Agora

Přečtením poměrně rozsáhlého hesla "Hypatie" na wikipedii jsem se utvrdil v názoru, že Agora se dopouští celé řady vynechání a komplementárně domýšlení. U filmu omezeného rozsahu o málo známém životě velmi známého člověka se takovému přístupu vyhnout jistě nelze, IMHO by ale neměl vést ke zplošťování charakterů, přespříliš jednoznačné čitelnosti a zkýčnění. Na jednu stranu velebí Hypatii jako tolerantní ženu, moudrou učitelku a zapálenou vědkyni, na druhou přehlíží, jak ji možná přílišná oddanost raciu vede k podivnému (ne)milostnému životu (film se jen tváří, že ji miluje někdo, koho ona ne) a její možné intelektuální elitářství. Hypatiino vědecké bádání se předkládá v emotivních scénách, plných vášnivých monologů a gest nadšení, málem až sexuálního vzrušení za zvuků gradující hudby, k pointě, prozření podtrženému ostrým střihem... V násilných scénách hraje tklivá hudba, která žaluje diváku: "Ach to je to tragédie," a přemlouvá jej k pláči - zpomalovačky a odvracení zraků kamery mírní divákovo utrpení a tak si sladkobolně může říct: "Achich, hrozné." Alexandrie je ovšem úchvatná, byť jsme na to v současné době už tak trochu zvyklí. Inu, špatnosti i dobroty Hollywoodu trochu smazaly Amenábarovo španělství... Ale ono to vlastně k jednoznačným sdělením Agory vcelku sedí. Tedy: "Multikulturní tolerance je dobro, fanatismus je zlo. Křesťanství ranného středověku nás vrhlo o tisíc let zpět." Celou dobu mi bylo jasné, že ji k tomu Keplerovi ten Amenábar dotlačí - a pak to ještě napsal do dovětku, aby to došlo úplně, ale úplně každému. Dále: "Křesťanství bylo (a je) misogynní." Oona ta předkřesťanská společnost taky nebyla úplně pohlavně rovnostářká, byť to bylo asi o malinko lepší než pár následujícíh století. A: "Násilí nikdy není řešení. Věda je sexy a jde v ní nalézt smysl života." S mnohým bych i ochotně souhlasil, ale je třeba to dokládat způsobem, jakým to Amenábar činí? Totiž - extrémně okatě ukazovat, jak racio za sebou táhne všechny dobré vlastnosti a slepá víra je ničí. Dělat z Hypatie idealizovanou Janu z Arku vědy. Předkládat své teze v umělých dialozích. Ale vcelku je ten film přeci dobrý - precizní v kostýmech a výpravě. S velikým Vesmírem, kterému musí být lhostejný nějaký konflikt vyznavačů onoho a tamtoho, ale který zároveň poslouchá zákony, jež Hypatie (dle filmu) objevila. I několik zajímavých postav, které jej, zvláště v druhé půli táhnou nahoru - jsou to někteří křesťané a především prefekt Orestes, kterému v konfliktu mezi vědou a vírou, láskou a Láskou očividně nepomohl princip NOMA. Bodejť by taky jo... Silné ***. (17.03.2010)

Lidské dějiny se skoro s pravidelností opakují. Po době rozkvětu a výstupu na vrchol padá lidstvo zase do temnoty a bahna (mimo jiné, docela by mě zajímalo v jaké fázi jsme teď). Filmů s tímto pohledem by mělo vznikat více. Nic není černobílé a vždy je třeba znát obě strany mince. Skoro se mi chce napsat: "Co Bůh stvořil, do toho se člověk neser!" (19.02.2010)

Agoru hodnotím za lepší tři hvězdičky už jen proto, že mě skoro nenapadá, co bych měl komentovat. Film je snad perfektně zvládnutý, docela i autentický (jen na mě ta architektura působila možná moc monochromně), ale hlavně obsahově originální. Asi jsem jinde neviděl, že by bylo křesťanství zpodobeno tak negativně jako tady. Což je rozhodně plus, alespoň jsem si hlouběji uvědomil, že za zástěrku náboženství, ať už je jakékoli, se schovají veskrze negativní pohnutky vždy. Otázkou je, zda to my můžeme po více než patnácti stech letech pochopit - myslím, že ne. HUDBA: Dario Marianelli - ve filmu hodně zapadla, jediná zapamatovatelná je zpěvačka snažící se napodobit Lisu Gerrard, vtipné. Hudba o ničem. (09.09.2010)

Upřímně, nesnáším náboženství. Důvod je prostý- zmanipulovává davy lidí a krmí je hroznými kravinami. Popíraly vědění- v minulosti každého renesančního člověka obvinily z čarodějnictví jako například starověcí Řekové a Egypťané. Kdo ví, co všechno věděli, znali zkrátka a jistě měli neuvěřitelné znalosti, potom přišli křesťané a zničili to bez mrknutí oka. Po tisíci letech se to muselo vymýšlet úplně od začátku a ještě k tomu s rizikem že za získání pravdy nejeden vědec vinou církve zaplatil životem... kde by jsme teď asi byly, kdyby se po tisíciletí všichni řídily jejich pravidly? Tento film mě v tomto jen utvrzuje. Agora je film, který prstem výstižně ukazuje proti náboženství a já jsem ráda že se někdo jako věhlasný Amenábar, pustil do tak v jistém slova smyslu nebezpečného projektu. (20.07.2010)

Agora je sám o sobě dost důležitý film, který vypráví příběh o křesťanství. Jak začalo, co způsobilo, a hlavně kdo dal ten první podnět v Římě, aby vůbec mělo nějakou šanci se trošičku rozvést. Film sám o sobě je to parádní. Kdybych se u něj v jistých chvílích nenudil, možná bych mu dal i plný počet. Je totiž naprosto parádně natočenej a pojednává o jednom z nejdůležitějším náboženství nejlíp jak může...třeba ty kulisy. Ty bych v Hollywoodu nejradši nechal jako muzeum a multikulturní zážitek pro Američana. Škoda jen, že jsou z 99ti procent digitální. (14.08.2010)