Mezi zdmi

Je skutečně velkým paradoxem, že nejrealističtější a nejlepší film o problémech současného českého školství natočí Francouzi. Nikdy by mne jako českého učitele nenapadlo, že se budu dívat na svého filmového francouzského kolegu a tak moc v něm uvidím sebe. Všichni, kdo nechápete, proč je v současnosti tak obtížné být učitelem, podívejte se na tenhle snímek. Česká realita je (samozřejmě mimo autonomní systém gymnázií) ještě o chloupek horší... (a to nemluvím o systému učňovského školství...o něm vypovídá spíše estonský Klass...) Laurentu Cantetovi se především nezvykle přesně podařilo vystihnout typologii složení průměrné třídy - nadaný a inteligentní Číňan (v české lokalizaci Vietnamec) sedící vždy vpředu, problémoví přistěhovalci z jihofrancouzských departmentů (u nás Romové) sedící naopak vždy až vzadu co nejdále od katedry, pro které je nepřekonatelným problémem již mnohdy jen přinést si pomůcky či vypracované domácí úkoly - jsou také zdrojem konfliktů; avšak agrese, alespoň tedy podle mé očité zkušenosti, je u nás spíše výsadou bílých českých dětí z rodin ze dna sociálního žebříčku. A zbytek třídy? Totální úpadek tradiční evropské vzdělanosti v kombinaci s nepřítomností elit (všechny nadané děti již dávno odešly na víceletá gymnázia a jiné výběrové školy) a s rezonancí duchovní krizí postižené materiálně kodifikované společnosti je ve výsledku hodně deprimující...a to nejenom pro učitele... Všimněte si také, že ve vzdělávacím ústavu tohoto filmu neučí žádný Afroevropan. Je to příznačné, stejně jako u nás - nikdo z elit nejproblematičtějších etnik dané společnosti (ve Francii přistěhovalci černé pleti, u nás Romové...) nedokáže dostatečně silně zvednout svou sociální kotvu a vymanit se z predestinace svého etnika - u nás je to ještě horší než ve Francii, my nemáme ani romské fotbalisty či jiné sportovce v reprezentačních výběrech... Podobné filmy: Oddělen, Klass, Monsieur Lazhar, Half Nelson (07.12.2008)

Dávám čtyři hvězdy a to ne proto, že by to byl nějak dokonale natočený film, ale proto, že vše ve snímku obsažené je PRAVDA. A naše školství se tomuto až nesmírně podobá. Ačkoli tento snímek postrádá základní body pro natočení filmu (děj, gradace), přesto jsem ho sledoval se zaujetím a výsledný dojem je velice pozitivní. (23.03.2012)

Mezi zdmi nabízí úžasný protiklad. Jak někdo dokáže natočit takový excelentní film odehrávající se v prostorách školy s kvalitním scénářem a bravurními a přirozenými neherci a vytvořit tím prvotřídní materiál, kdežto v případě českého výtvoru Bastardi, s podobnou tématikou, dopadl výsledek zcela obráceně. Také v něm vystupovali neherci a jednalo se o třídu složenou z různých národnostních menšin. Zpracování je však kvalitou a výkony na zcela jiné úrovni. Jeden člověk dokáže díky ucelenému námětu, představě, zapálenosti a ve spolupráci s herecky nezkušenými a přirozenými lidmi, vytvořit vynikající a chutný dezert. Který není načančaný, přeplácaný a drahý, z luxusního obchodu, ale skromně domácí. A jiný se "vzmůže" na přesný opak toho. Česká variace mi oproti tomuto přišla jako laciná, vyplivnutá žvýkačka, zašlapaná na špinavém chodníku. Toť poznatek na úvod:) François Bégaudeau je velký sympaťák a já si říkala, že takového učitele bych chtěla mít. Studenti byli všichni excelentní a zaslouží si potlesk. Jinak poslouchat celé dvě hodiny v kuse francouzskou mluvu mě totálně vyšťavilo. Film má pár skromných míst, kde se nehovoří, abyste si chvíli oddechli a potom Vás opět zavalil náporem slov:) (05.04.2011)

Tenhle snímek může plně docenit snad pouze učitel prožívající to vše na vlastní kůži, na podobné škole (uživ. Radek99 by zřejmě mohl vyprávět..). JÁ sám za sebe musím konstatovat, že snímek jsem si pustil s tím, že zkusím 5min a uvidím. Nakonec jsem ho dokoukal s velkým zájmem až do úplného závěru, což myslím hovoří za vše. Jedná se o velmi podrobnou sondu o stavu francouzského školství (teď samozřejmě neberu v potaz ty soukromé a výběrové), ale troufám si tvrdit, že by se dal aplikovat na velkou část zemí, Českou republikou nevyjímaje. Proto si troufám tvrdit, že osloví diváka v mnohých zemích. Po shlédnutí tohoto snímku musím konstatovat jediné. Učitelem na podobné „výběrové multikulturní škole“ bych nechtěl být ani náhodou. O to více obdivuji ty, kteří i přes všechny překážky (teď narážím zejména na finanční „motivovanost“) a zdánlivou bezvýchodnost, v sobě najdou dostatek sil a vůle dotyčné zaujmout, najít si k nim cestu, následně s nimi navázat dialog a něčemu novému naučit, tak jako v případě Francoise. Pouze, (abychom byli objektivní), zdaleka ne všichni učitelé mají přístup, jako třídní učitel této třídy. Entre les murs je pozoruhodný, inteligentní snímek, řešící stále aktuálnější palčivou otázku (vždyť co je důležitější než naše vědomosti, všeobecný přehled a začlenění se do společnosti), který si na nic nehraje, své sympatie nepřiklání ani k jedné straně, "pouze" věcně převypráví příběh jednoho "obyčejného" školního roku, jedné "obyčejné" třídy, který si svou pozornost (a ocenění) bez nejmenších pochyb zaslouží. 88,8% (05.04.2011)

Opravdu hodně reálně školní. Každý v tom musí vidět kousek mládí a "poznávat" typy lidí ze základky. Ve Francii je to ovšem mnohem větší psycho kvůli etnické rozmanitosti. Ty děti kolikrát ani neumí pořádně francouzsky. Člověk musel soucítit s učitelem, kterej se všech zastával a dvě píči ho ještě před třídou potopily. Pokud to takhle ve Francii půjde dál (jestli to tam tedy opravdu vypadá takto) tak za pár desítek let dopadnou jak ve filmu Absurdistán. Bílí učitelé tam marně diskutujou a filosoficky debatujou o kárných opatřeních a děti na to serou. :) Bavilo mě to. (10.02.2012)