Líbáš jako Bůh

Jsou případy, kdy v kolektivu některá díla získávají na kvalitně. Jiným ani toto nepostačí a tak při prověrce diváctva v počtu šesti lidí z rozmezí let 24 - 78, postupně odpadli nudou všichni. Pravda, chyběla nám klíčová divácká skupina děvče do 15 a žena na mateřské do 35, ale i tak peoplemeter byl naplněn pečlivě. Tedy, Marie Poledňáková nás bezezbytku přesvědčila, že se ráda podívá na cokoli od Rosamundy Pilcher po "výtečné" komedie s Hugh Grantem a neomylně toto dokáže převést i do českého filmu. Umí k tomu použít osvědčené technické metody a nebojí se s OST jít k provařeným západním ploužákům. Proč ale tuto snahu musela ověsit jako vánoční stromeček každou (i hereckou) celebritou, která zrovna v době produkce něco znamenala, to je záhadou. OK, bylo zajímavé do českého mainstreamu vytáhnout zavedenou, ale neprovařenou, slovenskou herečku, ale k čemu všechny ty excesy počínaje Arnoštem Lustigem a Romanem Štolpou konče? Kde to jsme, když nejlepší herecký výkon podává Lucka Bílá, která vedle nazpívání titulního songu přijala jeden natáčecí den gagu do závěrečných titulků? Brécou století se samozřejmě stává naše láska Evička Holubová, která už příští rok oslaví 30 let hraní sama sebe. Šikulka. (30.05.2010)

Jediné co mi příjde opravdu k smíchu je ten fakt, že tohle bylo zvoleno komedií roku. To je asi jako by v Americe zvolili nejlepším filmem za rok 2005 "skvělý" opus Varan vs. Kobra. To jen tak na úvod. Často tady mnoho recenzentů hýří ve svých recenzích k všelijakým komediím větami typu "Ani jednou jsem se neusmál" apod. Význam této větě ale dal skutečný smysl až snímek Líbáš jako Bůh. Film o jedné hlášce, s trapnou Lucií Bílou v titulcích, s nudným a všedním dějem, ve kterém hrají hlavní roli mobilní telefony (celé to působí jako takové Vodafone vánoce). SMSky lítají vzduchem až z toho bolí za krkem, konec filmu vypadá v nenávratnu a celé to vlastně nedopadne nijak. Takže diváci odcházejí z kina ukojeni a já ten film upřímně nesnáším, ale rozhodně ce cítím jako vítěz, že jsem to dokázal nějak dokoukat. PS: Dost se divím "Bambulce" Kaiserovi a "Tesákovi" Holubové, že se dokázali něčemu podobnému propůjčit. Český vtip je když se Kaiser, který drží v ruce šálek s čajem, podívá na hodinky a ono se mu to vylije. PS2017: druhá projekce dopadla už lépe, přecejen stárnu a mírně infantilním. 40% (18.12.2009)

Všimol som si, že s každým ďaľším titulom, pod ktorým je podpísaná Marie Poledňáková, ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento tredn u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Komédia "Líbaš jako búh" tiež už za moc nestojí. Kŕčovitý humor, totálne lacná televízna kamera, fádna réžia, nezaujímavo spracovaný scenár. A pritom s takou plejádou kvalitných hercov, aká sa zišla pri tomto projekte, by sa dal natočiť výborný film. Pani Poledňáková ma opäť nedokázala presvedčiť o svojich režisérskych kvalitách. ** (17.12.2011)

Průměr a hlavně je to film natočený pro jinou generaci, než jsem já. Režisérka kdysi zvučného jména hledá stále formu a když obsadí Kaisera s Magálovou jako zamilovaný pár, tak možná není při smyslech a každý viděl, že se ti dva k sobě nehodili. Ostatní herci hráli tak, jak hráli, ale příště bych scénáristům poradil, aby necpali do filmu za každou cenu zastaralé hlášky, a pokud možno, vyvarovali se přeexponovanému scénáři bez vtipných gagů a nasolili tam něco zajímavějšího, když už chtějí točit filmy jakoby ze života. (06.12.2010)

Líbáš jako Bůh je jeden ze dvou komerčně nejúspěšnějších českých filmů posledního roku, vidělo ho kolem milionu diváků, což nám dává celkem přesnou představu o průměrném vkusu českého národa. V přímém srovnání s Vejdělkovými Ženami v pokušení se ale jasně ukazuje, že Marie Poledňáková už naprosto ztratila svůj někdejší glanc a hlavně soudnost. Pomineme-li tedy typickou maloměšťáckou poetiku, která se dala vysledovat i v Poledňákové klasických komediích a která je spojujícím prvkem s Vejdělkovým kasovním trhákem, tak Poledňáková úplně propadá v oblasti situačního humoru, vázne výstavba gagů a její komedii zcela chybí funkční komediální složka. Nezasmál jsem se snad ani jednou (snad vyjma scény s plechovkou na hlavě) a vážně si myslím (a to nejenom dle hodnocení zde), že chyba není na mé straně. No zlidoví snad nějaká hláška podobně jako třeba ,,Matýsek se posral!"? Dost o tom pochybuji. Přesně to je ten rozdíl, který dělá Vejdělkovu podobně maloměšťáckou komedii únosnou a funkční, kdežto Líbáš jako Bůh bude pomalu odsunut do koloběhu repríz a postupně zapomenut. Tytam jsou časy ,,nejlepší veselohry století" (i když tenhle titul píšu do skutečně obřích uvozovek) a tatínkovské odysei... PS: Někde jsem si přečetl, že v nové Poledňákové hraje pan Arnošt Lustig, Člověk, kterého obdivuji, což byla hlavní motivace podívat se na tenhle film. Ale ani on nebyl motorem, který by můj divácký zážitek nastartoval... Podobné filmy: Ženy v pokušení (24.07.2010)