Líbáš jako Bůh

Člověk by si myslel, že věta "líbáš jako Bůh" je kompliment. Díky Poledňákové však již víme, že je to synonymum pro "líbáš úděsně zdlouhavě, k uzoufání nudně, naprosto bez vášně a už mě laskavě pusť, půjdu raději čistit toalety na veřejné záchodky než trávit byť jen minutu navíc ve tvé přítomnosti". (06.12.2010)

Slabé. Nacpat do filmu oblíbené herce s tupým scénářem prostě jen díky těm hercům nemůže fungovat i kdyby se snažili sebevíce. Humor mi navíc místy přišel až Troškovský, takovéty rádoby humorné scény pro jistotu doprovázené humornou hudbou fakt nemusím. Možná, že se tomu někdo v kině smál, ale mně to přišlo trapné. Jo, kde jsou ty časy, když mně s Poledňákovou bavil svět... Dvě hvězdy za snahu a pár vtipných dialogů. * * (11.02.2013)

Hlavní zážitek - téměř dvě hodiny v kině s dalšími 300 návštěvníky? V našem malém městském kině! Celkem šok, když jindy nás je sotva 15 a někdy se vůbec ani nepromítá. Ale proč zmiňuju kolik nás v tom kině bylo. Protože kdybych se na ten film dívala sama, tak hodnocení je určitě nižší, zklamání větší a rozhodně se tolik nenasměju. Když na plátně herec něco zahlásí a všichni kolem vás se smějou z plných plic, strhne to i vás chtě nechtě se smějete taky a nepřemýšlíte celou nad tím, jak je to trapný nebo uplně blbý, ale snáž se uvolníte a užijete si film. Takže ačkoli bylo ve filmu několik věcí, které se mi nelíbily nebo dokonce štvaly (předčítání SMSek, samotná replika: Líbáš jako bůh, milovník Kaiser atp. hodinový konec atp.) vzpomínám teď s odstupem času spíše na to lepší ze snímku (a to nejlepší: Eva Holubová!!!!) (29.03.2009)

Jsou případy, kdy v kolektivu některá díla získávají na kvalitně. Jiným ani toto nepostačí a tak při prověrce diváctva v počtu šesti lidí z rozmezí let 24 - 78, postupně odpadli nudou všichni. Pravda, chyběla nám klíčová divácká skupina děvče do 15 a žena na mateřské do 35, ale i tak peoplemeter byl naplněn pečlivě. Tedy, Marie Poledňáková nás bezezbytku přesvědčila, že se ráda podívá na cokoli od Rosamundy Pilcher po "výtečné" komedie s Hugh Grantem a neomylně toto dokáže převést i do českého filmu. Umí k tomu použít osvědčené technické metody a nebojí se s OST jít k provařeným západním ploužákům. Proč ale tuto snahu musela ověsit jako vánoční stromeček každou (i hereckou) celebritou, která zrovna v době produkce něco znamenala, to je záhadou. OK, bylo zajímavé do českého mainstreamu vytáhnout zavedenou, ale neprovařenou, slovenskou herečku, ale k čemu všechny ty excesy počínaje Arnoštem Lustigem a Romanem Štolpou konče? Kde to jsme, když nejlepší herecký výkon podává Lucka Bílá, která vedle nazpívání titulního songu přijala jeden natáčecí den gagu do závěrečných titulků? Brécou století se samozřejmě stává naše láska Evička Holubová, která už příští rok oslaví 30 let hraní sama sebe. Šikulka. (30.05.2010)

Líbáš jako bůh je niečo ako tínedžerská komédia pre starších. Situačný humor bol chvíľami dosť násilný aj dookola opakovaný - napríklad Kamila Magálová musela vždy pozhadzovať všetko okolo seba a potkýňať sa ako v nemej groteske, kedykoľvek ju niečo znervóznilo. Plus ma už po tisíci krát iritovalo idylické usporiadanie životov všetkých zúčastnených, ktoré je také zakorenené v českých televíznych seriáloch - luxusné vily, autá, záhrady, domy a chaty, nikto nepracuje a predsa nehladuje, kto pracuje, zarába asi milióny, ostatní sú spisovatelia a intelektuáli pracujúci doma... Asi mám komplex, lebo ja stále pracujem a džípy ani vilu a chatu nemám... tak ma proste táto šablóna jeduje, lebo nie je o reálnych ľuďoch. Ale inak som sa smiala na plné pecky. Relaxačná komédia pre vekovú hranicu 30+, pretože ako bolo na amfíku jasne vidieť, mladšie ročníky peripetie zrelých lások a prezretých životov nechápali a predčasne odchádzali. (24.08.2009)