Stranger: Mukó hadan

Temný příběh se točí okolo malého chlapce a elixíru života. Tedy pro vědro krve se nejde daleko, ostatně i celý hrad je zalit vědry rudé tekutiny, než bude vykonán rituál. Film je svižný, ani chvíli mě nenudil, ale dvě výhrady mám. Malý Kotaro je spratek, jehož otravné konání nemělo konce. A když už to vypadalo, že se napravil jak pyšná princezna, tak začalo vše nanovo. Ani konec to zcela pro mne nevylepšil. A pak animace. Kresba perfektní, jenže ne vždy se ji podařilo výborně skloubit s 3D grafikou, což mi dost vadilo. Některé scenérie byly ovšem krásné. Souboje drsné, krvavé, vrcholem je asi běh skrze rozťatého bojovníka. Jinak snad kromě chlapcova průvodce byly všechny postavy svině myslící jen na sebe... (31.03.2021)

Hadžime! Cizincův meč neoplévá ničím zajímavým až na hudbu. Hudba byla pro mě určitě příjemná, ale animace a vše ostatní podle mě tak dobré nebylo. Scénář by prokoukl snad každý. Díky prokouknutelnému scénáři, jsem se bohužel nemohl vcítit do děje a soucítit s hrdiny u kterých jsem předem znal budoucnost, jelikož, nýbrž a protože toto jest jen taková krvavá pohádka o tom, jak někdo nebude bojovat a pak bude bojovat, jak všichni čekali atd.. Jednoduše zaujala mě jen hudba. (16.07.2013)

Za hlavní tahák Strangera bych označil výborné souboje. Mají zběsilé tempo, dobré nápady a jsou poměrně naturalistické. Skutečnost, že nejsou moc realistické, nás nemusí příliš zajímat. Poněkud slabší je banální zápletka a dopředu čitelný děj. V pasážích, které se věnují vývoji přátelství chlapce a samuraje, se jedná téměř o rodinný film. Prosté ***. (12.05.2008)

Tak zvláštní samurajské anime jsem ještě neviděl. V příběhu je cosi krásného a já nevím jestli je to skvělou animací, která navozuje ty správné pocity, nebo vztahem Kotaru a samuraje, který se vyvíjí každou minutou. Celému filmu dodává krásnou atmosféru soundtrack, který podtrhuje skvělé samurajské souboje. Obzvláště pak ten závěrečný. (23.10.2011)

To nejlepší, co film nabízí, a na co se můžete těšit, jsou veškeré souboje. Ty nepostrádají rychlost, nápaditost, naturalističnost a kupodivu jsou i přehledné. Bohužel je to zhruba vše, co mě potěšilo. Když pominu příběh, který jsem upřímě nepochopil, protože motivace některých postav šly zcela mimo mě, tak je film podobný Seirei no Moribitu. Kdybych si měl však zvolit, tak raději uvidím několikrát Moribito, kde jsou dialogy a mytologie světa o mnoho vyšší liga. Navíc zde zcela nechápu práci s hudbou, která narozdíl od výpomoci vráží některým scénám nůž do zad. Je to jako když se pes jen tak probíhá po louce a k tomu hraje hudba "Setkání milenců po padesáti letech". Pes je mimochodem největší frajer a nejlepší psí hrdina, kterého jsem kdy viděl. Taky mohl dostat víc prostoru :-) (26.09.2008)