Muž a jeho pes

J. P. Belmonda mám rád. Proto, nebo snad přesto se mi tento film těžko hodnotí. J. P. mám ve své paměti spojeného s akcí a sebevědomým jednáním. Lidé, kteří celý svůj aktivní život prožívají tzv. "na plný plyn" obvykle nebývají ani ve stáří až tak pasivní, jako se nám představil v tomto snímku J. P. Belmondo. Prostě, ta role pasívního starého muže mi jaksi nesedla k osobě J. P. Belmonda. Nechci tím naznačovat, že by J. P. roli starého muže nezahrál dobře, ale měl jsem při sledování pocit, jako bych pil černou kávu, která má chuť červeného vína. Přičemž obojí mám rád. Z toho důvodu si dovolím tento bezesporu námětem zajímavý film ohodnotit pouze třemi hvězdičkami, přičemž chápu tři hvězdičky jako ohodnocení slušného, nadprůměrného filmu. Vystřihnout si hlavní roli v pokročilém věku a navíc po mozkové mrtvici zaslouží ten nejvyšší obdiv. A ten J. P. Belmondo u mě jistě má. (03.11.2009)

Regulérní citová vydíračka, která ke vzbuzování emocí neváhá použít psí oči, či hůř, Belmondův úsměv, jež už pozbyl oné komické jiskry a jeho výraz tak ve smutku konkuruje tomu psímu. Na jednu stranu potěší vidět Jeana-Paula zase před kamerami a vidět, že se má po nemoci zase k světu, na druhou stranu film díky němu působí velmi staticky. Jelikož Belmondo nemůže moc chodit, tak ve většině záběrů jen stojí, sedí nebo leží a jeho repliky jsou taky jednoduché, jakoby snad složitější nezvládnul a vše chtěl kompenzovat jeho typickým smutnoveselým úsměvem. Netrvdím, že je to špatně, ale možná mohl víc zapracovat scénárista a napsat jeho postavu méně vitálnější a věrohodnější, aby si divák mohl představit, že do něj Jeanne mohla být ještě nedávno zamilovaná. No a příběh samotný je francouzsky předvídatelný a tak nějak o ničem. (09.05.2012)

Smutný film. Príbeh jednoduchý ako kladkový mechanizmus, ale natočený s citom a prehľadom. Plný sentimentu, krásnej hudby a bojujúceho Belmonda, ktorému som v každej scéne zatínal päste. Je síce pravda, že prakticky v celom filme ho takmer vôbec nie je vidno chodiť a viac-menej hýbe len pravou polovicou tela, ale pohľad na tohto pána herca je očarujúci, je vidno, že ešte nestratil chuť do práce a už vôbec nie do života. V nadnesenom zmysle by jeho postava mohla byť reflexiou jeho súčasného životného stavu. 75%. (17.01.2010)

Typický příklad vítězné prohry. Větší pozornost je věnována cameo rolím Belmondových slavných kolegů, než příběhu samému. Režisér a scénarista chtěli natočit jednoduchý a přesto hluboký snímek. Dialogy jsou postavené na jednoduchých otázkách a odpovědích, není tu žádné krasořečnění, jenže místo jednoduchosti nacházím spíše zjednodušování a proklamace. Nepřirozená chvíle souznění a veselí v tramvaji, výbuch vzteku vedoucího psího útulku či demonstrace na začátku, jsou totiž velice chtěné. Zbývá jen setkání se stářím hrdiny...ale to stojí za podívání. (03.11.2009)

Nenechte se zmást pořadím jmen herců ve výčtu čsfd, Jean - Paul tu opravdu hraje první roli. Nečekejte ale nic převratného, buďte prostě rádi, že postarší pán po zdravotních komplikacích, jeden z nejlepších herců všech dob prostě natočil ještě jeden film a dalo mu to asi dost zabrat. Snímek je laděn klidně pohledem do soukromí rozvážného staříka a jeho psa, kteří jsou tu jeden pro druhého. Charles (Jean - Paul) chce sice ještě na stará kolena být pro někoho užitečný, ale to se mu příliš nedaří a tak jediné co ho drží při životě je jeho nejlepší čtyřnohý přítel.... (02.11.2009)