Hrají:
Eliška BalzerováObsahy(1)
Příběh Angely Kennedyové Lipské, ženy středních let, kterou právě opustil manžel a která se po desetiletích v roli manželky a matky začíná učit žít sama, sklízí úspěchy po celé Evropě a je jednoznačně nejúspěšnější komedií současné irské dramatičky Geraldiny Aron. Její česká inscenace v režii Jany Kališové a s Eliškou Balzerovou nejen v hlavní, ale i ve všech ostatních rolích, má za sebou už více než 200 zcela vyprodaných repríz. Na diváckém úspěchu má jistě zásadní podíl brilantní výkon Elišky Balzerové, ale také i to, že Můj báječný rozvod je sice především skvělá komedie, ale o vážných a docela smutných peripetiích života, které jsou důvěrné známé minimálně ženské části populace. V této one lady show však končí happyendem! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Text samotný je průměrný a nijak nevybočuje ze všech těch stylizovaných ženských deníčků, kterými je v současné době český knižní trh zaplaven. Eliška Balzerová naštěstí umí skvěle převyprávět všechna ta klišé ženské literatury, takže i pro muže může být tato one-woman show zážitkem. Čtyři hvězdičky taky proto, že mám rád divadelní prostor jménem Viola. ()
Je mi jasné, že záznam nedokáže přenést tu energii a atmosféru v plné šíři. Nicméně téma je skutečně banálně fádní, zpracování také a jediné, o co tu jde, je ten živý výkon Elišky Balzerové a to se zřejmě musí vidět nejlépe z první řady, aby to člověk plně docenil. Co mě vede k jistotě, že námět není nic moc? Například srovnání s filmovým přepisem téže hry Brillantissime. ()
Zázrak asi nejtěžšího hereckého umění - divadla jednoho herce. Téměř dvě hodiny souvisle hraného textu jsou samy o sobě mimořádnou zátěží paměti; blízkost hlediště a jeviště prozrazuje sebemenší nedořek a odskok od tíživých nároků či absenci také potřebné hercovy radosti z takto komplikované úlohy. Eliška Balzerová je paní herečkou a ví se to o ní ještě dříve, než na sebe upozornila v dietlovských dílech NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA. Střídání různých hlasových poloh hlavní postavy, reprodukce hlasů postav dalších, četné a ne právě snadné pohybové akce, dívčí hbitost zavedené sedmdesátky, ostře a dobře pointovaný text, jemuž není cizí něžný a hravý humor, jemuž není nic lidského cizí včetně sebekriticky zabarveného odstupu, to všechno není jen příležitost, ale i hra, kterou s herečkou sdílí i její publikum. Bezpochyby jde o jedno z nejvýznamnějších představení tohoto roku silně nadnárodní úrovně. ()
"Lidé si tolik přejí uvěřit, že našli lásku, že před spoustou věcí zavírají oči." Elišku Balzerovou jsem měla jako herečku vždycky hodně ráda. Je pro mě představitelkou velmi přirozeného herectví bez velkých gest. Co však předvedla v této one-woman show, kde téměř dvě hodiny neslezla z jeviště, to bylo zcela fenomenální. Širokou paletu hereckých poloh a v každé z nich byla zcela přirozená. A navíc v příběhu, který byl velmi moudrý a velmi pravdivý. Velmi smutný, ale ve veškerém tom smutku stále probleskovala určitá naděje … ()
Ano. Tohle bylo ono, co mě nakonec přesvědčilo o tom, že Balzerová umí. Hra je dobrá sama o sobě, viděl jsem i několik dalších provedení. Nejdřív jsem se opravdu bál, že se tam zase budou řešit traumata rozvedené ženy a jak jsou všichni chlapi fuj. Ne. Všechno je vedeno s patřičným nadhledem a většinou s vtipem. A opravdu perfektně zahrané. Klobouk dolů. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Hra měla světovou premiéru v roce 2001 v irském městě Galway, rodišti autorky Geraldine Aron. (skudiblik)
- Podle úspěšné divadelní hry Můj báječný rozvod irské spisovatelky Geraldine Aron vznikl v roce 2018 její první filmový přepis s názvem Brillantissime. (Agatha)
Reklama