Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ne tak docela fiktivní příběh člověka, který ve skutečnosti dostal označení „heparinový vrah“. Co bylo příčinou a co se odehrává v mysli mladíka, který se rozhodne vykonat a vykonávat ty nejtěžší zločiny a mít přitom často pocit, že vlastně dělá dobrou věc? Co nutí nadějného a inteligentního adepta studia medicíny z podstaty se změnit a páchat na lidech zlo? Je hrozná představa, že vraždí člověk, kterého dobře znáte, které-ho denně vídáte, máte ho vlastně rádi a který je všem nápomocný, ochotný a obětavý, i na úkor vlastního pohodlí a svých věcí.
Sledujeme příběh, který se mohl stát a bohužel kdykoliv stát může. Ano, takhle se to i ve skutečnosti stát mohlo. A první, co nás napadne, když zjistíte, jakou lidskou bestii jste znali, kolik chybělo, aby se obětí stal kdokoli z našich blízkých a známých, nebo dokonce vy samotní. A právě nedávno medializovaný příběh „heparinového vraha“ nás zasáhl na citlivém místě. Ano, tohle se opravdu mohlo stát komukoliv z nás. Tohle už nebylo „někde ve světě“. Tohle bylo opravdu blízko. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (210)

swamp 

všechny recenze uživatele

Václav Jiráček vypadá vskutku úchylně a inspirace heparinovým vrahem je spíše reklamní tah, přesto si nemyslím, že Hodinu nevíš Dana Svátka je špatný film. Ano, souhlasím s tím, že není dobrý, ale ponoření do šedozelené deprese v podivném nemocničním ústavu mu podle mě dosti přidává. Do kina ne, hezky večer doma ano. ;) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Ordinace v růžové zahradě v modrozeleném filtrovém provedení a s trošičku černějším námětem. Střídání rekvizit z různých časových období jsem vůbec nepobral. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/hodinu-nevis.html Ačkoliv se tvůrci ohánějí inspirací heparinovým vrahem, tohle je spíše kombinace Normal, Riget, Sanitky a Ordinace v růžové zahradě, jak by ji natočil patnáctiletý fanoušek bez zkušeností. FILM Když chcete natočit psychologický thriller, potřebujete k tomu holt mít do mrtě zpracovanou psychologii postav, jinak vám ten příběh nebude fungovat. A pokud chcete natočit povrchní a plochou akční jednohubku, můžete se sice vykašlat na psychologii, ale musíte dodat filmu atraktivní formu, aby si divák, nemrava, přišel na své. Atraktivní formou však nemyslím střídání zeleného a modrého filtru, přičemž se vzhled celého snímku pokusím vykrást z filmu Normal (a mnoha podobných předchozích již od 70. let). Rovněž tím nemyslím naprosto nesmyslnou výpravu, kde mi rekvizity skáčou jak ve stroji času - tuhle psací stroj Consul, onde dva tři moderní počítače. Nová škodovka a pak auta z 50. let (proboha proč?). Skleněné injekce ze 30. let a barevné televizory na pokojích. Popelníky na chodbách a cedule zákaz kouření u vchodu do nemocnice. Když pitevna, tak prorostlá plísní (ó, jak originální!). 1 Když pak budete někomu tvrdit, že jde o film podle skutečných událostí, konkrétně heparinového vraha, nedivte se, že z podobných rádoby uměleckých výblitků bude poněkud více překvapen a nebude tušit, která bije. Pokud jde o příběh, hrdinou je zde trochu podivný týpek, který se hlásí už pošesté na medicínu, protože "jinak neví, co by dělal". Když se nedostane, jde alespoň do okresní nemocnice dělat saniťáka, resp. zdravotního bratra a zřízence. Přitom nemá rád, když ho někdo buzeruje. A mezi doktory je jako na potvoru jeden z přijímací komise. Který je navíc ženatý, ale táhne to se sestřičkou, na kterou si týpek myslel. A tak začne Hugo, Max, nebo jak se ten chlápek jmenuje, vraždit doktorovy pacienty, aby se mu pomstil. 