Skrýš

Ufff tak to byla síla! Po delší době opět můžu říci, že jsem byl svědkem 5-hvězdičkového hororu. Absolutně jsem netušil do čeho jdu a dostalo se mi syrové atmosférické bomby, která mě dusila hlínou takovým způsobem, jako málokterý jiný náboženský horor. Za drobné přehnanosti v závěru ubírám 10%, což ale pořád stačí na maximum hvězdiček. Super! (26.10.2010)

Napínavý dej od prvých minút, tajomno ako má byť, z toho filmu ide husia koža, hlavne vďaka Jonathanovi Meyersovi, ktorý zahral všetky premeny viac než dokonale. Nie je nič lepšie, ako si tento film pustiť večer. Verím, že je niečo mimo naše chápanie, neviem čo, nevyznám sa v tom, ale cítim, že to tak je. Tak po dlhšej dobe horor, ktorý stojí za to vidieť. Každopádne film má dosť dobrú tému. Spočiatku to vyzerá na rozdvojenú osobnosť, ale potom sa to rozbehne nečakaným smerom. A ten koniec - ten koniec je skutočne šialený - správny hororový koniec. Výborný thriller, nemá chybu. Herecké výkony vynikajúce, neopozeraný námet, bezchybný scenár, napínavý dej. Tak to má vo filme, ktorý si hovorí thriller byť. Odporúčam na pozretie. (28.10.2019)

Jak už někdo jiný někde jinde podotkl, spoilerování je smrtelný cinefilní hřích, tudíž mě za následující komentář nějaký ten pekelný okruh nemine, ale co, smrtelných hříchů mám na hrbu bezpočet s obzvláštním důrazem na nestřídmost a smilstvo a známých tam dole mám taky nemálo... "To vás Bůh trestá, že se nemodlíte!" zahrozí Stařena z hory bezzubými dásněmi a plivancem potvrdí úděl odpadlíků od víry - třes se, bezvěrče, a honem začni nedělní rána trávit na kolenou v kostele místo na zádech v posteli, nebo přijde Jonathan Rhys Meyers a jediným francouzákem ti vysaje duši! Hm, tak právě drtivá většina žen a čtyři procenta mužů odešla hlásat, že Bůh je mrtev nebo na doživotní dovolené a polykají pastilky na vonný dech. Nechť zbytek populace tedy nese trest tucet a sto minut, které jim budou připadat jako dva dny, zírat na film, který zcela popírá úvodní slova hlavní hrdinky, že disociativní porucha neexistuje, protože změna z psychothrilleru na náboženský horor je jinými teoriemi nevysvětlitelná. Smutně nesourodé, nechtěně směšné, těžce překombinované a tak okatě a prvoplánově nábožensko-agitační, že to nejspíš bude naopak agitka ateistická. Rhys Meyers sice podává své tři (a více) tváře Jonathana výborně, ale když už dokazuje, že má na víc než upevňovat v paměti starou říkanku divorced - beheaded - died, divorced - beheaded - survived, měl by změnit agenta. Utápět talent v chlastu je jedna věc, topit ho v podobných sračkách úplně jiná. (23.10.2011)

Ztratils v Boha víru? Budeš kuckat hlínu! Švédské Mårlind-Steinovy kapky se nekonaly. Dokud se Shelter pohybuje v rovině psychologické (podpořený mrazivou atmosférou, epilepticky se spínajícím Tudorem, či pěkně hrající Moore se škaredýma rukama), je všechno v intenzivním cajku, ale co by to bylo za religiózní thriller, kdyby nebyl „super načůral“, což od přítomnosti nevidomé báby-vysavače přináší zbytečně komplikovaný finiš vrávorající na ochablých nohou žánrových zvyklostí. Protestant nechť si přidá k mému hodnocení jednu hvězdu, modly vzývající katolík dvě a pokud se tu pohybuje nějaký nihilistický agnostik, ten ať si raději pustí cédéčko od německé kapely Autobahn.. (07.03.2014)

Mám rád mysteriózní thrillery/kriminálky s pořádnou dávkou napětí a hororovou atmosférou. Hlavním lákadlem zde bylo opravdu herecké obsazení a i já se přidávám k těm, kteří mají Julianne Moore rádi. Nesouhlasím však s tvrzením, že se film (potažmo scénář) opírá o originální myšlenku. Spíše bych to nazval neokoukanou. Ti co znají starší asijské horory natočené před (Kruhem, Nenávistí, atd.) ví, že než začala z každého druhého filmu odevšad vylézat černovlasá dívka, byly mimo jiné naplní jejich filmů i hříšné duše, pojídači hříchů (duší). Stejně tak americký film The Order (2003) se zabýval podobnou tématikou. Scénárista Michael Cooney však velice rád používá ve svých pracích schizofreniky trpící rozdvojenou (někdy i více) osobností o čemž nás už přesvědčil dříve. Tady se mu však podařilo ve spolupráci s dvojicí režisérů vytvořit lehce nadprůměrnou psychologickou jízdu, při které se rozhodně nudit nebudeme. Já patřím k těm, kterým se líbila hlavně první polovina filmu. Prvotní oťukávání doktorky a jejího pacienta v sobě skrývalo ono kouzlo nevědomosti, kdy divák ještě nemá ani tušení, kterýmže směrem se bude zápletka ubírat. Postupné poodhalování děsivého případu bylo doprovázeno slušnou dávkou napětí a atmosféra v tu chvíli jela na plné obrátky. Jenže zhruba za polovinou stopáže tomu začala docházet šťáva. Začali se tu až nehezky rozmáhat pánbíčkářské kecy a ani atmosféra už neměla ty správné grády. Navíc mi přišlo, že se v tom začali tvůrci nehezky plácat. Dostavily se nelogické kopance a mysteriózní kouzlo bylo jako mávnutím kouzelného proutku fuč. Závěr se mi nelíbil vůbec.60% (05.02.2015)