Muž a jeho pes

Film se až upjatě drží tradičního starého vyprávění filmových příběhů, bez prolínání různých jiných dějových linek, bez flashbacků a podobných trendy scénáristických vylepšenin dnešního polouměleckého dramatu. Trochu tak navazuje na italské neorealistické filmy o chudých či společností vyvržených jedincích. Smutný film to jistě je, však je také o stáří a to veselé nebývá. Ale také je to snímek velmi sentimentální a klišovitý. Belmondo se však loučí se svými diváky tak, jak by si to zasloužil každý velký herec. Kdyby byl méně nudný úvod a trochu jiný i závěr filmu, neváhám se čtyřimi hvězdičkami! (23.05.2009)

Jean - Paul Belmondo si ve svém věku zahrál ve filmu o stáří a starostech kolem něho. Přišel o vše a vlastní jen jednoho psa. Docela smutný film, který nás donutí zamyslet se nad tím, co dál, když budeme až moc staří a život nás přestane bavit. Smutek ve filmu podporuje i hudba, kterou " stvořil " Philippe Rombi. Zazní zde i mimo jiné kompozice Ave Maria v podání Natalie Dessan... http://www.youtube.com/watch?v=spG4-Mudd3g (03.02.2010)

Pre niekoho možno prvoplánový a citovo vydierací film, pre iného pomalá a kultivovaná snímka o priateľstve a ľudskej chamtivosti a zlobe. Belmondo na staré kolená dokazuje, že nepatrí do starého železa a možno práve v tejto polohe je mi omnoho sympatickejší. Smútok v jeho očiach bol ťahúňom vlastne celého filmu. Nejedná sa o geniálny film a Huster nedáva do filmu absolútne nič osobné a vlastné. Len sporadicky natáča scény, ktoré nie sú síce ničím výnimočné, ale ani nie sú zlé. Tá hodinka a pol čo som strávil pri pozeraní tohoto filmu mi bola veľmi príjemná a len ma mrzí ten otvorený koniec, pretože ktovie prečo ale Charlesové osudy by som veľmi rád sledoval aj naďalej. Film, ktorý sa nesnaží byť dokonalý ale ľudský. A v tomto smere mu to vyšlo. (01.02.2010)

Nenudí, i když na něm prakticky nic není. Přesto je tahle asi už definitivní rozlučka se stříbrným plátnem poměrně důstojná. Drama o pocitech odloučeného staříka, který se ocitne na ulici a vlastně už nikoho nemá a nikam nepatří.. Přiznaný a přímočarý „vytahovač kapesníků“ nabízí občas hodně šustící dialogy a zbytečně velká gesta, ale ve skrytu duše představuje vrásčitého muže, který se nesnaží nijak diváka balamutit, ale nějakou vnitřní silou také nefiguruje. Na pustý ostrov bych si sice dvd nevzal, ale před Belmondem se hluboce klaním.. (12.04.2011)

No jo no. Jean - Paul zestárl a z toho filmu je ten smutek neskutečně cítit. Jenže jakmile se Bebel rozesměje, okamžitě na životní osudy muže s jeho psem zapomenu. To on ale dokázal vždycky. Stačilo málo, a člověk byl okamžitě šťastnější. A to je prosím po dvou mrtvicích, po kterých se znovu učil mluvit. A i když je to na něm ve filmu hrozně znát, stále to je ten klasický frajer, na kterého se nezapomíná. A to nemusel skákat z letadla na letadlo za letu, ani stále dokola padat ze schodů, a ani se ve filmu neobjevilo horší zvíře než jeho pes. Stačilo aby se zasmál a okamžitě jsem byl za něj šťastný i já. Protože i přes tu utrápenou tvář bylo cítit, že on šťastný je. (06.04.2010)