Agora

Chopit se látky, která spadá do počátku éry tzv. temných století, a může nabídnout nanejvýš fragmentární pramenné výchozí údaje (je to ovšem významně víc oproti tomu, co víme např. o sv. Václavovi, Strachkvasovi-Kristiánovi či sv. Ludmile nebo posledních velkomoravských mojmírovských králoknížatech), vyžaduje odvahu, nosnou výchozí myšlenku, dostatečně přesvědčivou výpravu i scénář a konečně shodně velkorysý rozpočet. Americkošpanělská koprodukce se z tohoto hlediska ukázala víc než šťastnou. Velkorysost výpravy, nutná pro přesvědčivé znázornění kulis tragického příběhu antické intelektuálky, nepřebila potřebnou myšlenkovou hloubku a současně umožnila získání špičkových herců. Hypatia (kol. 370-415) Rachel Weiszové je krásnou nejen zjevem, ale i duchem; dobrovolná čistota, k níž se uchyluje, aby si zachovala potřebnou nezávislost, působí přesvědčivě a důvěryhodně právě tak jako úspěšné rozbití bezrozporného kladu, který by tuto postavu umělecky zničil (Hypatiiny popudlivě zlostné repliky vůči otroku Davusovi v mezních situacích Músaionu). Příběh konce antické vzdělanosti, tragika bezuzdného fanatismu, zneužívání Ježíšovy-Ješuovy autority či Písma k navozování pogromistických nálad nejen proti Židům, ale posléze i proti hlavní hrdince filmu biskupem sv. Kyrillem (Cyrilem) a skrytě i vůči nepohohodlným souvěrcům propůjčuje Kristovu a Mariinu náboženství neblahou auru fanatismu a omezenosti, známou z ještě horších aplikací naší nedávné minulosti. Domýšlení sporých Hypatiiných životních údajů je funkční a zdařilé pro hlavní účel této filmové epopeje: kytičky na nespatřitelný hrob ženy-myslitelky, která měla odvahu hájit své přesvědčení tváří v tvář hrůze i lůze. Odvaha podívat se na rub dekor, v nichž, dobrovolně či nedobrovolně, dnes žijeme, je zároveň jinak pojmenovanou vůlí po pravdě, mravnosti, čistotě, tj. po těch vlastnostech, jež byly a jsou pružinou skutečného - nebojme se říci nikdy nekončícího boje - o slušnost, vzájemnou úctu, o spojení lidí světla s lidmi naší doby, s jejími problémy. Z tohoto hlediska je tento historický film dílem až překvapivě současným. (26.07.2010)

U historických filmů nejrůznějšího žánru obvykle výrazně upřednostňuju co nejrealističtější a skutečnému běhu událostí se blížící ztvárnění. Agora se nedrží věrného obrazu předkládaných událostí, protože složité historické děje zestručňuje a komprimuje tak, že pochody, které trvaly reálně století, odvypráví během několika let. Mimo není ani poznámka mého oblíbeného uživatele flankera27 o skutečném věku Hypatie v době jejího usmrcení. Hlavní hrdinka je celkem zákonitě ztvárněna půvabnou hereckou ženskou hvězdou a charaktery jsou trochu uměle polarizované. A přesto se nakonec přikláním k nejvyššímu hodnocení, protože Amenábar natočil velkolepou podívanou oproštěnou od laciných akčních prvků a přece divácky přitažlivou díky výborné režii, kameře a výpravě. Historický obraz posledních staletí římské říše byl pochopitelně důkladně deformován vítěznou stranou, tzn. křesťany. To, co vítězí, dostává v dějinách právo měnit minulost. A tak se pohled na jednotlivé postavy římské politiky deformoval podle jejich vztahů ke křesťanskému náboženství. Monoteistická náboženství inklinují k šíření svých ideí všemi prostředky - v tom se křesťanství od islámu v dobách své expanze příliš nelišilo. Římští císaři proti křesťanům zasahovali nejen proto, že tito zpochybňovali božský status imperátora, ale i proto, že potřebovali v impériu, kde se střetávaly stovky kultur, jazyků a náboženství, zajistit klid a ten křesťani při svém šíření slova božího systematicky narušovali. Uvažoval jsem jen o čtyřech hvězdičkách, ale když jsem se podíval na nedávnou reprízu Kleopatry a pocítil, jak mi přijde v porovnání s Agorou omšelá, tak se přikláním k pěti hvězdičkám. Celkový dojem: 90 %. (08.03.2011)

