Poslední dům nalevo

"Jeden joint ti neublíží. Dej si." Vždycky jsem věděl, že to není pravda. Joint je nebezpečný a tady jsem se dozvěděl, že způsobuje znásilnění, pobodání a postřelení. To je dobré vědět. A taky je dobré vědět, že pouštět si čtyři divné lidi v noci do domu na samotě v lese, není ten nejlepší nápad. Tím ovšem poučení končí a začíná násilí, které mě ovšem moc nebavilo. K zabití člověka je tady totiž potřeba počechrat mu pěšinku flaškou, probodnout ho, zastřelit ho, rozdrtit ho v drtiči, uškrtit ho a nejlépe ještě přidat dalších pár fines. Já se tedy přiznám, že ode mě jsou obě hvězdy za rodiče, kteří se k problému postavili čelem a jejichž obrana by v ČR byla vyhodnocená jako zcela zjevně nepřiměřená. (06.03.2017)

Dosť silná káva pre slabšie povahy. Prisahám, že až takú intenzívnu jazdu som nečakal. Možno krvavú áno, ale nečakal som tak silný tlak na moju nervovú sústavu. Niečo podobné som naposledy videl v Jazere smrti. Po vražde a dosť nechutnej scéne znásilnenia budete priať bande kriminálnikov smrť z celého srdca. Že k tomu dôjde, nikto od začiatku nemôže pochybovať. Scéna záchrany dcérinho života na stole, alebo manželský pár, ktorý utopí jedného z banditov v kuchynskom drese, je dosť nervy drásajúci zážitok. Nič originálne, nič čo by ste už nevideli, ale tak na dvihnutie tlaku dokonalé. Za ten znekľudňujúci pocit počas celého sledovania musím dať štyri hviezdičky. Film 80%. (09.03.2010)

Ku tomuto snímku som sa dostal viac menej omylom. V rámci skompletizovania si tvorby amerického režiséra Wesa Cravena som si chcel pozreť jeho rovnomenný debut, ktorý natočil v roku 1972 a odštartoval nim svoju úspešnú kariéru. No na miesto toho sa mi dostal do rúk zmodernizovaný remake tohto diela. Ten ma však nijak zvlášť nezaujal. Je to nevýrazný, zdĺhavý a v mnohých smeroch dosť naivný revenge thriller. Dúfam, že Cravenova originálna verzia ma bude baviť viacej. ** (11.11.2015)

Serou vás puberťáci? Máte občas nutkání je vylískat, nakopat nebo rovnou odstřelit? Nebo (nedejbože!) i znásilnit?! Přesvědčte se nejdřív, že jsou sirotci! A pokud neovládnete svou zabijáckou obsesi a vezmete si do prádla puboše, co má rodiče, pečlivě si projděte jejich dům a odstraňte veškeré předměty, co by jim mohly posloužit jako zbraň, až po vás půjdou - znáte to: nože, krbové náčiní, hasící přístroje, mikrovlnky... Pak teprve jděte na férovku, vybaveni bandou krveříznivých kámošů a pořádným kvérem! Solidní thriller s tlupou nedovtipných padouchů, trojkou zhulených teenagerů a všehoschopnými tatínkem a maminkou. Pár okamžiků překvapilo mile, něco zklamalo, ale ve výsledku jsem se dobře bavila. 71% Akorát mi nejde na rozum, z jaké lepenky si amíci kašírují domy: mě doma někdo hodit proti zábradlí, polámu se já - nic jiného, jako zbraň bych mohla využít leda vlastní žebro :-/. (01.02.2011)

Vezmeme Eden Lake z roku 2008, místo zamilovaného páru nasadíme roztomilou rodinku, několik nabubřelých, nudících se dětí vyměníme za bandu uprchlivších kriminálníků a navrch dáme terorizovaným hrdinům pěkný domeček, aby se měli kde schovat. Takže: je Poslední dům nalevo vlastně jen kopírka hororu zmiňovaného na začátku? A jak to vlastně brát, když se v podstatě jedná o remake, tudíž stará verze byla ještě před oním britským šokujícím snímkem? Tak či tak, film Dennise Iliadise rozhodně není ztrátou času, a navíc: i přes na horor poměrně překvapivou délku nenudí ani na okamžik. Kvalitu snímku jsem si užil na stolním PC v blu-ray kvalitě, a vzhledem k pozdějšímu ději v zetmělém domě jsem udělal dobře, protože nejenže vynikly všechny předměty a postavy v šedi, ale černá zůstává díky několikagigové velikosti - již snímek schramstnul z disku - opravdu černá. Poslední dům nalevo se snaží mírně šokovat tím, kam mohu jako rodič dojít za pomstou při brutálním ublížení násilníků na mém potomkovi. Je evidentní, že tato základní myšlenka se režisérovi vydařila, ovšem poslední záběr dokázal celkový dojem z filozofického přemítání nad problémem srazit s překvapivou neoddiskutovatelností na kolena. Menší SPOILER: Ona scéna mi pak totiž zdaleka nepřišla jako pomsta, zde si chtěl tatínek prostě ukojit své krvavé choutky a dokázat, že se z něj stává takový malý úchyl KONEC SPOILERU. I tak lze ale snímek hodnotit nadprůměrně a kladů v něm lze najít bezpočet. Ať už se jedná o surealisticky podanou řezničinu (které jsou tu prosím pěkně schopni lidé, ne nějaký Jason nebo Freddy), pocit beznaděje a soucítění s oběťmi, stupňující se napětí, efektní kamera, dobrá hudba... Tento remake se prostě nadmíru povedl, a nebýt občasného pocitu opakujících se záběrů z podobných snímků, který mne pronásledoval po celou stopáž (vybavilo se mi třeba Funny Games USA, ono Jezero smrti...) a posledního malého WTF, bylo by to rozhodně za pět. P.S. Konečně nějaký obstojný chlapský hrdina, který neomdlí při prvním nakopnutí do břicha a pěstí do obličeje! (20.08.2009)