Stranger: Mukó hadan

Možná jednoduchý příběh, ale ta hudba... ta akce... hlavně skvělé souboje a autoři se ani nebáli použít dostatek krve. Sympatická postava hlavního hrdiny bez pořádného jména a Rarou taky není úplně k zahození! Vojáci, co necítí bolest? Párkrát už jsme to viděli, ale to mi nevadí. Asiati věčně pátrající po nápoji nesmrtelnosti. Za mě jasná spokojenost. (17.04.2020)

Chvílemi nezáživné a zdlouhavé samurajské anime, kterému body nejvíce ubírá nevýrazný a neoriginální příběh. Souboje jsou perfektní, ale hodně krátké, a v dlouhých mezičasech se toho moc neděje - sbližování tajemného cizince a drzého klučiny (a psa) je dosti banální a ničím překvapivé. Animace a audiovizuální stránka je jinak samozřejmě skvělá. (22.03.2012)

To nejlepší, co film nabízí, a na co se můžete těšit, jsou veškeré souboje. Ty nepostrádají rychlost, nápaditost, naturalističnost a kupodivu jsou i přehledné. Bohužel je to zhruba vše, co mě potěšilo. Když pominu příběh, který jsem upřímě nepochopil, protože motivace některých postav šly zcela mimo mě, tak je film podobný Seirei no Moribitu. Kdybych si měl však zvolit, tak raději uvidím několikrát Moribito, kde jsou dialogy a mytologie světa o mnoho vyšší liga. Navíc zde zcela nechápu práci s hudbou, která narozdíl od výpomoci vráží některým scénám nůž do zad. Je to jako když se pes jen tak probíhá po louce a k tomu hraje hudba "Setkání milenců po padesáti letech". Pes je mimochodem největší frajer a nejlepší psí hrdina, kterého jsem kdy viděl. Taky mohl dostat víc prostoru :-) (26.09.2008)

Kvalitní anime. Jak z pohledu animace, tak z hlediska příběhu. Od začátku film nabere svižné tempo, kde chybí jakékoli nudé sekvence. Asi nejpůsobivější byla ale závěrečná bitva. Souboje asi nebudou zrovna realistické ale to vůbec nevadí. Je hezké, že tvůrcům nedělalo problémy zobrazování násilí a nešetřili krví, kterou si tu opravdu užijeme. Proto nemůžu jinak a dávám plný počet. (24.03.2013)

Nepříliš známý animovaný gore klenot. Nebe je nevlídně zatažené, přírodní scenérie jsou podávány v odstínech šedohnědé, neustále pofukuje studený vítr, v závěru začne dokonce sněžit – příroda odráží pocity lidských protagonistů, kteří se topí v podezírání, nedůvěře, zradách a touze zabíjet, jedinou výraznější barvou v tomhle filmu jsou cákance krve. Zajímavým prvkem je jazyková stránka – padouši mezi sebou mluví čínsky a tato sykavá čínština působí oproti japonštině, kterou mluví ostatní, opravdu zlověstně. Děj je celkem prostý: všichni chtějí chytit malého chlapce, vybraného k usmrcení jako rituální oběť. Co týče tohoto výběru, nezbylo mi, než s nimi souhlasit – ten spratek je totiž celou první polovinu příběhu tak neskutečně protivnej, že je fakt na zabití. Nicméně sympatický bezejmenný samuraj si ho přes počáteční váhání nějak oblíbit dokázal, takže je jasné, že fanatičtí padouši, se kterými hraje navíc hru na podrazy i místní vládce a jeho ctižádostiví podřízení, budou mít plné ruce práce. Finální souboj má takový drajv, že s přehledem strká do kapsy většinu hrané produkce. (01.11.2020)