Náš vůdce

Všichni víme, co znamenal fašismus, že pod tímhle slovem se skrývají miliony zavražděných lidských životů. Všichni víme, že tyhle strašný hrůzy začínaly, postupně a nenápadně. Stále větší skupina lidí si začínala hrát na vyvolený, stále větší skupina lidí cítila v jednosti a uniformovanosti obrovskou sílu. Stále větší skupina začínala zasívat strach v mysli lidí. Až nakonec neexistovala už žádná skupina lidí, ale jen vyvolená rasa se samozvaným právem všechny nevyvolené vraždit a terorizovat. Miliony hrobů po celém světě z téhle hrůzy by měly jasně řvát ne, tudu cesta nevede ! A já se ptám ? V jaký žijeme době, když koukám na film, který je přesně o tom co jsem popsal o pár řádků výše a přijde mě tak strašně reálný, samozřejmý a přirozený až naskakuje husí kůže. Proč se nám nechce dívat na hromadný hroby, ale proč necháváme běhat na svobodě lidi co řvou TO ONI, ONI jsou na vině. ONI nám chtějí vzít naši zem, ONI nám chtějí vzít naše štěstí, ONI, ONI, ONI. Někdy mám pocit, že s „ONI jsou teroristi“ a s „ONI jsou bezvěrci“ se sami ženeme tam, na co se tak neradi díváme a při čem se jen nevěřícně ptáme „Jak jsme to mohli dopustit !“ Film Náš vůdce je jedinečný ve své působivosti, adaptaci do dnešní doby a skvělým hereckým výkonům. A já si jen přeji, víc takových filmů a jen houšť a větší kapky do nás všech, dokud to bude potřeba, tedy po celou dobu existence lidí na této planetě. (12.05.2008)

Podobně jako Experiment Olivera Hirschbiegela i "Vlna" těží z konceptu davové manipulace. A trpí podobnými nešvary: schematický, příliš předvídatelný děj, plochá psychologie (nejedná se o nadsázku a žánrově ani o parodii či satiru, takže předpokládám, že absurdní chování většiny participantů je jen důsledek špatného odhadu scénáristy) a absence nadhledu. Je natolik didaktická a ve své bohulibé činnosti ukázat, jak nakažlivé je totalitářské myšlení, je natolik zjednodušená, jako by snad vznikla přímo pro potřeby nějakého týdenního středoškolského kurzu na téma autokracie. (16.12.2011)

Tak konečně naše škola vybrala nějaký kvalitní film, na který nás poslala. Zfanatizování a zmanipulování studentstva je sice dost urychleno pro potřebu 100 minutové stopáže, ale svůj účel plní. Vlna nepřekvapí, vyústění je odhadnutelné v podstatě od začátku, ale stejně je posledních dejme tomu pět minut opravdu silných. (07.11.2008)

Opět moc zajímavý snímek, navíc z německé kinematografie. Perfektní ukázka toho, do jaké míry jsme zmanipulovatelní a jak málo k tomu někdy stačí. Tady šlo Rainerovi o experiment, ale netušil a asi ani nedomyslel možné důsledky, které ve finále byly katastrofální. Stačí být dobrým manipulátorem, který umí velmi dobře jednat s lidmi, získat jejich sympatie, být dobrým řečníkem, hrát na city, navíc být svým způsobem charismatický a tak pomalu, ale jistě získává převahu nad ostatními. To všechno bylo skvěle ve Vlně vidět. A taky i fakt, jak je obtížné pro jednotlivce nejít s davem. Pro mně silný zážitek a ta postupná gradace událostí i když kvůli stopáži značně zrychlená, byla výborná. (12.01.2013)

Jakkoli se dívám skepticky na mediální hon na takzvané extremisty, který v současné době společenské krize probíhá, tahle Vlna mě pořádně smetla a v závěru mi otevřela ústa úžasem. Svižně odrežírované, nenásilně gradující vyprávění sleduje reprezentativní výběr současné mladé evropské generace, potýkající se s jinak obvyklými problémy dospívání, kterak snadno podléhá uměle vytvořenému, neopodstatněnému pocitu nadřazenosti. A jak už to tak bývá, na počátku je vždy nějaký ten dobrý úmysl, který se poté vymkne z rukou. Psychologická proměna hereckého ansámblu je, včetně grandiózního finále, tak působivá i díky tomu, jak obyčejné používá rekvizity (např. forma stejnokroje) a v jak uvěřitelných, současných kulisách nechává celé divadelní představení odehrávat. Film nedlí na, již notně obehraném, miliontém a prvním zobrazení hrůz holocaustu, ale s lehkostí poukazuje na nesnesitelně snadno nakažlivé šíření zárodků libovolného fašizující hnutí. Každý v sobě neseme dispozice pro určitou roli, která v nás současně s pocitem, že jsme součástí něčeho většího, najednou vyvstává jako monstrum, o němž jsme třeba ani neměli tušení, že někde hluboko uvnitř dříme. Vždyť my jsme ta zpohodlnělá, konzumní generace, která nemá, proti čemu by bojovala. Brilantní. Ačkoli asi není součástí onoho slavného internetového seznamu "Tisíc a jeden", měl by to být jeden z filmů, které byste měli vidět, než zemřete. (02.08.2009)