Strach(y) ze tmy

V první polovině toho zvláštního dílka jsem cítil lehké zklamání. Druhá polovina mě ale nadchla. . Film nesleduje jen strachy ze tmy ale všechny možné formy strachu obecně, v ženských monolozích konečně nabírá ten správný přesah a poslední povídka je čirá... hustota!! Takže nakonec spokojenost. Francouzi přeci jen umí.. ;) Jinak hudba je geniální a 2D animace zase jednou převálcovala tu 3D... (19.11.2008)

Nic pro ty, kteří musejí mít vždycky všechno vysvětleno od A do Z a pointu naservírovanou na stříbrném tácu až pod nos. Kdo si dokáže vychutnat atmosféru a rozdílná, ovšem bez rozdílu osobitá výtvarná pojetí jednotlivých příběhů, ten je zde na správné adrese. Monolog doprovázený proměnlivými obrazci mezi jednotlivými povídkami mne sice příliš nenadchl, ale ani ten nepovažuji za ztrátu času, zbytek filmu mne do sebe dokonale vtáhl a poskytl mi i pár námětů k přemýšlení. Ještě k tomu "výtvarnu" - Alfred Kubin, Giorgio de Chirico nebo Odilon Redon patří ke jménům, která mne při sledování "Strach(ů) ze tmy" napadla - všichni tihle pánové měli k titulnímu tématu také vždycky co říci a hlavně se k němu stejně jako autoři snímku uměli vyjádřit kresbou, která jak je vidět dodnes inspiruje :-) . (05.07.2010)

Poslední dobou nadávám často na to, že film upřednosťnoje zpracování před vyprávěním či nějakou myšlenkou. Stejný případ nastává u Peur(s) du noir, mimochodem se mi líbí český překlad, který přesně a šikovně kopíruje francouzský název, a přesto se tady zachovám zcela opačně. Strach(y) ze tmy nejsou ničím víc, než vizuální onanií, a jak už tady mnozí uvádějí, opravdu zajímavý příběh je snad jen ten poslední o muži v temném domě. Jinak se moc invence nenajde. Dva mezipříběhy o muži se psy a o ženě, která do grafikého podkladu vypráví o všem, čeho se bojí, jsou sice z počátku zajímavé. Zejména muž se psy je velmi zajímavě animován, ale ke konci jim dochází dech. Žena mele spoustu nesmyslů a muž je utahaný a bez rozuzlezlení. Příběhové části jsou zajímavější, ale také příliš invence nepobraly. Přesto si dovolím tvrdit, že je snímek zajímavý. Má svou atmosféru, podpořenou vynikajícím hudebním podkresem, a kombinace různých výtvarných zpracování v člověku rozmělní počáteční zklamání z jednoduchosti vyprávěného. Navíc stopáž je přiměřená. Jako příběh neobstojí, ale jako výtvarný počin se mi Peur(s) du noir líbily a tak je i hodnotím. (27.09.2008)

Skupina tvůrců komiksů a grafiků se rozhodla zrežírovat své umění do pěti minipovídek na téma STRACH. Jejich pojetí je různorodé, stejně jako samotné příběhy, ale přesto je všechny spojuje tento emoční prožitek, nebo lépe řečeno jeho postupné stupňování. Obava, hrůza, děs, úzkost, panika, to všechno je nám tu presentováno formou, která ovšem není pro každého. Asi největším problémem tohoto filmu je hodně nevyrovnaná atmosféra a kvalita (poutavost) jednotlivých příběhů. Hudební doprovod se tomu snaží sice pomoci, co mu síly stačí, stejně jako mluvené vsuvky mezi povídkami a pozoruhodné obrazce, ale bohužel se tu narazit i na zbytečně zdlouhavé či přímo nudné pasáže. Peur(s) du noir si však v konečném zúčtování nevedlo zas až tak špatně, jak by se na první pohled mohlo zdát. Všechny formy strachu, které nám tu byly nabídnuty, byly slušně provedené, atmosféra místy byla skutečně mrazivá, animace dobrá a hlavně se mi líbil mysteriózní nádech všech příběhů. Z některého vyzařoval více, z jiného méně. Každopádně průměrné hodnocení si to zaslouží.50% (24.02.2015)

Pre mňa nesmierne originálny čierno-biely animovaný horror pozostávajúci zo štyroch samostatných poviedok. Ako tu poniektorý v komentároch spomínajú, nie všetky poviedky sú rovnakej kvality, no mne osobne nesadol iba príbeh japonského dievčatka. Čo mi však sadlo bol príjemný minimalistický vizuál ktorý sa hral hlavne zo zvukom. Bolo to aj vynikajúce narozprávané. Všetko toto spolu tvorilo jeden kvalitný atmosferický, no miestami obsahovo fakt chorý, horror ktorý má dokonca aj umelecký presah. (27.09.2017)