Hugo a jeho velký objev

První hodinka se mi strašně líbila.. mělo to kouzlo !:) Celý film se odehrává na vlakovém nádraží, jelikož od malička miluji Vlaky,tak mi to strašně spousta věcí připomenulo.. Nicméně v závěrečné Hodině nastala z mé strany menší nuda a jsem donucen dát filmu pouze 3* ... Zajímalo by mně jaké byli v kině 3D Efekty.. když ve filmu téměř žádný efekt nebyl !! 63% (25.12.2012)

Hugo je neuvěřitelně komplexní rodinný film a zároveň je také velmi osobním filmem Martina Scorseseho, neboť on sám je vlastně oním (dětským) hlavním hrdinou, on sám se vyznává ze své životní lásky ke kinematografii, k filmu coby osudovému médiu, k celoživotnímu okouzlení. Hugo není obyčejný dětský film, je to snímek ryze postmoderně koncipovaný, fungující v několika vrstvách, jednak dětský (spíše klučičí) a tak zvláštně posmutnělý (melancholický) dobrodružný film (s důrazem na Verneovské okouzlení světem mechaniky a všelikých, nejen hodinových, strojů a hejblátek...), zároveň ale fiktivní metafilm o vzniku legendárního snímku z ranku rané fantastiky (zdráhám se ještě napsat sci-fi) Cesta na Měsíc, fungující zčásti rovněž coby fiktivní biografický film týkající se umělecké dráhy pionýra světové kinematografie, kterým byl režisér Georges Méliès (Ben Kingsley mu je dokonce podoben věrně i fyzicky), Martin Scorsese prostě v duchu svého velkého předchůdce rozehrává fantaskní hru s divákem. Je to krásná, byť velmi melancholická filmová cesta, která nás dovede až na samý úsvit kinematografie, jíž především vzdává Marty poctu, ostatně to je leitmotivem většiny jeho posledních filmů (vzpomeňme Letce a život Howarda Hughese, kde se tak děje konkrétně biografickým rámováním skutečné legendy světového filmu, podobně jako v Hugovi). Postmoderně příznačný je i synkretismus jednotlivých vlivů, či důraz kladený na silný audio-vizuální požitek, formu, 3D obraz, efekty a smyslové potěšení. Hugo je krásný film, který docení především poučený divák, ale i bez znalostí kontextu tu pořád zůstane řemeslně dokonalý a skutečně mimořádně originální a kvalitní snímek, který jasně mluví o tom, že Martin Scorsese není jen tak nějaký obyčejný režisér, ale jedna z největších postav světové režie všech dob... (04.02.2012)

Tak to by mě zajímalo, co v tom mám kurva hledat za smysl. A ještě víc by mě zajímalo, kde ten smysl našly místní superhvězdy, co tam rvaly pět hvězd sotva dočetly "sísí". To bylo něco tak neskutečně prázdného, že jsem při sledování slyšel jak mi rostou vlasy a moje čivava, která byla o patro jinde, se nudou zasebevraždila. Dokonce jsem neměl ani chuť znásilnit dětského protagonistu, jak moc mně vymyl mozek ultranudou a hovnama, která mu vytékala z úst. Kéž bych si raději dvě hodiny počítal chlupy na koulích, udělal bych líp. (13.11.2013)

"If you've ever wondered where your dreams come from when you go to sleep at night, just look around. This is where they are made." To by bylo asi tak vše... Jsem naprosto okouzlen, opravdu, nádherná pocta filmařině a průkopníku filmového vyprávění Meliesovy. I když bych mohl hledat mouchy (nesympatický hlavní hrdina, pitomý otravný Cohen,..) nebudu, protože z tohoto filmu přímo číší úcta a srdce, at si mluví, co kdo chce. chtěl bych zažít takové okouzlení z filmu, jaké pocitovali hlavní hrdinové, ty magické počátky plné invence.. Vzdávám holt.. (05.03.2012)

Tenkrát to sirotci neměli vůbec jednoduché. Byli považováni za zloděje, plivače na zem a za různé pochybné existence. Nikoho neměli, nikomu nepatřili, snažili se přežít. Pokud vám zemře i druhý rodič, máte šanci se dostat do sirotčince nebo se vás v lepším případě ujme opilý příbuzný. Hugo žil v hodinách vlakového nádraží a snažil se opravit jediné, co mu zbylo po jeho otci - mechanického mužíka. Asa zahrál Huga fantasticky. Ten jeho žal nad ztrátou deníku s nákresy mě dojal. Film vnímám jako určitý hold průkopníku kinematografie a vynálezci stop triku Georgesi Mélièsovi. (14.11.2014)