Ten kluk

Asi jsem viděl nějaký úplně jiný film, nějakou hloupou, nudnou, klišovitou vyprávěnku o nějakém chudáčkovi kriminálníčkovi, který se vrátí z basy a diví se, proč ho lidi nemají rádi, a se kterým bych snad měl (aspoň jsem měl ten pocit) podle autorů filmu sympatizovat, což je zcela "pod mou rozlišovací schopnost", protože dotyčný, a spolu s ním i většina ostatních postav, je opravdu velice nesympatický, a chová se jako idiot. Jediné, na co se dalo dívat, byly flashbacky do jeho dětství, ale ty zabíraly jen asi pětinu filmu. Takže někdo mi prosím vás, pošlete ten pravý "Boy A", kterého tu tak vychvalujete, dík. (28.09.2008)

Sarkastický výsměch všem těm upištěným peticiím občanů a "osvíceným" starostům obcí, do nichž se má vrátit člověk, který si odpykal svou vinu. Pohled "z druhé" strany, ze strany člověka, vůči kterému jeho okolí odmítá ctít daná pravidla, že odpykaná vina už není vina, právě proto, že je odpykaná. Všem kolem něj je úplně jedno, že není-li tohle respektováno, pak takový čloěvk nemá kam jít, že mu upírají na tomto světě jekékoliv místo - že tím páchají zločin. Citlivý a přesvědčivý film. (12.09.2011)

Plakátovitý kýč, který donutí k zamyšlení. Na detaily zaměřená kamera navozuje pocit intimního prožívání. Soucítíme s hlavním hrdinou, který se po letech ve vězení začíná učit žít a vůbec poznávat život. ______Jenomže scénář působí jako železná tyč, která má z diváka vymlátit soucit a pochopení. Už jenom tím, že hlavního hrdinu představuje sympaťák, v dospělosti jemný, křehký a trápený výčitkami svědomí/ v dětství opomíjený a nešťastný.______ KOUSEK DĚJE: Hlavního hrdinu nikdy nevidíme v negativním světle, vše zlé je jenom naznačeno, neukázáno. Scénáristický mus přímo trčí v černobílé kombinaci dvou osudových okamžiků: zabije dívku/zachrání dívku (stejným nožem na papír!). A ještě jedna dvojkombinace: zlý, ztracený syn se stane dobrým a syn vlastní se stane zlým a tím se ztratí. Fantazijní loučení s přítelkyní na mole by se dalo čekat spíš v nějaké harlekýnce. _____ Nedivím se, že film získal cenu ekumenické poroty, protože přímo překypuje vzýváním k odpuštění. Jde na to ale nebezpečnou cestou, protože hrdina je jednoznačně suprkladný, takže odpustit mu je lehké. Přidat mu sem tam nějakou tu zápornou vlastnost (aby byl aspoň trochu reálný), už by to odpouštění šlo hůř. Proto znovu říkám: Tohle je kýč. /12. 9. 11. / (12.09.2011)

Britský Zločin a trest v duchu neorealismu. Stejně jako Dostojevského Raskolnikova i titulního „Boy A“ tíží břímě v podobě zločinu a i pro něho je navázaní heterosexuálního vztahu (v klasickém filmu doplňující příběhová linie ovlivňující tu hlavní) příčinou obratu v jeho životě/povaze. Boy A je převážně intimním dramatem s psychologicky propracovanými charaktery, kterým samozřejmě dominuje ústřední antihrdina perfektně zahraný Andrewem Garfieldem táhnoucím prakticky celý film. Hlavní linku obohacující flashbacky postupně odhalují podstatu hrdinova zločinu, zatímco filmová současnost dále rozvíjí jeho trest, který pobytem ve vězení rozhodně neskončil, neboť cejch kriminálníka se těžko smazává. Tento film je velmi působivým příběhem člověka snažícího se znovu socializovat a jako takový funguje skvěle. (10.02.2010)

Hodně zajímavý film. Nezvyklé téma, které proti sobě staví jednu a tu samou osobu v přítomnosti a minulosti. A ačkoli to přítomné já se se svým minulým já vcelku úspěšně vyrovnává, společnost krátkozrace soudí člověka za čin, který udělal před x lety jako dítě, v podstatě jako někdo úplně jiný. 8/10 (07.06.2012)