Dům ďábla

Rozhodne treba oceniť originálny prístup. Stvárnenie dobovej atmosféry bolo dokonalé a prepracované do najmenších detailov. To najlepšie na filme bolo postupné budovanie a gradovanie atmosféry, vlastne už od samého začiatku. Strach hlavnej hrdinky bol uhrančivý a veľmi presvedčivý, vynikajúci herecký výkon. V hororoch však očakávam splnenie aspoň jednej podmienky z nasledovných: ľakačky, strašidelný bubák alebo krvavý masakrík. Pokiaľ nie je splnená ani jedna, nemôžem ísť s hodnotením vyššie ako len priemer. 60/100 (17.05.2014)

Tak tohle byla slušná blbost. Čekal jsem nějakou dobrou atmosféru, zajímavý děj, ale bohužel jsem se nedočkal ani jednoho. Viděl jsem zřejmě nejdelší "hororový rozjezd" vůbec. Celou hodinu jsem čekal na náznak nějaké kvalitní hororové scény a bohužel nic. Dalo se koukat na posledních cca 20 minut, jinak je celkově tento film podprůměrný. (09.09.2013)

The house of the devil (troufám si tvrdit) bude pro současného náctiletého diváka zvyklého na novodobé horory plné prvoplánových laciných lekaček skutečným utrpením (důkazem budiž místní hodnocení a komentáře). Pro nás „fajnšmekry“, co s láskou vzpomínají např. na Johna Carpentera je to skutečná delikatesa. Já bych tento snímek nebral doslova jako poctu žánru let 80-ých. Ti West chytře vsazuje děj právě do tohoto období, nicméně mám silný pocit, že to není pouze z důvodu, že by chtěl natočit 80–kové retro, ale aby právě na tomto byla vidět nejvíce ta rozdílnost se současnou tvorbou. Musím přiznat a jednoznačně konstatovat, že takhle dokonale řemeslně odvedenou filmařinu, to aby člověk pohledal. Kouzlo všeho tkví právě a jenom v neukázaném (čehož si je Ti naštěstí více než dobře vědom), takže to nekonečné oddalování toho co musí? přijít, je ve výsledku o mnoho působivější než 95% současné produkce. Musím se přiznat, že pro mě osobně mělo to procházení se hl. hrdinky ( btw notně sympatické Jocelin Donahue) mnohem větší kouzlo než samotné okultní finále. Při scéně, kdy si Jocelin pouští do uší 80-kovou pecku z walkmanu a křepčí po baráku jsem si téměř cvrnknul do trenek (přepadla mě nostalgie jako prase) a stejně tomu bylo i v případě úvodní titulkové sekvence. Nicméně chápu (souhlas s uživ. Matty), že bez závěrečné 15-ti minutovky by se House of the devil nedal považovat ani za horor. Na druhou stranu, vadilo by to tak...? Výsledný resultát: Ti West je nesporně talent (na toho chlapíka si dám pozor) a samotný The house of the devil je pro mě osobně jedním z NEJpříjemnějších překvapení za poslední dobu. V rámci žánru těch největších. Takže...počkejte si na večer, zatáhněte rolety, sluchátka do uší a nechejte se pozvat do „ útulného“ domu, na tak trochu jiné samotě u lesa, než nám kdysi servíroval Jiří Menzel :o) (22.02.2011)

Nečekaně fantastické dílo ! Ti West viděl asi slušný počet old school hororů a podle svého natočil The House of the Devil. Snímek je pocta okultním hororům což poznáte již v začátku kdy se na obrazovce objeví první titulky. Kdybych nevěděl, kdy byl snímek natočen tak bych nehádal, že je z roku 2009. West si dal strašně záležet až vše vypadá jako v 80tých letech až už to je oblečení, hudba či naivita hlavní hrdinky. Ti West má můj obdiv a snad se bude věnovat žánrů horor dále i když tenhle styl hororů nikdy nebude vydělávat desítky miliónů dolarů. (07.02.2010)

Řemeslně solidní (kvalitní kamera, zvuk, hudba, svícení, herecké výkony) s pěkným barákem a postupně houstnoucí atmosférou, leč po čertech nedějové. Rejža Ti West rozhodně nikam nespěchá a ani netlačí na pilu - jen dostat se do titulního baráku trvá hrdince celou první nijak extra záživnou třetinu filmu, aniž by se stalo něco hororového, další třetinu se hrdinka po domě prdelí a jen tu a tam někde něco zašramotí a poslední třetina s akčním krvavým finálem to rozhodně nerozsvítí, obzvlášť pokud čekáte nějakou zajímavou pointu. (06.09.2014)