Režie:
Jaroslav NovotnýScénář:
Jan JílekKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan BedřichHrají:
Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Miriam Kantorková, Karolina Slunéčková, Jaroslav Moučka, Vladimír Krška, Mnislav Hofmann, Eva Foustková, Petr Patera, Věra FarováObsahy(1)
V jedné vesnici žijí dva kamarádi. Kozák (V. Brodský) je předsedou družstva a manželem učitelky (M. Kantorková), a Vaněk (V. Menšík) je zedníkem. Vaněk má tři dcery a jeho žena (K. Slunéčková) čeká čtvrté dítě. Předseda děti nemá, ač po nich se ženou touží. Je impotentní. Ve chvíli, kdy zedníkova žena v porodnici rodí čtvrté dítě a předseda odjíždí mimo družstvo, dojde ke sblížení mezi Vaňkem a Kozákovou. Žena otěhotní. Poměr je největší zábavou celé vesnice, která se na účet předsedy hrubě baví… Hra Jana Jílka se dočkala své premiéry až v roce 1992, ačkoliv byla natočena téměř o čtvrt století dříve a byla cenzurně zkrácena pro svůj kritický pohled na poměry v tehdejším zemědělském družstvu. Ale i tak je dnes, také pro vynikající herecké výkony Vladimíra Menšíka a Vlastimila Brodského a řady dalších, pravdivou studií primitiva, který si své sebevědomí založil na chlapácké nevěře… (Česká televize)
(více)Recenze (26)
O velikých nebo prestižních lidech se píše často a mnoho. O lidech z druhého konce společenského žebříčku podstatně méně. Jsou to nepohodlné a hodně protivné pravdy. Opěvovaný budovatel a budovatelé pomyslných světlých zítřků zbavený pozlátek a poetismů je ve svém nitru často lidsky pustý a sirý. Jeho výskyt je častější a silnější, než jsme s to si připustit. Není to jen ta odvrácená tvář vyprázdněného mužství, je to prohraný boj o lidství jako takové. V tomto případě provázené výborným hereckým obsazením a postižením jezedďácké vesnice na konci šedesátých let minulého století. ()
O nevěře vážně, smutně i vesele, ale především stále inteligentně, vkusně a ani v nejmenším vulgárně nebo lacině. Chvílemi k popukání vtipné, chvílemi setsakra dojemné. Vladimír Menšík i Vlastimil Brodský se pro takové role narodili, krásná Miriam Kantorková a rázná Karolina Slunéčková je doplňují dokonale.__P.S. Takhle se to dělá, pane Vejdělku. (P.S. pochopitelně připsáno po vidění otřesných Mužů v naději) ()
To je tak, když se na malé vesnici všichni znají a všichni si vidí skoro až do talíře. Menšík s Brodským byli Páni herci a pořád jsou. Brodského jsem si jako předsedu JZD nějak neuměla představit. Všichni by s ním zametli. Miriam Kantorková v jédné scéně vypadala jako sicilská vdova, ale perfektně jí to slušelo. Menšíkova postava byla pěkný kanec, kolem kterého se všechno točí a všechnu pozornost strhává na sebe. Karolina Slunéčková neměla chybu. Vůbec v tom Rapotíně byly samé svérázné postavy. ()
No tak to cumim... Cekal jsem cokoliv, jen ne takhle intenzivni a kvalitni filmovy zazitek. Mensik exceluje v malo vidane forme (a zarazuje se v mem osobnim zebricku nasich nej hercu definitivne na druhe misto, hned za Hrusinskeho...), zdatne ho podporuje (nejen svou vyjimecnou krasou) nepravem opomijena Miriam Kantorkova, a dilo dokonava opet uzasna Karolina Sluneckova v roli zeny Bozeny. Film, ktery je tezke s necim z ceske provenience srovnat...ziram v uzasu, neschopen slov... ()
Jaroslav Novotný, náš nedoceněný režisér udělal Dlouhé dopoledne. Drsné drama. Že umí i takto šílenou psychologickou komedii, to jsem netušil. Menšík sice je de facto kurevník, de jure ne, ale strašně se stydí, miluje svoji ženu Karolínu Slunéčkovou, co mu furt rodí nějaké nové děti. Jeho trápení je nezměrné a býti místním farářem, všechno bych mu odpustil. Doporučuji při sledování tohoto klenotu mít u sebe tužku a papír. Citáty mají šílenou hloubku sexuálního štvance, jimiž jsme my všichni! Scénář Jan jílek-já si ho zjistím.... ()
Reklama