Mám se dobře, neboj
Je vais bien, ne t'en fais pas
Don't Worry, I'm Fine
Režie:
Philippe LioretKamera:
Sascha WernikHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Mélanie Laurent, Kad Merad, Isabelle Renauld, Julien Boisselier, Thibault de Montalembert, Aïssa Maïga, Stéphanie Pasterkamp, Christophe Rossignon (více)Obsahy(2)
Doposud si devatenáctiletá Lili užívala společně s novými přáteli Leou a Thomasem prázdniny v Barceloně. Po návratu domů ale dívku čeká studená sprcha. Rodiče jí sdělí, že po velmi vyostřené a násilné hádce s jejich patriarchálním otcem opustil Lilin bratr - dvojče Loic domov a odešel neznámo kam. Od té doby nezvedá telefon a nedává o sobě vědět. Tato zpráva dívku, jež je na svého sourozence značně fixovaná, absolutně zdrtí. A stres a emocionální šok, znásobený setrvávající napjatou atmosférou doma, si brzy začne vybírat svou daň. Lili přestane přijímat potravu, nemůže ani spát a po několika dnech ve škole zkolabuje během přednášky a probudí se až na psychiatrii. K životu ji pak přivede až pohlednice od jejího bratra, první z mnoha. A jak přicházejí další a další psaní, tím více v dívce sílí touha po vzpouře a velkých životních změnách. Hlavní roli v pozoruhodném, dvěma Cesary ověnčeném dramatu ztvárnila vynikajícím způsobem půvabná Mélanie Laurentová, která se nyní představí i v novém snímku Quentina Tarantina Hanební pancharti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Shosanna si asi oblíbila neveselá dramata...:) Tohle se mi líbilo, jak herecké obsazení, tak zpracovaný námět, i když to neskončilo nijak vesele...Kad Merad se u mě tímto filmem vyšvihl dost nahoru, protože jsem ho viděla nedávno stejně dobře hrát v komedii i v rodinném filmu... Sama sebe jsem mile překvapila, když jsem celou dobu věděla, co se tam děje- koukali jsme na to ve francouzštině s francouzskými titulky... ()
Velice povedené drama, udržující napětí a tajemství až do posledních chvil. Od pěti hvězdiček mě odradila jen podle mého vkusu přece jen trochu protahovaná střední část, kde se motivy již předtím zřejmé jen opakují a v ději ani myšlenkově s ničím novým nepřicházejí. Ale jinak ukázka zvládnutého řemesla, za jehož pomoci je vcelku jednoduchoučký příběh vyprávěn tak zajímavě, že nutno uznat: jedná se o Film. ()
Dramatický příběh o mladé slečně, která se vrátí z dovolené a zjistí, že její bratr utekl z domova. Psychicky se zhroutí. Pak ale přijde dopis a ona svého bratra začne hledat. U tohohle filmu člověk pochopí, co je člověk schopen udělat pro druhého a jak se vyrovnat s opravdu těžkou ránou osudu díky pomoci ostatních. Tušil jsem sice už v půlce, jak se věci mají, ale konec mne přesto dostal. Bravurně zahráno pod taktovkou režiséra Lioreta. Sladěno dojemnou hudbou, tklivým scénářem a výborným hereckým obsazením. Opravdu silný zážitek pro nejednoho diváka. 75% ()
Dejovo to síce na prvý pohľad nevyzerá až tak atraktívne, ale film si ma získal. A môže za to hlavne skvelá hlavná hrdinka v podaní Mélanie Laurent, ktorá je výborne podaná a s ľahkosťou ťahá celý film a tak som jej fandil nielen v snahe nájsť brata, čo ide čoskoro prekvapivo úplne do úzadia, no nevadilo mi to, keďže aj ten bežný život mi aj napriek úplnej reálnosti prišiel zaujímavý, či už štúdium, práca, vzťahy v rodine, ale aj priatelia. No nič sa nedá vytknúť ani réžii, celková atmosféra mi nadmieru sadla a rozhodne musím pochváliť aj ten pomerne nečakaný zvrat z poslednej fázy, ktorý tomu celému dodá ešte trochu iný náboj. Takže ani ma nenapadá, čo sa tu v rámci žánru dá vytknúť, je to taký malý, pomerne nenápadný film, ale pozeralo sa mi na to viac, než dobre. 76% ()
Tak mne bohužial pripadal film ako tuctová dráma, kde sa rieši jeden problém, ktorý sa nakoniec vyrieši. Postavy sa stretávajú, rozprávajú, poplačú si, pomilujú sa, rozchádzajú, idú na párty, atď. Tak vyzerá samozrejme množstvo takýchto typov filmov, lenže Neboj sa, som v poriadku mi pripadal viac ako televízny než festivalový film, alebo film, určený pre kinodistribúciu. Nad hladinou slabšieho priemeru to drží hlavne netradične krásna Melanie Laurent so svojimi smutnými psími očami, ktorej uveríte úplne všetko (snáď len ten vek nie) a Boisselier v úlohe jej starostlivého otca. Poteší rozuzlenie, ktoré možno niekoho prekvapí viac, niekoho menej, ale je podané veľmi decentným spôsobom a hlavne bez slov. Tých bolo dovtedy dosť. ()
Reklama