Agora

5. 8. jsem chtěl jít na Kajínka, ale všimnul jsem si, že v Pardubicích v Cinestaru konečně začli davat Agoru a i když šla později, tak jsem rozdhodl jít na ní. Za prvé na Kajínka už bylo docela plno a pak mne trochu popostrčila sličná a milá prodavačka lístků(podle jménovky myslím Věrka). Alexandrie římského Egypta je vykreslené velmi pěkně jako město tří naboženství - pohanství, křestaňství a židovství. Z parabalanů by jsi klidně talibanci mohli brát inspiraci. Kupodivu Ammonius, jeden z jejich vůdců mi byl docela sympatický. Takový biskup Cyril asi je největším zloduchem. Je řidí z povzdalí a směruje dav. A nechce si pošpinit ruce. Další biskup Synesius je jen menším zlem, možná proto je oděn v bílem a Cyril v černém. Orestes je postava řeckého jména a vhodná i do řecké tragedie. Davus je přikladem zmanipulovaní a svědomí. A Hypatia, bez ní by tento film nebyl tím či by byl. Rachel Weisz to zahrala vytečně. Docela by mne zajimalo v kolika zemích se protestovalo a v kolika zemích byl tento film diskriminoval. Jsem rád, že jsem šel na Agoru a ne Kajínka. Děkuji sličné prodavačce lístků za popostrčení. (06.08.2010)

Agora je sám o sobě dost důležitý film, který vypráví příběh o křesťanství. Jak začalo, co způsobilo, a hlavně kdo dal ten první podnět v Římě, aby vůbec mělo nějakou šanci se trošičku rozvést. Film sám o sobě je to parádní. Kdybych se u něj v jistých chvílích nenudil, možná bych mu dal i plný počet. Je totiž naprosto parádně natočenej a pojednává o jednom z nejdůležitějším náboženství nejlíp jak může...třeba ty kulisy. Ty bych v Hollywoodu nejradši nechal jako muzeum a multikulturní zážitek pro Američana. Škoda jen, že jsou z 99ti procent digitální. (14.08.2010)

Náboženství versus jiný náboženství - náboženství versus věda - náboženství versus člověk - všechno jsou to strašlivě smutný příběhy a Agora je památným dokumentem toho, jak hnusnou zbraní náboženství je. Jo, zbraní - jelikož člověk ho stvořil, člověk mu uvěřil, člověk ho stanovil jedinou pravdou a člověk ho použil proti jinýmu člověku. Mocnej závěr filmu je výmluvnou esencí všeho, co může fanatismus zahubit. Vizuál a herecký obsazení super. (04.11.2018)

Vše co se řekne jde vyvrátit, jen musíte vědět jak..... MRZÍ VÁS ZNIČENÍ STARÉ KNIHY? Nikdy jsem o tom nepřemýšlel a sám jsem překvapenej, jak se mne téma filmu dotýká. Vraždění ve jménu Boha (bohů), krvavé vyrovnání účtů – CO MĚ MÁ NA NÁBOŽENSTVÍ PŘEKVAPIT? Filozofické přemítání, vědecké bádání, ALE POUZE TI, KDOŽ VĚŘÍ V JEŽÍŠE, BUDOU SPASENI! Filozoficky mne napadá, jestli se náhodou historie neopakuje. LIDSTVO SE NIKDY NEPOUČÍ! Tak pane A. Amenábar, tohle jsem nečekal! Role R. Weisz mi (málem) vehnala slzy do očí a ta lůza žebrácká zase vztek do žil. KŘESŤANÉ, DÍVEJTE SE!! A pohleďte na vizitku složenou z věrných obrazů událostí doby řecko – římské v egyptské Alexandrii. Nedivím se snaze církve nepromítat film v Itálii. Ono vidět své svaté v jiném světle než ve svatozáři musí bolet. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** Víte že? AGORA je shromaždiště uprostřed starověkého města? (22.03.2010)

Nakonec bych řekl, že je film ke křesťanství ještě docela shovívavý. A že by se o tom dalo natočit hodně, křesťanství na konci římské říše už bylo natolik pevné, že si mohlo dovolit bojovat nejen s pohany, ale i mezi sebou navzájem (Ariáni a Nikajci, a nevynechejme samozřejmě ani ještě fanatičtější donatisty). Kdybych si měl vybrat postavu, na níž bych demonstroval zánik jednoho světa a vznik nového, vybral bych si spíš posledního velkého císaře Juliána, křesťany později nazvaného Apostata neboli Odpadlík. Abych ale úplně neodpadl od filmu. Amenábar je pro mě současnou evropskou režisérskou jedničkou, o čemž svědčí vychytávky jako nájezdy kamery z vesmíru, snímání davových scén z výšky a další výborné nápady. Příběh je ovšem nutno brát samozřejmě ve vztahu ke skutečnosti jako autorskou licenci. Bohužel se nevyvaroval klasického nešvaru a sice milostné zápletky (byť nenaplněné) za každou cenu (ať je film o čemkoli). V takovém příběhu to fakt zdržuje od podstatného (koneckonců Hypátii bylo v době zavraždění asi 50). Uvítal bych podstatně syrovější pojetí více o střetu myšlenek a intelektu. Oceňuju ovšem ten postřeh filmu, že nakonec je největším nepřítelem poznání náboženská jistota (což platí pro jakékoli vyznání), která svět kriticky nezkoumá, ale předkládá nezpochybnitelná tvrzení (viz slavný výrok Douglase Adamse). A ano, líbilo se mi to. (24.07.2010)