Mlčení Lorny

Kvůli výluce jsem zmeškal přípoj a hodinu čekal v Tišnově. Zašel jsem tedy do nádražního bufetu "Vendon". Název nezvyklý a tak jsem se zeptal. Jde o příjmení indočínských manželů, které jej provozují. Dal jsem si smažený sýr a pivo za šedesát a přemýšlel, co si - až konečně dojedu - pustím za film. Mlčení Lorny bylo jednou, nakonec realizovanou, variantou. A při něm jsem si vzpomněl na bufet (ve filmu jde také o "bufet") v Tišnově a byl rád, že naši imigranti jsou typu jakého jsou - paní Vendonová mi nakonec ještě pomohla hodit bágl na záda. Konečně, za imigranty nese zodpovědnost hostitelská země - a lidé v ní... Bratři Dardennové jsou "příběháři", já příběh ve filmu neupřednostňuji, myslím, že se film bez nich obejde, ale Dardennové ho umí podat: napínavě a přitom neotřele... Lorna, která se nakonec zříká světských hovorů (stejně se mluví jen o penězích), rozmlouvá už pouze se svým nenarozeným dítětem, ať už bylo počnuto čili nic. Dítě je pro ni ideálním pokračováním vztahu ke Claudymu, kterého přece jen zradila. Dardennové tomu říkají "mlčení". (04.12.2018)

Hodně jsem se na tento film těšila. Mám ráda psychologická dramata natočená v evropské produkci. Příběh se vyvíjel celkem slibně i když jsem čekala, že nám autoři postupně odhalí hloubku charakteru jednotlivých postav. Inu nedočkala jsem se. Souhlasím s ostatními komentáři, citelně tu chyběl srozumitelný závěr a nechápu co tím chtěl básník říci...Škoda. (30.03.2011)

Příběh půvabné cizinky v Belgii mě vtáhnul od samého začátku, Arta Dobroshiová to zvládla na výbornou, ani mluvit moc nemusela, z jejích očí, držení těla a posléze i činů se dalo číst.. Jérémie Renier fantastický, ten jeho feťák byl tak uvěřitelný, že mě v jednu chvíli napadlo, jestli v něčem nejede.. Cca 85 minut snímku jsem se domnívala, že se jedná o dokonalou pětihvězdu, bohužel pak přišla poslední část, která byla překotná, mýma očima zbytečně rychlá a závěr mi až tak nesedl.. Každopádně se jedná o zdařilé a hutné drama k zamyšlení, s výpovědní hodnotou a jako obžaloba funguje na 100%.. (02.04.2021)

Ze začátku trochu komplikované ve smyslu rozdělení sympatií, ale člověk je v podstatě vržen do rozehraného příběhu a chvilku trvá než se chytne. Od momentu, kdy se tak stane, jde ale o minimalisticky strhující sled událostí, které doznívají tak jak začaly, tedy náhle (chcete-li předčasně) a bez ukotvení. Za reálnou atmosféru vděčíme jednak bez výjimky přesným hereckým výkonům a v neposlední řadě střídmé a věcné režii i kameře. 85% (27.04.2009)

Film je sociálna dráma, ako si ju predstavujem. Lorna je mladé dievča, ktoré kvôli získaniu občianstva podstúpi fingovaný sobáš. Takéto veci sa určite vo svete dejú, toľko k faktografii. Ďalším aspektom filmu (okrem obviňujúceho tónu voči spoločnosti, umožňujúcej takéto praktiky), je tu citová stránka príbehu. A tá bola zvládnutá bravúrne – obidvaja herci v hlavných úlohách sú autentickí. Lorna nerozpráva veľa. Často ide o gestá, mimiku a Lornina postava umožňuje divákovi stotožňovať sa alebo naopak konfrontovať s jej počínaním. Autori nám v tomto smere nechali dostatok priestoru na premýšľanie, aj otvorený koniec k tomuto pocitu prispieva. (17.02.2024)