Avengers

Pro lidi, co se nechali poslední čtyři roky ládovat marveláckými filmy, je to asi událost roku. Což jenom ukazuje, že Avengers jsou kulminací kultu, jenž věrný své podstatě soustavně pracoval na tom, aby diváky zbavil jakékoli soudnosti. Jinak si nedokážu představit, jak u takhle rozvleklého a nezáživného filmu plného otřepaných pseudo-hlášek můžou tak nadšeně všichni masturbovat. Pro člověka nezasaženého či přímo otráveného předchozími marveláckými filmy jsou Avengers v zásadě úmorným zážitkem. Zastánci samozřejmě budou kontrovat tím, že právě znalost předchozích snímků dává neživoucím sekvencím z Avengers energii právě díky předchozí profilaci postav. Jenže je řeč o profilaci, jež nejde hlouběji než je jedna věta (např. Stark je hejsek, ale taky správňák). Zatímco filmy podle komiksů od DC (a nutno dodat, že jako výjimka potvrzující pravidlo i "Amazing Spider-Man" od Marvelu) se snaží své hrdiny polidštit, ukázat odstíny v jejich povaze či jim alespoň do cesty stavět nejen akční, ale i citové a dramatické překážky, pak v Marvel Studios pouze poslední roky soustavně pracovali na tom, aby mohli z povrchních figur z filmů se šablonovitými scénáři udělat vystřihovánky do leporela, jež bude sestávat výhradně z nabubřelých či užvaněných výjevů, jejichž prázdnotu budou svou hvězdnou září maskovat právě ony figury. Příznačně lze podobně popsat princip fungování bulváru. (28.12.2012)

Řeším si teď nějaké svoje krizičky a sledování tohoto filmu vytvořilo dokonale odcizenou platformu pro dospění k následujícímu názoru: Myslím si, že jednou se moje odtržení od reality dostane do takové fáze, že bych byla schopná někoho zabít s přesvědčením, že si to svými skutky na sebe přivolal sám. Konec svěřovacího okýnka, internete. K filmu: Názorná ukázka, jak ošemetné je sledovat, co dělá mnoho postav v jednom čase. Zvláště mě zamrzelo promrhání potenciálu dvou bratrů, ale to jen proto, že bratři jsou moje osobní úchylka. Myslela jsem, že se zamiluji do Lokiho, ale absence jakéhokoliv magického oparu nebo alespoň zdání, že opravdu představuje smrtící hrozbu, způsobila, že jsem se zamilovala spíše do Černé vdovy, respektive jejího exteriéru. Opravdu mám raději, když se bojuje za osobní příběh a nikoliv za záchranu světa. (05.10.2013)

Nikdy jsem neměl rád blockbustery, nikdy jsem nevyhledával komiksy ani jejich adaptace. Od Avengers jsem neměl naprosto žádné očekávání. Stydím se, přiznám se, je to absolutně nejlepší popcornovka i komiksovka jakou jsem kdy viděl, přesně taková, jak si tento žánr představuju. A obávám se, že do jisté míry Avengeři změnili celý můj pohled na film. Některé komenty jsou opravdu veselé. Jen nevim, co něktěří diváci čekali, nebo kde vlastně vidí ten problém, když to ani nejsou schopni formulovat. A ještě ta častá výtka, že je to prostě "americké". To mě velmi překvapilo. Od filmu, kde je krajina původu USA, superhrdinové vzniknuvší v Americe a jeden, který se dokonce jmenuje Captain America. No je to dost překvapivé. :-) Po druhé projekci je pětihvězda jistá a nechávám ji. (03.05.2012)