2 A už jsme u té psychologie postav a nedotažených vztahů. Máme tu sestřičku nymfomanku, ženatého doktora, jeho o něco starší manželku a do toho je zde závistivý a pomstychtivý vrah. Tohle dostat do ruky skutečný filmař, vytříská z toho něco jako Mys hrůzy, Hodiny zoufalství nebo Psycho. Když to dostane do ruky povrchní český ouchcapek (jen pro jistotu - slovo "ouchcapek" není nadávka), co si na filmaře jen hraje, vznikne z toho povrchní nedotažené klišé, kde se žádný pořádný problém ani neobjeví, a jakmile je na obzoru jen nějaký malinkatý konflikt, je rychle zameten pod koberec, aby nedej Bože, nemusel autor (autoři) přemýšlet, jak by jejich postavy jednaly životně, a ne podle šustění jejich papírů. Takto zde máme film, kde týpek pobíhá po nemocnici, z nezajištěných a nezamčených skříněk krade, co potřebuje, a zabíjí lidi, aniž bychom časem už tušili, komu a čemu se vlastně tentokrát chce pomstít. O nějakém vývoji postavy sotva mluvit, navíc Václav Jiráček i tuto roli hraje stejně jako Jánošíka, tedy nijak zajímavě, natož přesvědčivě. Nic proti, ale prostě nemá na tyhle role charisma. Jen si zkuste představit v této roli třeba Borise Rösnera zamlada, jak by to zcela změnilo atmosféru. 3 Jarek Hylebrant Při takové koncentrované nudě už člověk začne řešit i nelogické díry a hlouposti ve filmu. Od těch malých - když vytáhnete a otevřete magnetické šachy, už máte figurky rozestaveny - po důležitější. Např. od chvíle, kdy začnou někteří lidé v nemocnici našeho Hynka podezírat, neučiní žádná interní opatření. skříňky jsou stále volně přístupné, nezamčené, dokonce se týpek Hynek dostane i k adrenalinu a infúzím... Když už Hynek vraždí, spolupacient na pokoji je buď šílená žena, nebo jiný duševně omezený mrzák, aby nemohl svědčit... A když nevíte, jak se vaše postavy vlastně dopracovaly tam, kde jsou, musíte zvolit to nejjednodušší řešení k zakončení příběhu. Tím myslím tzv. deus ex machina, tedy zásah shůry, protože jako scenárista jste neschopný domoci se rozuzlení vlastními silami a vycházet přitom z příběhu a psychologie svých postav. Musíte si prostě pomoci berličkou. Hodně jsem se bál, že bude použita ta nejpitomější berlička (resp. druhá nepitomější, protože sebevražda moc nepadala v úvahu) k zakončení špatně rozehraného příběhu, resp. vůbec nerozehraného, a skutečně byla použita. Mezi berličky nutno počítat i snové vize hlavního hrdiny - jaký měly účel? Vnuknutí? Měly nějak představovat chorou mysl vraha? Na cestu vraha se dal i kameraman - hlavy herců zásadně řeže. Střih si obstaral sám režisér, a sem ta si to stříhá přes osu, no a co, divák je pitomec, ten to stejně nepozná. Pan režisér a druhý scenárista si ve filmu i zahráli! Jeden doktora, druhý kněze. druhý scenárista je i muzikant, jako třeba v české televizi Bedřich Ludvík, takže ve filmu zazní dva jeho songy. 4 Eva Leinweberová Z hereckých výkonů pak stojí za zmínku jen dvě jména - Jarek Hylebrant v roli hluchého pacienta Petra (i když cukrovkáři většinou nevypadají tak zbědovaně, jak se vyřádili maskéři v tomto film) a Eva Leinweberová v roli jedné z doktorek. Jejich výkony patřily k těm uvěřitelným, dokázali své postavy obdařit vnitřním životem a v divákovi vzbudit alespoň nějaké emoce. A pak ještě Jitka Smutná hned v úvodních záběrech snímku, kdy hraje strach jen očima a je hned poznat profesionál. Těžko se vyjadřovat k hudbě, když je sem násilně implantováno kostelní rekviem (A spolu s tím kostel - kde se proboha v nemocnici vzal kostel? Kaple to není a vycházky asi pacienti neměli.) Pokud by celý film by parodií, mohlo to být i docela dobré, i ten konec by byl potom vtipný, jenže to by musel snímek mít mnohem větší nadhled. Takhle je celkový dojem, který si nejspíše divák odnese, jen povrchnost. DVD Disk načíná protipirát, v bonusech najdeme záběry z natáčení (15:51), nepovedené záběry podložené veselou hudou (9:47), videoklip Richarda Müllera (2:38) a trailer (1:54) - vše bez jakýchkoliv titulků. Kvalita obrazu je diskutabilní, když se tvůrci sami rozhodli pro přefiltrovaný televizní vzhled s uřezanými hlavami a zběsilou kamerou. Podobně zvuk - většina problémů pramení spíše z neschopnosti údajných herců o jasnou dikci. Ale už jen pro ty bonusy, na české DVD rozhodně nadstandardní, si zaslouží DVD pochválit. Publikováno: 03.02.2010 () (méně) (více)

