Blonďáček

Francuzsku kinematografiu mam od tvorby Truffauta a Luc-Godarda dost rad. Tuto sa predstavuje vyborny Gerard Depardieu v roli otca, ktoreho rodina si adoptuje akehosi moslima. Chvalim herecke koncerty pana Gerarda Depardieu, Nathalie Baye. Dokonca sa vo filme mihne aj Mathieu Amalric /Quantum of Solace/. Vyborny pocin, vrele odporucam. 85 % (14.01.2014)

U tohoto filmu jsem měl problém s tím, že ačkoliv se jedná o drama, tak mě nedokázal náležitě vtáhnout a zžít se s hlavními hrdiny, prostě jsem se na něj díval s odstupem. Stejně tak stopáž je mírně přepálená, dějové linky obou manželů a jejich milostných avantýr mi přišly zbytečné nebo aspoň dostávaly zbytečně moc prostoru. Naopak tím nejpádnějším důvodem, proč dát Blonďáčkovi šanci, je výborný Gérard Depardieu. (11.07.2010)

Tak toto bol jeden nádherný, rodinný film. Príbeh zaujímavý, pekne vybalancovaný, nič tu nebolo cez čiaru, či už tu išlo o vzťah medzi náhradnými rodičmi alebo toho malého k nim. Žiadna nátlakovosť. A asi takto nejako si predstavujem zvládnutie témy rasizmu a šovinizmu. Ten tu po celý čas bežal akoby v pozadí, pričom riadil vývoj postáv, no pritom nenarúšal hlavnú os príbehu. ide o také milé pohladenie po duši. Silný nadpriemer. 85/100 (20.05.2019)

Já vůl už málem zapoměl, že Grerad má v sobě mnohonásobně větší herecký talent než číslo na který ukázuje váha, když jí Gerard poctí svou návštěvou. Příběh je díky jeho živelnému a přirozenému hereckému projevu plný lidskosti, lásky a tolerance, který ani na chvíli nepůsobí vypočítavě a nevěrodně. Díky tomu je strašně lehký si Gerogese, Gisele a Michoua zamilovat a držet jim palce, ať se vyrovnaj sami se sebou i se značně xenofobním okolí. Film funguje i jako velmi kvalitní ukázka tehdejší francouzské společnosti a lehce se dotýká francouzské černé můry s názvem Alžírsko. (29.06.2014)

Překrásná francouzská tvorba! Film u kterého jsem se přísahám ani jednou nenudila a celé dvě hodiny jsem s ním prožila. Příběh o malém nevinném arabském chlapci, který se dostal do sociální péče a našli mu rodinu - manželé Georges,Gisele s chovancem, který u nich pomáhal. Skvěle rozdělené dvě roviny - starost o chlapce a politické události tehdejší Francie, nenávist k jiným rasám a pozdější uvědomění Georgese, že rasa není vše ale že jsou mnohem důležitější věci. Bylo mi chlapečka líto, že si zvykl na oba pěstouny a musel odjet zpět se svou rodinou ale naštěstí se jejich vztahy nepřetrhly. Líbí se mi také fakt, že je to podle skutečné události. (10.03.2012)