Líbáš jako Bůh

Kamilu Magálovou, Oldřicha Kaisera a Jiřího Bartošku dneska sice v moc filmech neuvidíte, ale díky tomu tuhle zhovadilost nebudu nadhodnocovat. A smutné je, že pochází od Marie Poledňákové, o níž jsem si myslel, že neztratila soudnost a "Jak se krotí krokodýli" jsem považoval jen za jakýsi recesistický úlet (podprůměr, nikoli odpad). Chyba lávky. "Líbáš jako Bůh" je snůškou hovadin a planých plků a jakmile se objeví nějaký slibnější moment, ten následující jej totálně zkurví. Myslím (a doufám) že v posledních letech u nás nevznikl (a nevznikne) horší film. 0%. (21.05.2011)

Hlavní zážitek - téměř dvě hodiny v kině s dalšími 300 návštěvníky? V našem malém městském kině! Celkem šok, když jindy nás je sotva 15 a někdy se vůbec ani nepromítá. Ale proč zmiňuju kolik nás v tom kině bylo. Protože kdybych se na ten film dívala sama, tak hodnocení je určitě nižší, zklamání větší a rozhodně se tolik nenasměju. Když na plátně herec něco zahlásí a všichni kolem vás se smějou z plných plic, strhne to i vás chtě nechtě se smějete taky a nepřemýšlíte celou nad tím, jak je to trapný nebo uplně blbý, ale snáž se uvolníte a užijete si film. Takže ačkoli bylo ve filmu několik věcí, které se mi nelíbily nebo dokonce štvaly (předčítání SMSek, samotná replika: Líbáš jako bůh, milovník Kaiser atp. hodinový konec atp.) vzpomínám teď s odstupem času spíše na to lepší ze snímku (a to nejlepší: Eva Holubová!!!!) (29.03.2009)

Už mám 30+ a bavila som sa. Odpustím snímku umeleckú stránku a všetky výčitky práve preto. Už viem, že dobre sa zabaviť a zasmiať môže byť občas nadovšetko - aj nad výpoveď či umenie. Napokon - kto určuje vkus? Na amfíku to bolo zadarmo a tak sa plné sedačky postupne vyprázdňovali od mladých a tých, ktorých sa to nedotklo. Kamarátka mi pošepkala: "Vidíš ako odchádzajú tí, čo to nepoznajú?" a ja som okríkla 8 ročné deti čo riešili lízatká. A medzi tým som sa smiala nad tým, aká smiešna môže byť neistota lásky v staršom veku, kým v mladosti je tragická. Za ten smiech a pohodu: u mna dobrý - za štyri. (02.09.2009)

Rozvádějící se učitelka francouzštiny se jako malá holka zamiluje do postaršího světáka, ze kterého se posléze vyklube zadaný podpantoflák. Inu, námět celkem neoriginální, ale na české poměry vcelku slušný pokus. Bohužel herci v hlavních rolích pamatují, když Mrtvé moře bylo ještě lazar, a tak není pochyb o tom, že tento film je určen převážně postaršímu publiku, anžto mladistvé při pohledu na dovádějící důchodce určitě přejde smích, chuť k jídlu a záměr dožít se vysokého věku. Vousatými hláškami prošpikovaný scénář nepatří k nejzdařilejším a nevím, zda to neměla Poledňáková zabalit po legendárních filmech s Tomášem Holým. Na druhou stranu si tu nikdo nestěžuje na komunisty a druhou světovou, protože v produkování filmů na toto téma je Česko určitě špička. Někdy si tak říkám, jestli ještě vůbec dokážeme natočit normální a zábavný film, který by si zasloužil 5* bez jakýchkoli pochyb. Tohle je jen slabý průměr, ale přivřel jsem oko za snahu a udělil 3 hvězdy. 50% (20.10.2013)

Tak jo, Marie, dala jsem Ti šanci, přestože Tvá tvorba bez okovů totality nestojí ani za klokaní pšouk. Celých 20 minut jsem vejrala, v ksichtu se mi nepohnul ani sval, rty zachovávaly neutrální přímku... maximálně se občas podrážděně pokřivily. A potom jsem se položila na otázky: proč tady dřepím, co mi ten film dává? Odpověď se dostavila okamžitě: dává mi nudu, otrávenost a chvilkové momenty nasrání (vždyť která vymaštěná lulina skočí prakticky bezdůvodně před rozjetou houkající a blikající sanitku?, proč tuhle rychlou záchranku ostatní auta předjíždějí? atd.). Nevím, proč ses po plyšové revoluci na 17 let odmlčela, Marie, je však náramná škoda, že jsi ticho přerušila infantilními, neartikulovanými skřeky ve stylu "Jak se krotí krokodýli" nebo "Líbáš jako bůh". A to si kuř, že "Líbáš jako ďábel" důsledně vynechám - i filmový sadomasochismus má své meze. (03.06.2013)