Reklama

choze 

všechny recenze uživatele

Byla nebyla jedna extrémně zelená nemocnice plná sexy sestřiček a v ní řádil psychopatický vrah s injekční stříkačkou... Nejkřiklavější český exploatační flák, nejkřiklavější výběrem svého inspiračního zdroje, ještě čerstvě v paměti zapsané šťavnaté kauzy heparinového vraha. Vytěžit z tak citlivého případu tak béčkový lékařský thriller, to chce hodně drzosti/neumětelství a každopádně je to těžký hyenismus (ale to mi nevadí). Čekal jsem, že se víc neplánovaně nasměju, ovšem totálně bezradný konec jako vystřižený z nějakého amatérského filmu mě srazil na kolena. Pozitiva: Václav Jiráček a Ivan Franěk. A ty sestřičky. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Film je inspirován nechvalně známou kauzou heparinových vražd, které otřásly českým zdravotnictvím a celou Českou Republikou. Inspirace je to opravdu jen velmi volná. Spíše jde o to, že psychicky narušený mladý muž využije svých možností a špatného zdravotnického systému k tomu, aby zabijel lidi, kteří se nemohou žádným způsobem bránit. Vpíchnout injekci někomu do žíly je pro něho velmi jednoduché a fascinující. Hodně zvláštní film, jednou stačilo a dost. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Hodinu nevíš je solídny český televízny triler, ktorý sa dostal trochu omylom do kín. Nemá žiadny komerčný potenciál, ale v rámci možností pomerne dobre funguje. Chcelo to trochu viac dotiahnuť hlavne scenár, ale aj réžiu, ktorá zaváňa Cronenbergovštinou a dalo sa v nej zájsť ešte omnoho ďalej. Solídne psycho s dobrým záverom, ktorý sa, rovnako ako celý film, mohol viac dotiahnuť. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (13)

  • Film inspirovaný tzv. heparinovými vraždami v havlíčkobrodské nemocnici se měl původně jmenovat Pocity vraha. Režisér Dan Svátek se nakonec rozhodl film pojmenovat podle sochy kostlivce na náměstí v Havlíčkově Brodě, na jehož kose je umístěn latinský nápis "Qua hora nescis (V kterou hodinu nevíš"). (Magyar)
  • Herec Václav Jiráček se kvůli natáčení musel naučit píchat injekce. (DorianGreene)
  • Některé části filmu jsou natáčeny přímo v Havlíčkově Brodě - ve městě, kde řádil skutečný heparinový vrah Petr Zelenka. Jde např. o záběr kostlivce, náměstí, parku ale také domu, ve kterém bydlí Hynek (hlavní postava). (Langy)

Související novinky

Jaroslava Adamová 1925 - 2012

Jaroslava Adamová 1925 - 2012

16.06.2012

V sobotních ranních hodinách zemřela v Praze ve věku 87 let herečka Jaroslava Adamová. Začínala jako statistka v Národním divadle a divadle Větrník už za studií na konzervatoři, kde absolvovala v… (více)

Reklama

Reklama