Thirteen Days
13 dní
Režie:
Roger DonaldsonScénář:
David SelfKamera:
Andrzej BartkowiakHudba:
Trevor JonesHrají:
Kevin Costner, Bruce Greenwood, Steven Culp, Dylan Baker, Jon Foster, Kevin Conway, Caitlin Wachs, Stephanie Romanov, Dakin Matthews, Olek Krupa (více)Obsahy(1)
Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)
(více)Recenze (135)
Film, ktorý obsahuje hromadu, čo hromadu tonu dialógov. Ale musím uznať, že napriek tomu vyložene nenudí. Je to dobre napísané, tak aby to upútalo divákovu pozornosť. A aj ma to upútalo, akurát nestrhlo. Pre mňa najväčšie mínus bolo asi, že sme vedeli ako sa to skončí a finále, ktoré končí dohodou je síce pravdivé, ale na plátne pre mňa ako finále neobstojí. Zopár vyhrotených situácia ma viac zaujalo. 70% - 3* ()
Zlé sovětské rakety na Kubě přinesly světu jadernou krizi. Tak to bylo. Určitě za nic nemohly ty hodné americké rakety v Turecku. Sledujeme totiž americkou verzi pravdy o tom, kterak se zabránilo výměnnému pobytu jaderných hlavic mezi USA a CCCP. Je to poměrně zajímavá hra, ale přesto si dovolím utrousit poznámku, že, pokud tedy nežiju v Matrixu, tak k výměně hlavic nedošlo a to poněkud snižuje napětí snímku. ()
Politické thrillery jsou specifické v tom, že většinou podléhají úhlu pohledu země, která snímek točí. Toho jsem se nejvíce "bál", ale vše mi přišlo "korektní a vyvážené." Jistě, zjednodušení, stejně jako zaujatosti se úplně oprostit nemůžeme, ale i přes delší stopáž, myslím, můžete tento napínavý film slupnout jako malinu. ()
Prezident Kennedy: „Kto, do pekla, schválil tento raketový test?“ Bob Kennedy: „Kto myslíš? Boh vie, ako to budú komunikovať Sovieti...“ Kenny O'Donnell: „Komunikovať so Sovietmi? Nedokážeme komunikovať ani s Pentagonom - a to je len cez tú prekliatu rieku!“ Ide o napínavé skúmanie vypätého okamihu v dejinách. Ja som v tom čase ešte nebola na svete, dejepis sme sa za socializmu učili jedine zo „správneho“ uhla pohľadu a tak si matne pamätám zmienku o kubánskej kríze. Lepšie je opýtať sa pamätníkov v rodine. Mamka mi teda porozprávala, že sedeli celá rodina pri rádiu (televízor ešte nebol) a plakali zo strachu, že bude vojna. Mama mala 15 rokov. A jej rodičia ešte mali čerstvý obraz o hrôzach druhej svetovej vojny, ktorú zažili. Ešte zaujímavejší príbeh mám od uja, bol v tom čase vojakom základnej vojenskej služby - vojaci boli v plnej pohotovosti a čakali len na moment, kedy to naozaj príde. Z filmu pre mňa vyplýva povinnosť ľudstva pripomínať si takéto dôležité a osudové okamihy, aby sa už nikdy nezopakovali. Snáď. K filmu samotnému – potešilo ma herecké obsadenie a nemala som pocit, že film rozpráva o udalosti len zo strany dokonalých a neomylných Američanov. Naopak, cítiť tu závažnosť každého vysloveného slova a pocit, že šachové figúrky sa pohybovali po zamínovanom poli. Možno v skutočnosti nemal O'Donnell taký vplyv na prezidenta, ale Kevin Costner tieto charakterové úlohy zvláda vždy na úrovni. Trochu mi chýbala ešte tiesnivejšia atmosféra bezvýchodiskovosti. Robert McNamara: „Toto nie je blokáda. Toto je jazyk. Nový slovník, aký svet ešte nevidel! Toto je komunikácia prezidenta Kennedyho so sekretárom Chruščovom!“ ()
Na danou tématiku velmi uvědomělé a velmi málo patetické. Sice je to v podstatě film natočený za pár babek na jednom placu a těch 80 mega zřejmě stál herecký ansámbl, protože osmdesátkové triky to zcela jistě být nemohly, ale je poměrně dynamický s velmi silným tématem a personou JFK, která má v roli Bruce Greenwooda určité fluidum/charizma, zřejmě velmi podobné tomu, kterým dle memoárů oplýval skutečný Kennedy. Nekouká se na to úplně nejlépe, ale poslouchá se to dobře. Nejdramatičtější scény jsou ty kde se v houfu povídá. To nelze vidět úplně běžně. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (14)
- Během cesty Kennyho O´Donnella (Kevin Costner) z Bílého domu kolem sovětské ambasády na ministerstvo spravedlnosti, kde se má konat jednání s velvyslancem, se několikrát změní typ Cadillacu, v němž jedou. Nastoupí do modelu z roku 1963, během záběrů z cesty jej nahradí model z roku 1961, před sovětským velvyslanectvím je z něj opět model 1963 a při příjezdu na ministerstvo spravedlnosti znovu model 1961. (curfew77)
- Herec Bruce Greenwood, ktorý stvárnil Johna F. Kennedyho, je v skutočnosti o rok mladší než Steven Culp, ktorý si zahral rolu jeho mladšieho brata Roberta. (MikaelSVK)
- Na dvou záběrech se ve filmu objeví rotory helikoptéry typu CH-46, která přitom začala sloužit armádě až od roku 1964. Výčet nepřiměřeně moderní vojenské techniky použité ve filmu je ovšem mnohem delší. Čítá například stíhačky Northrop F-5s, ve skutečnosti nasažených poprvé až v říjnu 1963, palivový tanker International S-Series používaný až od roku 1978 či tankovací zařízení Oshkosh R-11 Fuel, který byl zařazen do výzbroje dokonce až po roce 1989. Ve filmu se navíc objeví na základně námořnictva, zatímco v realitě slouží výhradně letectvu. V jedné ze závěrečných scén pak pro změnu písařka přepisuje prezidentovu řeč na psacím stroji IBM, jehož typ však byl ve skutečnosti vyroben až v roce 1969. (curfew77)
Reklama