Zaslaná pošta

Úžasná, nádherná rozprávočka pre dospelých, ktorú som doslova hltala. Going Postal je minimálne také dobré ako Hogfather. Nebudem hovoriť, ktorý film je lepší, pretože obidva som si neskutočne užívala minútu po minúte :-) Som veľmi rada, že BBC sa venuje Terrymu Pratchettovi a nakrútila už tretiu jeho knihu - robia to skvele a nikto iný by to nespravil lepšie. S toľkou láskou a citom... a vynikajúco vystihnutou atmosférou i humorom. Absolútne hodnotenie, bez váhania! (09.06.2010)

Ztebeplacka je více, než kult. Je souhrnem niterných a těžko sdělitelných představ každého z nás. Tedy v každém z nás. Nebo co... Na počátku stála páně Prathcettova olbřímí fantasie, to nelze popřít, ovšem již po několika řádcích započaly fungovat imaginace naše. Hýčkáme si své vlastní představy Mrakoplašů, Barbarů Cohenů, Odkrágliů či Smrťů, sekáčů z nejnekompromisnějších. A právě proto jsem se dlouho vzpěčoval natočeným dílům z krajů, balancujících na hřbetech čtyř chobotnatých. Nedávno mi však bylo naznačeno, abych nebyl takový přiteplený srábek a dělal konečně něco se svým životem. Tak jsem si tedy pustil Zasranou Poštu, ha! A vypadá to dobře, knihy mám načtené pět - i vícekrát, představy jsou patrně dostatečně hluboko v limbickém systému. Arcikancléře Výsměška stále vidím jako bodrého, dvousetkilového raptora, nikolivěk jako toho připokáleného strejdu, co se zde mihnul jen tak mimoděk. Až si ověřím, že skutečně nebylo napácháno škod v mém světě za zrcadlem, pustím si rád další zfilmovaný příběh. Tedy za pár let. (24.02.2015)

To jsem tak jednou dostal chuť obdivovat steampunk a zde jsem si ho rozhodně užil do sytosti se vším, co k němu patří. Nemálo mě zděsila 3hodinová stopáž, avšak film má od samého začátku bláznivé tempo a nijak zásadně se neopakuje ani v něm není zase tolik hluchých míst. Hodně mě navnadil již samotný podvodnický úvod. Poté následuje jediná poměrně dlouhá a nezáživná přesvědčovací fáze, která je nezajímavá a těžce o hovně. Naštěstí se časem hlavnímu hrdinovi zrodí v hlavně business plán a od tohoto momentu to začne zase být docela zajímavá a hodně šílená jízda. Pochválit si jistě zaslouží i vynikající herecké výkony. (70 %) (22.01.2023)

Obnovování poštovního úřadu? Kde jsem to jen viděl? Hrál v tom Costner. Už vím, Vodní svět... Z Pratchettovských adaptací jsem neviděl Otce prasátek takže mám srovnání pouze s Barvou kouzel, před kterou zatím poslední adaptace děl božského Terryho vítězí o celý parník. Největší podíl na tom má fakt, že Zaslaná pošta disponuje na rozdíl od ostatních ,,Pratchettovek" uceleným příběhem, který se neštěpí do nepřeberného množství vedlejších dějových linií. Člověk se tak lépe spřátelí s typově dobře obsazenými a ještě lépe zahranými postavami. Jediná věc, která mi vrtá hlavou je ten rozdíl ve výpravě, kdy Barva kouzel působí skoro jako vysokorozpočtové fantasy, oproti tomu Zaslaná pošta vyvolává dojem, že byla celá natočená v nějaké staré továrně, ale to jí nemůže ubrat nic na tom, že se jedná o mnohem zábavnější a lepší film. Jde se na Otce prasátek... (12.04.2011)

24.10.2010 ~ Na rovinu. Já vám nevím. Respektive vím. Vím, že existuje Terry pratchett, Zeměplocha a že existují povídky a romány tohoto autora do této země zasazené. Ovšem nikdy jsem se s Pratchettem a jeho Zeměplochou nesetkal, tedy až do teď. A musím uznat, že mi to přišlo trochu... příliš. ~ Máme tady zlodějíčka, chudáka, který zjistil, že podvody a obíráním lze vydělat hodně. A tak podvádí a obírá, až se ucho utrhne, protože jak se do lesa volá... Po jeho fingované smrti se mu dostává šance. Může si vybrat, buďto pomůže znovu rozjet zchátralý a nepoužívaný poštovní úřad a nebo si tentokráte smrt vyzkouší na ostro, nefingovaně. Náš zlodějíček souhlasí, jak jinak, a při první šanci se pokusí utéct. Nemá přílišného štěstí, jeho hlídačem je totiž hliněný golem, který sice neumí sprintovat, ale za to netrpí nedostatky lidského bytí, nespí, nejí, pracuje do úmoru. Nezbývá tedy, než se poštovního úřadu ujmout. Zlodějíček Vlahoš nebude prvním poštmistrem, tři jeho předchůdci se ovšem příliš vysokého věku na jeho postu nedočkali. S jejich nehodami totiž má tak trochu něco společného majitel konkurenční formy přenosu informací, Hercule Poirot, tedy vlastně herec David Suchet. Tahle slizká malá stvůrka totiž vlastní síť světelných "morseovkových" věží. Nesnaží se poskytovat kdo ví jaké služby, o věže se nestará a ty se pomalu rozpadají. Jeho primárním cílem je na tomhle byznysu vydělat a existence konkurence mu tyto plány jaksi hatí. Vlahoš ale v tomto případě využije svoje zlodějské zkušenosti, díky kterým si vytříbil i poměrně dobré schopnosti manažera s marketingovým citem. A aby nebyl příběh příliš jednoduchý, vstupuje do něj i krásná temná slečna, s jejíž temnou minulostí má co dočinění Vlahoš, její armáda golemů, skupina středověkých hackerů, hlavoun města, skupina poněkud zvláštních pošťáků, nějací vampíři či co, koně, trubky lidé, špendlíky, známky a hromada a hromada dalších věcí. ~ Vymyslet takovouto slátaninu fantasy, moderních technologií a nápadů do tohoto světa zasazených, stvůr a nestvůr, pošahaných jmen a vůbec moderních vědních oborů (považujete-li za ně management a marketing) může buďto velký fantasta nebo člověk s hodně rozsáhlou psychickou chorobou. Já totiž musím uznat, že mi vadila ta přílišná moderna, která mi do fantasy světa nějak neseděla. Fantasy příběh, ve kterém se postavy zodpovídají akcionářům a technologie se tu míchá s čáry a kouzly, upíry a golemy, mi přijde trochu šáhlá. Přesto se jedná o dobrý filmek na sobotní večer a na to, že se jedná o televizní film, i poměrně dobře zpracovaný. Do kin by tohle asi nikdo nedal, přišlo by pouze velké málo Pratchettových příznivců a ti, o jehož existenci nemají potuchy, by zřejmě v míře nemalé film poplivaly. Ostatním by se to líbilo. Podmínkou ovšem je mít představivost natolik velkou, aby se do ní tahle dvoudílná televizní inscenace vešla. (07.04.2013)