Nepamatuju, kdy naposled jsem v tak krátkém období změnil tolikrát názor na jeden film. Příčí se mi hodnotit filmy výhradně podle formalistických kritérií nebo toho, jestli jsou dobrou zábavou, přestože zábava kolikrát může být tím, o co se film primárně snaží. Jenže snad každý film je politický (v širším smyslu toho slova) a film s Kapitánem Amerikou tuplem. Ale Avengers jako kdyby se snažili jakékoli důsledné symptomatické/ideologické čtení filmu znemožnit a zároveň předstírat "hloubku", nebo alespoň minimálně sebeuvědomělou práci s jednotlivými motivy/žánrovými klišé. Ano, McGuffin se doslova nachází v kufříku, o staromódnosti kostýmu Kapitána se otevřeně mluví ve spojitosti s potřebou tradičních hodnot a Lokiho kopí je přímo přirovnáváno k falickému symbolu. To je ovšem všechno - film jako kdyby naznačoval uvědomělost a snad i snahu o nějakou dekonstrukci, ale nic z toho nedotahuje do konce, o ničem z toho se nedá mluvit jako o důsledně rozpracovaném tématu. Všechny pokusy film interpretovat ve vztahu k politice USA, válečným postojům obecně, nebo problematice genderu, totiž vždycky narazí na roztříštěnost a nejednotnost filmu, kdy řada potenciálně zajímavých věcí je podřizována okamžitému efektu v podobě jednoho z třeskutých vtípků a jakýkoli systematičtější výklad ve finále končí u "HULK SMASH!". Pokud tedy Avengers mají nějaké ústřední téma, pokud skutečně něco vyjadřují, pak glorifikaci konceptu "fanboyství". Protože o čem jiném je celý třetí akt, včetně závěrečné bitvy, než právě o znovuustavení fanouškovství jako funkčního společenského fenoménu? Agent Coulson je od začátku jednoznačně "audience insert character", neboli postavou, do níž sama sebe projektují cíloví diváci. On je tím, který je spojujícím prvkem pro všechny a sbírá kartičky superhrdinů. Po jeho sebeobětování je pak Nickem Furym právě tato jeho fanboyovská úloha manipulativně vytěžena ke sjednocení Avengers. Pro film tedy ve skutečnosti není důležitá občanská svoboda, nebo snad obrana nějakých vyšších hodnot, ale právě pomsta jednoho oddaného fanouška, který metaforicky stojí nad vším ostatním. Proto je tento film silně problematický, protože sám ve svém textu nekriticky oslavuje roli svého oddaného publika, a co víc - dělá z něj potenciální mesiáše, bez kterých by tyhle komerční frančízy nemohly existovat. Film je tak sice oslavou "svobody", ale svobody pouze ve spojení s možností zvolit si svého oblíbeného supehrdinu (jak ukazuje mediální montáž v závěru), svůj idol. (18.05.2012)

Mohutná dávka dobré nálady a naděje, že filmy s hromadou nesourodých postav oblečených v různých oblecích a s různými schopnostmi (bůh vs sexy agentka vs lukostřelec), mohou fungovat na výbornou. Málokdo si asi uvědomuje, jak měl Whedon těžké spojit všechny tyhle postavy do funkčního celku a předvést je ve filmu současně, ve scénách a sekvencích, v kterých by se divák smál, tam kde tvůrce chce a nikdy nikde jinde. To se mu povedlo a patří mu za to mé díky, mnohem větší než za přehlédnou akci nebo ve výsledku velmi přesnou stopáž. Tenhle film má totiž všechno. Dobře fungující postavy, svět, relativně logické kroky, komiksovou stylizaci včetně "fyziky" a především vynikající scénář, který dává prostor všem a naťukává "příběhy jednotlivců". Já se snad víc bavil vtipy a konverzací, než akcí, ale i ta včetně triků brala dech. Když pominu klasické postavy, které prostě mají své kouzlo, tak jednoznačný vládce je Hulk, který se v podobě Marka Ruffala konečně dočkal herce hodného jeho ... ehm... velikosti. Každý jeho pohyb je perfektně záměrně dokonalý. Abych jen nechválil,je tu pár věci, co mě trochu trápí. První je, že scénář a Whedon obecně se snaží příliš často rozesmívat publikum, čímž shazuje dramatickou úroveň okamžiku i filmu. Bavilo mě to, ale osobně nechápu, že to má takový vliv na tak široké pole diváků (91%?). Ta sebeparodie přeci nemůže být tak univerzální... Další věc mimozemšťané nezabíjeli, mimozemšťané neefektivně ničili taxíky...a jediné, co Whedon zatím nezvládá je udržení tempu v akčních závěru, který jak má být dlouhý, tak ztrácí na tahu chvílemi. Přesto je to film, který mezi komiksy v podstatě nemá obdobu a zvládnutí celé látky s těmi postavami si zaslouží potlesk. Potlesk, smích, potlesk. PS: proč Josh nezakázal dávat do traileru "Hulk catch Iron man"?:(z vrcholu filmu bylo jen "hm, zase..." (06.05.2012)