Mezi zdmi

Film o škole a učebnom procese, ktorý je zaujímavý pre tému. Najmä aj preto, že školské systémy sa líšia a líšia sa aj jednotlivé školy, taktiež veľa záleží od samotných učiteľov a samotných žiakov. Nahliadnuť do tejto francúzskej školy bolo zaujímavé a dalo by sa to dopodrobna rozobrať, kde učiteľ robil chyby a kde to bolo ozaj neúnosné, ale ja nehodnotím ich, ja hodnotím film. Prvá časť bola dosť všeobecná a bolo v nej veľa rečí, ale málo skutkov, v druhej sa riešili skôr osobné konflikty, ale učebný proces je tak trocha chaoticky zobrazený, tiež si myslím, že tento film stojí za to vidieť, môže byť inšpiratívny, kde pridať, kde ubrať, kde neopakovať, je to zaujímavá a kvalitná dráma. (14.03.2013)

Hořká výpověď školského systému, aneb tak mi to pane učiteli nevnucujte a nepoučujte. Je zde toho napsáno již o tomto hodně a je zbytečné něco opakovat. Snad jen pár vět o tom, co si myslím. To, o čem není sporu, je fakt že míra nekázně a vulgárnosti některých dnešních studentů nepřináší jen zábavné či úsměvné situace, ale pro učitelskou profesi tento stav představuje neuvěřitelný pracovní stres a také zvýšenou psychickou zátěž, to je více než jisté. Ani si nedělám iluze, že v dobách minulých měli studenti morálnější charakter nebo, že by byli jiní, ale ti dnešní mají prostě větší nároky a uplatňují více svoje práva. Tak to vidím já. Nyní bych se chtěl vrátit zpátky k filmu a k jeho obsahu. Natočit jednoduše v podstatě nenápadný film, ne nijak zvlášť finančně náročný, za jehož zdmi se skrývá pouze pár obyčejných dnů ve škole a bez účasti nějakých slavných herců, a aby byl vynikající, tak tomu se říká klika nebo opravdový filmový um. Protože svým znepokojivým tématem jde o film, který je a možná bude stále aktuální. Z mého hlediska bezchybně natočené dílo. (01.01.2012)

Výborne remeselne zvládnutý film, ktorý vychádza zo skutočných udalostí a ktorého postavy boli stvárnené skutočnými ľuďmi - nehercami. Sám spisovateľ si privlastnil hlavnú úlohu učiteľa a zvýšil tým uveriteľnosť snímku. Vo filme sa toho veľa nedeje. Sme svedkami obyčajných školských problémov, ktoré trápia každého teenagera - zapadnúť, protestovať, objavovať samého seba a všetky tieto zmeny sú konfrontované s triednym učiteľom, ktorých ich chce niečo naučiť, zároveň ich pochopiť, ale ktorý je tiež len človek a keď situáciu nezvláda, tak situáciu jednoducho nezvláda. Film si vystačí bez dramatických situácií a aj keď sa tam nejaké nachádzajú, nie sú vyhrotené. Je to citlivý, intímny príbeh do duše žiakov a učiteľov, ktorý nevypovedá o všetkom - ani sa o tom nesnaží, ale pritom v sebe nesie množstvo myšlienok(veď je na nich koniec koncov postavený), ktoré nútia k zamysleniu a ktorých hlavným cieľom je pochopiť súčasný svet, ktorý sa vymkol kontrole, ktorý neponúka mladým žiadny normálny vzor a ktorý sa cítia rovnako stratený ako dospelý. Bol som nadšený a poprosil by som viacej takýchto filmov. (20.02.2012)

Cena z Cannes, výborné hodnocení od redaktorů prestižního francouzského filmového časopisu/revue Cahiers du Cinema... a přesto MEZI ZDMI není snobskou pseudiointelektuální nudou, která by se mohla zamlouvat jenom žabožroutům, ale velice inteligentní a citlivý film, jenž dokáže oslovit každého, kdo byl či stále je školou povinný. Nejedná se přitom o typicky "školní" film, který by měl tendenci mravokárně poučovat, přestože se staví na osvědčeném schématu inteligentního a chápajícího učitele vzdělávajícího rasově různorodou, neposlušnou třídu, a za postavami divák nevidí herce či figury, za dialogy nejsou cítit fráze a za filmem snahu vyvolat emoce osvědčenými postupy. Protože herci hrají v podstatě sebe, protože styl filmu je strohý, jak jen to jde, a vyprávění pracuje s modelovými situacemi, ale postrádá přitom dramaturgický oblouk a "pouze" s důrazem na co největší uvěřitelnost zachycuje jeden školní rok, MEZI ZDMI je tak působivé, se schopností oslovit napříč generacemi v různých zemích světa a přitom svého diváka nepodceňovat a vychovávat ho k zaujímání stanoviska vůči tíživé problematice i nechat ho si utvořit vlastní názor a pobídnout k diskuzi. Nebýt závěrečného pocitu mírné vykonstruovanosti u scény se zmínkou o Platónově Republice a nemít raději otevřeně angažovaná díla francouzské nové vlny v čele s těmi Godardovými před pozorovatelským umem Truffauta, šel bych na plné hodnocení bez rozmýšlení. 9/10 (17.01.2009)

Výborný komentář Radka99, byť vypovídající o mimofilmové realitě, dokonale shrnuje, proč je tento film i pro obyčejného českého diváka zajímavý. Mě jen mrzelo, že se žádný z těch velkých konfliktů na plátně neuzavřel (poslali toho kluka nakonec do Mali?). V realitě to tak asi bývá, ale pořád jsem šel do Artu na film, nikoli na dokument. Jinak není co vytknout. Dokonale mrazivé. (01.04.2009)