"Dobrý den, dal bych si jeden poutavý, dobře zahraný a skvěle odvyprávěný film s dvojitou procí emocí. Co by jste mě doporučil ? " " Tak v tom případě vřele doporučuju specialitu mistra Amenábara jménem Agora." "Děkuji, za doporučení, můžete servírovat." ........"Tak co pane, chutnalo? " "Děkuji Agora byla vynikající, moc jsem si na ní pochutnal. Takhle bych mohl zakončit komentář a bylo by to v pohodě, ale mě to prostě nedá. Agora není o náboženství nebo o střetu víry s vědou nebo nevírou. Agora je o lidech, kteří náboženství a víru zneužívají k manipulování a fanatizovaní lidí. Z toho jde mráz i teď. Když jsem viděl asi před rokem záběry s Polska, kterak přijela loď bojující za práva žen na potraty k polskému přístavu a na něm se shromáždili davy "věřících"se zatnutými pěsti, když jsem četl transparent, že jen Bůh má právo brát život a držitel toho transparentu měl v druhé ruce hůl. tak se ptám, tohle má být součástí víry v boha ? Tak to děkuju, ale nechci. Kdyby bůh sestoupil na zem a viděl co se tady děje jeho jménem, tak by nepřestal blejt. Hrozně mě mrzí, že mému oblíbenému uživateli salahadinovi bouchli saze a napsal tolik nenavistných řádků na adresu některých zdejších uživatelů. Taky kritizuju názory některých zdejších nedodělků, ale ptát se, kdo dal např Galadriel právo psát vlastní názory....? Právo na vlastní názor nikdo nedává, to máme od narození jako jeden z darů a jestli něco nemusím ještě víc než zdejší všechytráky, tak lidi, kteří chtějí tenhle dar někomu brát. Na CSFD bohužel docela častý jev. Stačí se občas kouknout na zdejší diskuze.Naštěstí jsou zde i lidé jako Mahalík, jejichž komentáře, postřehy a názory je radost číst . A ano postava Hypatii byla motorem celýho filmu, nádherná bytost, udržet si zdravý rozum v soukolí nenávisti a fanatismu, to je hodno obdivu. (30.07.2010)

5. 8. jsem chtěl jít na Kajínka, ale všimnul jsem si, že v Pardubicích v Cinestaru konečně začli davat Agoru a i když šla později, tak jsem rozdhodl jít na ní. Za prvé na Kajínka už bylo docela plno a pak mne trochu popostrčila sličná a milá prodavačka lístků(podle jménovky myslím Věrka). Alexandrie římského Egypta je vykreslené velmi pěkně jako město tří naboženství - pohanství, křestaňství a židovství. Z parabalanů by jsi klidně talibanci mohli brát inspiraci. Kupodivu Ammonius, jeden z jejich vůdců mi byl docela sympatický. Takový biskup Cyril asi je největším zloduchem. Je řidí z povzdalí a směruje dav. A nechce si pošpinit ruce. Další biskup Synesius je jen menším zlem, možná proto je oděn v bílem a Cyril v černém. Orestes je postava řeckého jména a vhodná i do řecké tragedie. Davus je přikladem zmanipulovaní a svědomí. A Hypatia, bez ní by tento film nebyl tím či by byl. Rachel Weisz to zahrala vytečně. Docela by mne zajimalo v kolika zemích se protestovalo a v kolika zemích byl tento film diskriminoval. Jsem rád, že jsem šel na Agoru a ne Kajínka. Děkuji sličné prodavačce lístků za popostrčení. (06.08.2010)