Mé jméno je Nikdo

Záměrem asi bylo předat viditelně štafetu ve spaggeti westernu. Jenže vznikly dva filmy, protože Fonda a Hill si každý hrajou svoje. Určité scény jsou promakané, jenže ve filmu s Fondou mě štvou groteskové zrychlovačky vypadající dost pitomě. Prostě nejde spojit fackovací komedii s vážnou horse opera. Tluče se to. (16.09.2008)

Stárnoucí pistolník Henry Fonda, kterého předchází jeho pověst, to nemá jednoduché ... obzvláště když hodlá svoje řemeslo pověsit na hřebík a užívat si zaslouženého důchodu někde v Evropě - a na paty se mu nečekaně pověsí jeho nadšený a poněkud nekritický obdivovatel (a konkurent) Terence Hill. Líné tempo lehce úsměvnému příběhu docela sluší, oba hlavní hrdinové dělají, co mohou - a tak se jim docela dobře daří průběžně zachraňovat děj, který čas od času sejde z cesty, dá si pauzu a přitom přemýšlí, kde se to vlastně ocitl ... a kudy a jak se vydat dál. Přes tento nepřehlédnutelný nedostatek se kvůli osvěžující pointě přikláním k menším 4*. (23.11.2011)

Zajímavý námět o zanikajícím Divokém západě, který už je sám sobě legendou. Dobrý, ale těšílo by mě víc pochmurnější vyznění, než /ne/legrační zrychlovačky a zřejmě i jiný hlavní hrdina než Terence Hill. Scénář moc nedrží pohromady, což štve o to víc, že některé scény jsou perfektní - třeba úvodní napínačka v holičské oficíně. /6. 11. 11./ (06.11.2011)

Film ve své podstatě nesmírně literární... Rozhodně není vážně míněný a není to ani klasická parodie nebo komedie nebo cokoli podobného. Jestli tenhle film můžu k něčemu přirovnat, tak je to taková westernová verze Amélie z Montmarteru. Pohádka se vším všudy, pohádka pro dospělé a také pohádka, která si ze své pohádkovosti velmi okatě utahuje. Na rozdíl od mnoha jiných westernů, které se se svou pohádkovostí berou smrtelně vážně... Celkový dojem: 75% (03.11.2019)

Mé jméno je Nikdo je pro mně jedním z nejpříjemnějších lehce komediálních a přitom stále nelítostných westernů. Poetika muže, jehož jméno je Nikdo je přední složkou filmu, která skvěle funguje.Terence Hill hraje výtečně. Když tasí, nemá se mu kdo vyrovnat. Henry Fonda a jeho Jack Beauregard je zase typický a slušný hrdina se ctí a přesnou muškou. Hill film vede, ale Fonda předvádí též úchvatný výkon, jako ostatně vždy. Pár známých tváří jako Jean Martin či Geoffrey Lewis doplní obsazení a je vymalováno. Dohled Sergia Leoneho je cítit z každého záběru. Tonino Valerii se režie ovšem zhostil velmi dobře. Gastaldi zase vymyslel krásný půvabný příběh, který ovšem v některých až příliš komicky laděných scénách neúplně funguje. Když je tu dramatika na komickém pozadí, ještě se to dá, ale když některé scény mi tam prostě nesedí. Myslím, že tenhle western mohl dramatičtější. Ovšem dramatickou složku zachovává úžasná hudba od maestra Ennia Morricone. Hlavní vtipné a poetické téma je úžasné a vede celý film, téma The Wild Horde je geniální a ostatní témata převzatá z Tenkrát na Západě sedí též úžasně. Rozhodně tohle není komediální western jako typické Hillovky a Spencerovky, protože napětí a tajemnost z toho v některých scénách přímo srčí. Např. scéna na hřbitově a scéna s divokou bandou na samém konci filmu. První půlka jede skvěle. Úvodní sekvence, pak on nádherný Hillův úsměv ve vodě a tak dále. A samozřejmě úžasné dialogy mezi ním a Fondou. Druhá část je prostě slabší a mě osobně moc nenadchla. Mé jméno je Nikdo je ovšem velice příjemný snímek, který si vždy rád pustím. Když chce mít člověk dobrou náladu a chce western, a nechce ani nelítostný ani příliš "slizký" western, pak vždy potěší Nikdo a Jack Beauregard, jejichž příběh je příjemný a má moc hezký konec. U mě 70% a čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou na hřbitově, s divokou bandou a setkání Hilla a Fondy v titulcích. (08.02.2019)