Muž a jeho pes

No pokud si nevšímáte toho psa, tak jsou tu hlavně vedlejší postavy, které jsou velmi zajímavé (polský taxikář, vedoucí útulku, bývalí kamarádi). Belmodno hraje dobře, ale jsou už velmi znát jeho léta. Jinak jsem zde napočítal mnoho starých francouzských známých herců. Hudba výborná. Vtip z filmu (o psu v tramvaji) je naprosto skvělý! Již jsem ho testoval na lidech a vždy lidi dostanu :-) (23.05.2009)

Smutný film. Príbeh jednoduchý ako kladkový mechanizmus, ale natočený s citom a prehľadom. Plný sentimentu, krásnej hudby a bojujúceho Belmonda, ktorému som v každej scéne zatínal päste. Je síce pravda, že prakticky v celom filme ho takmer vôbec nie je vidno chodiť a viac-menej hýbe len pravou polovicou tela, ale pohľad na tohto pána herca je očarujúci, je vidno, že ešte nestratil chuť do práce a už vôbec nie do života. V nadnesenom zmysle by jeho postava mohla byť reflexiou jeho súčasného životného stavu. 75%. (17.01.2010)

Velké psí oči. Tenhle film se skutečně snaží z diváka vymámit dojetí jako ten roztomilý voříšek, co žebrá o kus šunky. Jen málo scén v něm má přirozenou vnitřní sílu jako magické setkání Belmonda s Maxem von Sydow. Huster si vypomáhá (naštěstí snesitelnou) přepjatostí a velkými gesty, které jsou částečně v rozporu s jeho snahou režírovat vzdušně, přirozeně a šaramantně. Každopádně Belmondo navzdory očividné únavě a strhanosti stále dokáže chytit rošťáckým úsměvem a očima, v nichž život vesele jiskří jako za starých časů. Dobrá je i Rombiho hudba, která občas vypomůže tam, kde se nedaří překonat dojem konstruktu a citového vyděračství. Příjemně zaobluje hrany. Příběh o bezútěšnosti stáří a o tom, jak důležité je najít v nezměrné beznaději alespoň kousek pevné půdy, ve výsledku zaujme a pokud člověk odbourá averzi k okatému hraní na city, může pocítit i záchvěvy čehosi hlubšího. Muž a jeho pes určitě nepřináší kus skvostné filmařiny, každopádně pro Belmondovy (a Sydowovy :o)) fanoušky se jedná o příjemný snímek. (19.05.2009)

Kdybych se nepodíval na film o filmu, ani by mě nenapadlo, že to má být remake skvělého italského filmu Umberto D. Osamělý starý chlapík a roztomilý psík ve mně nedokáží vyvolat žádné velké emoce. Tedy v tomto francouzském provedení. Takhle šíleně tlačit na pilu a snažit se ždímat slzy, to se moc nevidí. Belmondo dokáže být skvělý dramatický herec, ale v tomto filmu dostal roli, která byla sice docela dobře zahraná, nicméně hrozně napsaná. Nejspíš dělal, co se po něm chtělo, ale na mě nezabral ani detail na slzu kanoucí z oka. Jen si na některé scény vzpomenu, je mi líto zmarněného námětu. (09.11.2009)

Nečekejte "Belmondovo Gran Torino", připravte se na film docela jiného ražení. Je smutný, pomalý a tichý. Tak jako Charlesovo stáří. Je to také film plný smutných očí - psích i lidských. Dávám čtyři, přičemž všechny jsou Belmondova zásluha. Ten člověk ani nemusí hrát, stačí mu být na plátně, existovat před kamerou, a je to. (08.11.2009)