Dva na cestě

"Víš, co je manželství? - Když žena požádá muže, aby si svlékl pyžamo, a je to jen proto, že ho potřebuje vyprat." Manželská historie o více jak padesát let dříve. Dva na cestě jsou hořkosladkým příběhem dvou lidí, kteří se navzdory všemu, co jim život přichystal, nemohli přestat milovat. Film zaujme zejména svými nepřímočarými vyprávěcími postupy, díky nimž máme možnost sledovat životní cestu Joanny a Marka hned na několika časových rovinách, jež se účelně prolínají a vytváří mapu jejich komplikovaného vztahu. Oba hlavní herci se svých rolí zhostili přesvědčivým způsobem a naservírali nám realistický pohled na osidla manželství. I když se primárně jedná o vztahové drama, tak i přesto se našlo místo i pro několik vtipných momentů (viz Markova pasová odysea), které vyvažovaly vážnou linii filmu. P.S. Malá Ruthie a její rodiče mi neuvěřitelně pili krev! (15.03.2020)

Zajímavě netradiční zobrazení vývoje jednoho partnerského vztahu prostřednictvím road movie. Cesty po Francii jsou ideálním prostředím pro navázání nového vztahu i jeho postupný vývoj a upevnění. Student a pozdější architekt Mark Wallace (dobrý Albert Finney) se na své studentské cestě seznamuje s šarmantní mladou dívkou Joannou (dobrá Audrey Hepburn) a začíná se rozvíjet partnerský vztah. Několik cest, prolínání časových linií a postupné odhalování vývoje manželství, které od své zamilovanosti a pevnou lásku a vzájemný respekt dospívá až k obvyklým manželským stereotypům a postupnému citovému vychladnutí a nespokojenosti, které oba vzájemně řeší i prostřednictvím partnerské nevěry a vzájemných naschválů. A přesto je jejich vzájemné pouto a láska silnější, než se na první pohled může zdát, a společně překonávají vzájemné jízlivosti i občasné přešlapy, aby stále čelili životnímu osudu společně. Z dalších rolí: Cathy Manchester (půvabná Eleanor Bron), stále platonicky zamilovaná do Marka, její manžel Howard Manchester (William Daniels), poddajný podpantoflák, jejich rozmazlená dcera Ruth (Gabrielle Middleton), nezdravý produkt příliš benevolentní výchovy Manchesterů, bohatý Maurice Dalbret (Claude Dauphin), Markův zaměstnavatel, Mauriceova žena Francoise (Nadia Gray), bohémský David (Georges Descrières), Joannin milenec, a Jackie (půvabná Jacqueline Bisset), objekt Markovi tělesné touhy. Netradiční a působivá je tato romance v několika časových rovinách. Navíc ukazuje partnerský a manželský vztah ve všech možných polohách, i těch nehezkých, ale přesto zcela běžných a častých. Postupné vzájemné vychladnutí citů je zřejmě nevyhnutelné, ale i přesto může vztah vyjít posílen a obnoven během cest, kteří oba podstupují. (23.10.2012)

„Nevypadají moc šťastně.“ - „A proč by měli? Zrovna se berou.“ Jestliže mě to střídání časových rovin při první projekci zpočátku rušilo, lehce mátlo a trvalo mně si na něj zvyknout, napodruhé jsem si ho už užíval hned od začátku, a co chvíli oceňoval funkčnost jednotlivých navazujících „švů“. A styl vyprávění mi k atmosféře snímku (vhodně podpořené Manciniho hudbou) také dokonale seděl. Protože tahle hořko-komediálně-romantická exkurze do jednoho vztahu má největší sílu právě při přeskakovaném nahlížení do jeho jednotlivých fází, divák totiž může nádherně vidět ten vývoj. A nejen filmu ale i svůj vlastní, některé scény a momenty mě osobně bavily ještě více než prve (paradoxně nejvíc ty s nádechem hořkosti). A samozřejmě by mě tahle vztahová sonda tolik nechytla nebýt výborně sehrané a maximálně sympatické ústřední dvojice (na Audrey jsem, nepřekvapivě, mohl oči nechat). Zaslouženě čistých 5*. „Rýpání bys mohla vynechat.“ - „Mlčím jako hrob.“ - „Že jsi zticha, ještě neznamená, že se do mě nestrefuješ.“ (03.04.2010)

,,Čo sú to za ľudia, čo dokážu sedieť oproti sebe a nerozprávať sa?" ,,Manželia." Romantická tragikomédia, obsahovo a herecky precítená, odvíjajúca sa v sympatických retrospektívach, ktoré nám umožňujú nazrieť do kľúčových životných okamihov ústredného páru. Zručne a zároveň ľudsky predostiera základné stupne vývoja vzťahu – od spontánnej, mladistvej lásky cez dozrievanie a prehĺbenie citov až po odcudzenie a sklamania prameniace z nevery či odlišných životných očakávaní. Vďaka sviežej forme využívajúcej prelínanie časových rovín má divák možnosť intenzívnejšie vnímať zmeny v charakteristike a správaní postáv, sleduje variabilitu ich vzťahu a vzájomných citov. Pôvabný, iskrivý film s vycibrenými dialógmi, presvedčivými hereckými výkonmi Audrey Hepburn a Alberta Finneyho, ktorý napriek zmesi horkosti a melanchólie vyžaruje úžasné fluidum a pozitívnu energiu. (23.05.2009)

Tuto spíše dramatickou road movie jsem stále odkládala, dobře si vědoma toho, že to bude bolet, a taky že jo. Ne že bych si dělala nějaké iluze o manželství, ale oba hlavní představitelé tu nádhernou chladnost, nevraživost a odcizenost zahráli tak dobře, že mě popadla deprese. A z té deprese mi ještě vosk ze svíčky vytekl na postel a já teď zaboha nevím, jak/jestli to půjde dolů.. prostě dráma, ale vraťme se k filmu. Líbí se mi příznačný název, život jako cesta, dva lidi, kteří ví, že k sobě patří, ale musí si stavět do cesty různé překážky a... úžasně propletené dějové linky minulosti a přítomnosti. To poslední bych vyzdvihla asi nejvíc, neustálé střídání děje, jak manželé rekapitulují svůj život, hledají místo, od kterého to šlo do háje.. a přitom cítí, že nikoho lepšího k sobě nenajdou. Protože stejně tak, jako neexistuje bod "a žili spolu šťastně až do smrti..", neexistuje ani bod "a tady už to bude jen zlé a horší.." Tak to vidím já a Mancini to dopoví ;-). (12.01.2014)