Pora umierać
Čas umierať
Time to Die
Režie:
Dorota KędzierzawskaScénář:
Dorota KędzierzawskaKamera:
Artur ReinhartHudba:
Włodzimierz PawlikHrají:
Danuta Szaflarska, Krzysztof Globisz, Marta Waldera, Patrycja Szewczyk, Agnieszka Podsiadlik, Piotr Ziarkiewicz, Kamil Bitau, Kai Schoenhals (více)Obsahy(1)
Stará dáma vstupuje do ordinace a na výzvu „Odložte si!“ lékařce zabořené do papírů odpoví: „Polib si p...!“ Poté se vrací do zchátralé dřevěné vily, kterou právě opouští poslední z úředně dosazených nájemníků. Aniela blaženě vychutnává získané soukromí, v němž je jí věrným společníkem její vše chápající pes. Sní o renovaci rozlehlé vily, v níž by ráda dožila s rodinou syna. Ten má však s rodinným sídlem jiné záměry. Plynou krásné letní dny, stará dáma se kochá výhledem na vzrostlé stromy v zahradě, vede nekonečné monology a přitom se vzmáhá její nechuť k synovi a jeho hloupé, obézní dcerce. Cítí, že svět někdejších hodnot odumírá a že brzy vyhasne i její vůle k životu. Proto se vzepne k možná pošetilému činu – ale jen tak zaručí své vile právo na další existenci. Minimalistický film inklinuje k poetické výpovědi. Černobílá, asketicky věcná kamera Arthura Reinharta se upíná k výrazu teskné samoty Aniely, kterou znamenitě ztvárnila legendární polská herečka – třiadevadesátiletá Danuta Szaflarská. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (72)
Danuta Szaflarska je tak charismatická a krásná ženská, plná elánu i v jejím úctyhodném věku a ještě k tomu dokonalá herečka! K tomu nádherný zástupce Border Colie (i přesto že je nemám ráda) a černobíle laděná kamera tvoří nádherný snímek. PS: Ta tlustá velryba je vážně odporná a protivná od pohledu. ()
Už dlouho jsem neviděl takový krásně a pomalu plynoucí snímek. Snímek, ve kterém by ani tak nešlo tolik o samotná děj, ale spíše o obsah, myšlenku, obraz a kameru. V černobílém snímku nejvíce vyniknou kontrasty obrazu, stejně tak jako stáří hlavní postavy kontrastuje s její vitalitou a duševní svěžestí, které překvapí diváka v samotném úvodu, ale ostatní postavy ve filmu se drží zarytě představy staré nemoucí roztřesené a polohluché semetriky, kterou Aniela určitě není. Určitě jednou z nejenergičtějších scén filmu je okamžik, kdy Aniela odhodí své naivní představy o lásce syna a veškeré konvence a vyskočí na zahradní houpačku a rozjede největší zhoupnutí svého stáří. ()
Ne film, ale takové hezké, hodné, lidské vypodobněníčko o správňácké stařence. Aneb: "Hurá, správně, babičko! - Tlusťochu, utíkej! - Hé hé, ani houpat se neumí..." pošklebují se děti ze sousedství, protože ve scénáři jest tak napsáno, že bezelstné děti za plotem budou v pravidelných prostřizích pošklebky stíhat ty zlé a ošklivé, a přirozeně fandit dobrým, milým, bezmocným. A tak podobně. Humanisticky smýšlející poroty z toho musejí být nadšené, důstojné stárnutí je téma pro EU parlament a navíc je to černobíle a občas rozostřené, takže to je prokazatelně umění. ()
Dojmy mám velice rozporuplné. Nemůžu neocenit na první pohled skvěle odvedenou práci kameramana Artura Reinharta. Černobílé nasnímání dokonale umocňuje melancholickou atmosféru filmu, v němž se vše točí kolem tří základních kamenů. Elegantní staré dámy, která se ocitá na sklonku života. Její věrné fenky Filadelfie (ta svým "hereckým výkonem" téměř zastiňuje i samotnou hlavní představitelku). A chátrající dřevěné vily, symbolicky zasazené do podzimní krajiny. Poetické dílo, které mě však překvapivě nechalo poměrně chladnou. Snad jsem chtěla najít něco víc... ()
Hlavní ženská představitelka, její border kolie Fila a nádherná černobílá kamera jsou dostatečným důvodem, proč si tento poetický polský snímek pustit. Trochu ke škodě je i poněkud černobílá zápletka, kterou lze předvídat už v první třetině, i přesto je však Pora umierać filmem, který má co sdělit a daří se mu to i s nádavkem kouzelné atmosféry. ()
Galerie (10)
Photo © Kid Film
Reklama