Milk

Štandardne ľudí ako bol Harvey Milk akceptujem, ovšem mám problém, ak sa mám dve hodiny dívať, ako si plnia svoj vysnívaný sen politickej kariéry, nech už sú ich pohnútky hociaké. Po hodine nastúpila taká nuda, že som film dopozeral len z donútenia. Jasné, Penn v poho, atmosféra "seventies" ok, ovšem pre mňa sa z toho vykľul len fádny "skorodokument" o živote a politických ambíciách jedného týpka. Škoda. (02.09.2009)

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)

Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. (27.10.2009)

"Základom spoločnosti je rodina. A vy sa rozmnožovať nemôžete." - "Boh ale vie, ako veľmi sa snažíme!" - Už asi po 5 minútach filmu som si začal v hlave komponovať veľké verejné ospravedlnenie za všetko uštipačné, čo som kedy povedal a napísal na adresu oscarového víťazstva Seana Penna. Jeho FANTASTICKÝ herecký výkon je o niekoľko levelov vyššie než unavené potácanie sa Mickeyho Rourka či mumlanie Franka Langellu. Film sa mi celkovo hodnotí ťažko, pretože je to čistá politika, a v tomto prípade politika odporne hollywoodsky jednostranná a manipulatívna, ale... zároveň je to veľký kus prvotriedneho filmárskeho remesla. Mnohé myšlienky ma iritovali, ale zároveň som nemohol odtrhnúť oči od plátna/obrazovky. (22.04.2009)

Sean Penn už chce zase Oscara, a tak hraje homosexuála. Van Sant k tomu přihazuje scény, v nichž se líbá s Francem nebo Lunou a občas se zastaví Josh Brolin, jehož nominace na všelijaké ceny vůbec nechápu. A i když jsem nepobral ani to, proč mám absolvovat těch 8 let napěchovaných do dvou hodin, když se na začátku dozvím, jak to všechno dopadne, není Milk taková nuda, jak by se mohlo zdát. Zachraňují ho hlavně kvalitní herecké výkony (vypíchnul bych obzvlášť Emila Hirsche) a silný závěr, který se vás asi dotkne chtě nechtě. 7/10 (15.12.2008)