Gomora

Vynikající filmový portrét neapolské mafie = Camorry proplétá řadu příběhů s ní různě spojených, až odkrývá celou tu nepředstavitelnou chobotnici. Násilí se tu šíří jako nezastavitelná lavina, které se často připletou do cesty i nevinní obyvatelé. Camorra má na svědomí více lidských životů než jakákoli teroristická organizace a podle všeho neexistuje způsob, jak ji zastavit. Dvě a čtvrt hodiny jsem seděl přibitý k sedačce a film považuji za po všech stránkách dokonalý. (15.07.2008)

Potenciál, který toto téma má je obrovský a bohužel zůstal zcela nedotknut. O tom hovoří i to, že nejvíce z celého filmu na mě zapůsobily závěrečné titulky, říkající konkrétní čísla a zajímavé informace o mafii. Až tehdy jsem ucítil pocit mrazení v zádech, přestože vlastně tyto informační titulky nijak přímo nenavazovaly na film. Ten je totiž strašně chaoticky vylíčený, s velkým počtem postav, které ale nejsou nijak propracované, aby se jim divák dostal pod kůži. A pokud natáčím film z podsvětí, je pro mě identifikace s postavami jedním z nejdůležitějších faktorů, protože napětí je jedním ze zásadních požitků, které u podobných žánrových filmů mám... Postavám chybí i motivace a do prostředí jsou mnohokrát až příliš násilně zasazeny. Stejně tak pokulhává i technická stránka filmu, která je i na evropské poměry žalostná. Kameraman si nedokázal ohlídat expozici a tak jsme svědky, že na mnoha místech obraz podexponováním ztmavne nebo naopak díky přeexponování je bílý a není na něm vidět žádná kresba. A přitom by stačilo trochu si pohrát s nasvícením. V celku jde o velmi chatrně vystavěný film, který pořádně neví jestli chce sledovat osobní příběhy jednotlivých postav anebo se komplexně vyjadřovat k tématu italské mafie... (01.01.2009)

Velmi kontroverzní film hned z několika aspektů - od kontroverze tematické, která ovšem sama o sobě hraničí s občanskou statečností a je patrně nejcennější devizou snímku, po kontroverzní vyznění zvolené formy, jejíž pseudodokumentární charakter v kombinaci s relativně značnou stopáží a výrazným poměrem popisných pasáží jsou velmi náročné na divákovu pozornost. Italský režisér Matteo Garrone natočil filmovou adaptaci známé stejnojmenné knihy italského novináře Roberto Saviana, který je v mých očích hrdinou a měl by dostat přinejmenším nejvyšší státní vyznamenání Italské republiky, neřku-li Evropské unie (má-li nějaké), neboť jeho autentické svědectví o praktikách neapolské mafie (aby popsal tyto pletichy očitě, sám se nechal zaměstnat jako námezdní síla v textilní manufaktuře vedené Číňany, pracoval jako stavební dělník i jako číšník v restauraci provozované Gomorrou atd.) morálně drásá a poukazuje na slabé stránky demokracie, které instituce jako mafie adaptivně využije ve svůj prospěch, nemluvě o tom, že Saviano může za své svědectví kdykoliv zaplatit životem. Film, který konečně bourá mýty o atraktivním životě mafiána a který ukazuje skutečnost takovou, jaká je - nudnou, hnusnou a šedivou. Žádná naděje, no future... Faktické svědectví o zobrazovaném řadím vysoko nad uměleckou úroveň snímku... (22.03.2011)

Žádný příběh, žádná šance poznat a lépe pochopit jednání postav, převážně zločinců. Zločinci nemají být chápání, ale polapeni a potrestáni. Do jednoho. Existuje vůbec nějaká šance, že k tomu kdy dojde? Kniha mne nakazila pochybnostmi, film mě v nich utvrdil. Můžeme naivně bojovat za to, co pro nás představuje spravedlnost. Nemůžeme vyhrát. Ten pocit zmaru na mne dolehnul po posledním záběru a závěrečných titulcích, lakonicky shrnujících nezpochybnitelná fakta. Jak rád bych věřil, že jde o problém, kterým se nemusím zabývat. Na rozdíl od takového globálního oteplování. Ale nač bude globálně neoteplená planeta zamořená mafií? Mafií, o jejíž dnešní podobě máme zásluhou Hollywoodu všichni velmi zkreslené představy. Ne srandovní neurotici, kteří sice sem tam někoho odstřelí, ale jinak jsou v jádru dobráci, nýbrž pupkatí, věčně upocení fotříci, od nichž jen napjatě čekáte, kdy synkovi uštědří facku, která mu urve kus čelisti. Mafie není pěkná, ani trochu a nedokážete si představit, jak Garronemu a Savianovi závidím, že měli koule zpravit o tom svět. Čím méně dychtíte tuhle hnusnou pravdu slyšet, tím více vás Gomorra naštve. Nejspíš vám přijde nudná, naprosto o ničem. Proč ovšem něco neatraktivního servírovat atraktivní formou, podbízet se divákům? Šlo by jenom o další křivou výpověď proradného pentita. Takto jsem měl dojem, jakoby mi někdo přímo před očima odstřelil dobrého kámoše. Tím kámošem byl obrázek mafie utvořený filmy jako Kmotr, Mafiáni, Skrytá identita … . Sbohem, pěkná iluze, vítej, tvrdá realito. Apendix: Když letos na dovču, pak jedině do Neapole, pojíst něco toxických broskví a na trhu koupit kulku vyslanou jedním z gangů v rámci faidy. 90% (podrobněji) Zajímavé komentáře: Aiax, kostej_ (27.01.2009)

Více než film, je toto dílo sociologická studie do života italské společnosti, která je již od útlého mládí nekompromisně infikována zločinem ve všech jeho podobách (drogy, vraždy, úplatky, nelegální ukládání odpadu...). Film nemá žádné hrdiny, žádné šťastné události, žádné pozitivní výhledy do budoucna. Tvůrci ukazují, že spravedlnost či pravda jsou v takovém životě jen prázdná slova a státní úřady jsou jen jakési loutkové divadlo. Mafie je ta organizace, která stanovuje pravidla, jejíž jediným zájem je finanční zisk a prostředky k jeho dosažení jsou zpravidla různé formy násilí jako vraždy, zastrašování, nálože pod auty aj. Po shlédnutí jsem měl zoufalý a fatalistický dojem. Konejším se tím, že to snad není v takovém měřítku nejen v Itálii a i v jiných zemích na světě, ale sám trochu cítím, že si lžu do kapsy. Roberto Saviano měl mimořádnou dávku odvahy. (16.02.2014)