Nebeští jezdci

Tohle se hodnotí těžce. Jak píše Marius, opravdu je dobré se po skončení zamyslet, ale mělo by stačit pár minut. Rozhodně to není žádná odreagovačka, přestože tam ty akční a poetické scény jsou a povedly se. Takže kdo máte rádi americké blockbustery, rychle prchejte pryč. Oshii umí dělat vše skvěle, ale podle mě je mu ukradenej divák. Když srovnáte jeho filmy s žánrově podobnými blockbustery, tak je jasně vidět, že se nesnaží lidi pobavit, nebo zaujmout tempem, ale že chce představit svůj svět a na příběh dlabe. K čemu by byla taky ta nepotřebná věc, když je tu tolik zajímavého (až budete někdo vědět, jak napsat, aby se poznal sarkasmus, tak mi prosím dejte vědět). Prostě je to dobré na nějaké ty ceny a pro rádoby intelektuály, ale v kinech u nás by to podle mě byl propadák. (23.12.2009)

Melancholicky bloumavé vyprávění o přízračném světě válečných pilotů staví na síle primárních okamžiků a pozadí postav i vlastního konfliktu odsouvá na okraj pozornosti. Ale právě při jejich uvědomění přichází i pochopení nálad všech postav, které sní o smrti, ale musejí žít s trpkým vědomím, že je pro ně nedosažitelná. Megalomansky precizní sekvence vzdušných soubojů i láskyplně detailní prostředí základy a jejího okolí dokládají Ošiiho fascinaci artefaktů tmavomodrého světa. (22.12.2009)

Musím přiznat, že jsem měl ze Sky Crawlers docela strach. Bál jsem se, že autor Ghost in the Shell a mého milovaného Angel's Egg se asi příliš dobře nepopasuje s nějakým dobrodružným válečným filmem. Že toto prostředí nebude nic pro jeho styl. Jak hluboce jsem se ke své velké radosti mýlil. Mamoru Oshii opět vytvořil snímek, po jehož zhlédnutí jsem zůstal ještě několik minut tiše sedět a užívat si ten skvělý pocit, což se mi zas tak často nestává. Film o kterém budu ještě pár dní přemýšlet a k němuž se budu určitě rád vracet. Kdo ale bude ve Sky Crawlers hledat především akci s jednoduchým, snadno pochopitelným příběhem, který se snaží především oslnit a ne oslovit, nutně se bude muset nudit (ano, narážím tu na komentář jednoho nejmenovaného uživatele). Tohle prosím pěkně není žádný Pearl Harbor a pokud hledáte jeho anime verzi, jste u Sky Crawlers na špatné adrese. Je to překrásný snový film k přemýšlení, ne k rychlé konzumaci a recyklaci. (07.09.2009)

Už jenom za ty letecké bitvy a nádherné pohledy na mraky (už jen ten začátek...) si to zaslouží dobré hodnocení, protože tohle byla vážně nádhera a já asi poprvé pochopil, proč někomu může přijít létání tak krásné. Když si k tomu přidám i velmi originálně pojatý příběh, který se nám pomalu rozkrývá a minimálně (je tam toho víc) objevuje jednu velmi obecně známou pravdu tedy že: SPOILER "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" KONEC SPOILERU tady ovšem velmi zajímavě podanou a vygradovanou, tak musím říct, že jsem si to vlastně náramně užil. Takže je to velmi pěkné, je to chytré a rozhodně to nenudí, takže paráda. 9/10 (29.12.2015)

Mamoru Oshii umí i mimo kyperpunkové kulisy. Přesto nevylučuji, že se někomu bude stýskat po scénách, které k rozjímání podněcují jen svou vizualitou, protože těch je zde nemnoho a snímku dominují především scény dialogové. Ty jsou občas prostřídány naprosto fantastickými vzdušnými souboji, ale není třeba se lekat, že Oshii natočil akčňák - pomalé meditativní tempo, na něž jsme zvyklí z Ghost in the Shell, je vlastní i Nebeským lezcům. ____ Ne náhodou dominuje filmovým plakátům motiv oblohy s mraky. Právě tak pomalu, tiše a nekonfliktně plyne celý film. Jednoduché (ne však banální) myšlenky, které by se daly shrnout do jedné delší repliky rozprostřel Oshii přes celý příběh a žádná z postav je nikdy nevysloví takříkajíc "na plnou hubu". Film sám se vlastně nad ničím nezamýšlí, to by měl udělat divák a film ho k tomu pouze navádí. ____ Technicky se rovněž jedná o vydařenou záležitost - jednoduše animované postavy se pohybují v deatilně propracovaných lokacích a počitačová grafika s tou ručně kreslenou splývá v jeden omamný celek. Díky tomu si Oshii může dovolit snímat scény tak, jak by to jen za použití klasické 2D grafiky nešlo a co je hlavní, může se zajímavě designovanými CGI letadly svádět fascinující souboje. ____ Akční scény jsou pro příběh nevýznamné, krátké, negradují a končí dříve, než by člověk očekával (ano, tak jako v GitS), ale jednoznačně představují to nejlepší, co jsme kdy ze vzdušných soubojů mohli na plátně vidět. Malá výtka patří mírné nepřehlednosti - Oshii totiž upřednostil snímání z malé vzdálenosti a letounům je tak často plátno malé. ____Sukai kurora je po série GitS další Oshiiho pozoruhodný snímek, který se ovšem nesleduje snadno a těžko se kdy dočká přízně většinového publika. (15.03.2009)