Dívka na přání

Sklamanie. Nejde o nič iné, ako o nudnú vatu, ktorá by svojou témou a veľkou dávkou potenciálu rozhodne mala na drámu, s ktorej by sa trhali nervové zakončenia. Bohužiaľ nič takého sa nestalo. Ale snímka mi za to niečo ukázala, že aj pornoherečky môžu byť celkom dobré "skutočné" herečky. Sasha Grey svoju rolu zvodnej luxusnej prostitútky zahrala naozaj obstojne. Musím pochváliť aj parádny soundtrack a zvuk. Tieto dve aspekty boli fajn ale ináč išlo o nulu, ktorá sa vliekla aj tými chabými 76 minútami. Dej sa krútil okolo mladého dievčaťa, ktorá odišla od rodičov vo veľmi mladom veku a aby si na seba zarobila začala sa predávať ako veľmi luxusná spoločníčka na večierky, obedy a na koniec aj na zahriatie do postele pre milionárov, podnikateľov a kadekoho. To, na čo som čakal a z čoho mohla vzísť podarená existenciálna dráma sa iba námatkovo ukázalo na konci, aj to bez akýchkoľvek emócií, škoda. (01.03.2016)

První film se Sashou Grey, který se vyplatí zhlédnout až do konce. A víckrát. Zatímco v pornu jsou fragmentarizována jenom těla, Soderbergh se rozhodl rozbít na fragmenty celou narativní strukturu. Jednotlivé díly následně seskupil do diskontinuitních tematických trsů, podobně jako jsou organizovány výkladové dokumenty. Dívka na přání je svým způsobem skutečně dokumentárním dvojportrétem lidí, kteří se učí, jak se dobře prodat. Statická kamera (vyjma scén z letadla, točených zřejmě mobilem) je položena atypicky nízko, postavy sleduje zpovzdálí, případně rovnou přes sklo a jenom z omezeného množství pozic (namísto toho, aby flexibilně reagovala na pohyb herců). Vzniká iluze natáčení odosobněnou skrytou kamerou, která se nechce postavám dostat pod kůži a projevit vůči jejich osamělosti jakoukoli empatii, ale pouze o nich podat nezaujaté svědectví. Distance a chlad v barvách, prostředí i práci kamery dokonale vystihuje povahu světa, v němž jsou veškeré vztahy zištné a falešné, v němž si i pocit, že o vás někdo stojí, musíte koupit a v němž je člověk vnímán jen skrze jeho„tržní“ hodnotu. Tu může navýšit správnými kontakty, luxusním oblečením nebo pozitivní webovou odezvou (jako je počet „lajků“, které se zde ale přímo neřeší). Neustále zvyšování vlastní ceny je v podstatě jedinou náplní existence postav. Život Christine je stejně jako celá Dívka na přání příběhem bez dramatu a bez pointy. Samotná Christine své bytí logicky nedokáže reflektovat nad rámec omezeného myšlenkového horizontu, tedy jinak než vyprázdněným, nikam nesměřujícím popisem spodního prádla, které si oblékla, barů, které navštívila a obchodů, v nichž nakupovala. Právě nakupování je díky bicím v soundtracku největším oživením dne, jakkoli vyjde najevo, že tento podkres ke sledované činnosti nedodal režisér (který by tak šel hrdince nezvykle vstříc), nýbrž bubeník hrající na ulici. Nápaditě Soderbergh využívá i zvukových můstků, jež stěžují časoprostorovou orientaci v tom, kde (v čase) jsme, koho sledujeme a kdo mluví, a zároveň přenášejí princip mnoha navzájem se překrývajících a rušících vizuálních vrstev, pod nimiž se ale nic stěžejního neskrývá, také do zvukové stopy. Dívka na přání působí jako film bez jasného konceptu. Ve skutečnosti je „nekoncepční“ velmi promyšleným způsobem a na rozdíl od postav, které své životy nedokážou zastřešit vyšším smyslem, moc dobře ví, kam a proč směřuje. Zda jej budete následovat, se musíte rozhodnout sami. Sám vás k tomu nevyzve. 80% Zajímavé komentáře: JFL, Lavran, dr.horrible (17.03.2020)

Soderbergh není novým černým svědomí Ameriky ani náhodou. To by nesměl být tak povrchní a nudný. Sasha Grey regulérně herecky naprosto chladná a bez emocí, což se dalo čekat od holky, kterou rozparadí akorát tak pořádnej gruppensex s černejma klobásama. Tyhle Soderberghovy nezávislý pozérský pokusy o umění vyšly vždycky naprázdno. Jediný, co za něco v tomhle směru stálo, bylo SEX, LŽI A VIDEO, ale to už je nějaký ten pátek oldschool. (19.03.2011)

Na jedné straně současná, newyorská varianta Rosemarie (Erich Kuby), především vzhledem k prostředí, na druhé ale jasná snaha o zprostředkování určitého sdělení. Ale právě ono prostředí postmoderního businessu a s ním spojeného způsobu života bylo mi tak cizí, že jsem kód případného sdělení nenašel. Svět točící se kolem ambiciozní prostitutky (Sašašedá - promiňte, ale je to tak melodické), která není jeho středem, má s životem běžných (historických) lidí jen málo společného, rituály jsou tu deformované do ipsety, promrhávané hledáním "svého skutečného já", reálný prostor vně "já" téměř neexistuje. Soderbergh (zřejmě) používá adekvátní postupy zobrazení, aby divákovi vnímání svých záměrů ulehčil, dekódovat je se mi ale přesto nepodařilo. Lavran a Matty v tom snad mají více jasno! (02.11.2023)

Návod ako sa stať "kurvou"... nie tak doslova, ale predsa len... Soderbergh natočil snímok, ktorý pojednáva o slečne spoločníčke, ktorá má "normálny" vzťah... cez deň pracuje ako luxusná známa pre všetko, plná súhlasov a vedomosti... v súkromi opäť vzorná priateľka, naivná, hlúpa... taktiež zachytáva, čo slečna nakupuje, upozorňuje na to čo má práve na sebe, citové rozpoloženie, postrehy... nudilo, citovo rozpoložilo... omg 3/10 (03.02.2010)