké ti jdou, to vím, ale ten příběh je už horší. Sedět v kině a nemít mozek, dal bych aspoň ty čtyři hvězdy. Bohužel, nebo-li bohu dík já ten mozek v hlavě mám, proto mě v tomto filmu štvalo strašně moc věcí. Ty úniky o fous v každé scéně s výbuchem nebo obrovskou destrukcí by nezvládl ani Chuck Norris…a ty vtipné vložky e-e… (ten „fucker“ od blondýnky byl už totálně mimo). Super role byla ovšem pro Woodyho, jeho herecký projev byl opět skvělý. -6/10* (11.12.2009)