Zažít Woodstock

V popisu filmu jsou žánry komedie a hudební. Podle mě to není komedie a už vůbec to není hudební film. O hudbu jako takovou tady vůbec nejde, i onen koncert je spíš v pozadí toho šílenství, kdy do bezvýznamného městečka přijela na několik dní půlka Ameriky. Šílenství, co zažehl nevýraznej židovskej kluk, jehož matka se stále nevypořádala s nacistickou minulostí Evropy, i protože její syn je malá snědá židovská bytost a ještě ke všemu buzík, no to by byl pro nácky materiál. (02.06.2013)

Scenáristická chuťovka. Najviac ma bavilo užívať si tú fabuláciu tvorcov, všetky detaily a nuánsy charakterov. Postava matky je geniálna. Z rodiny hlavného hrdinu vanie niečo podobné poviedkam Isaaca Bashevisa Singera. Film ku koncu trocha stráca tempo, ale napriek tomu je to prvotriedna práca. Ang Lee šmahom ruky dokáže kritizovať a baviť sa zároveň. Pri tomto filme zažijete viac Woodstocku, ako keby ste tam skutočne boli. (24.05.2012)

Do hudobných komédií moc nerobím, menej robím asi len do včiel, no režisér Ang Lee mi dával nádej, že sa nemusím obávať sklamania. Nenatočil žiadnu buranskú akciu aka fanúšik SW či ST a nespoliehal sa ani na grgy a prdy hlavných postáv, ale ponúkol nenáročnú lajtku zo života hippies. Na koncert sa síce divák nedostane, hudby si užije poskromne, záchvaty smiechu tiež nehrozia, no atmosféru doby za pomoci dokonalej výpravy znázornil znamenite a výber hercov sa tiež nedá veľmi ošomrať. Nakoniec som zatúžil aj ja zažiť Woodstock a byť aspoň na tie dva dni Dieťaťom kvetov. Spokojnosť. (16.01.2010)

Ang Lee opět přidělává vrásky producentům, kterým se jeho filmy často nevejdou do běžných tabulek a pak nevědí, komu výsledný produkt zkoušet prodat. Pohled do zákulisí konání legendárního festivalu není ani vyhrocené drama (i když Imelda Staunton to zvládá) ani odlehčená komedie a už vůbec se nedá nazvat hudebním filmem. Navíc je v hlavní roli neznámý kluk a většina známých tváří se filmem jen mihne (trochu zapamatováníhodné role tu mají jen Emile Hirsch a Liev Schreiber). A navíc je tu i dost naháčů, takže v Americe je problém s přístupností. Ale výsledek rozhodně za vidění stojí (70%). (20.10.2009)

Muluji hippies a 60. léta bych chtěl zažít a Woodstock samozřejmě taky, ale tohle byla, s prominutím, nuda. Nezajímaví a nesympatičtí herci a hlavně žádná scéna, kterou byste si zapamatovali. Jen tam pobíhá nějakej zmatenej klučina a zajišťuje velkou párty. Jako dokument možná, ale film? Radši se podívejte na dokument z roku 1970! (18.05.2011)