Reklama

Reklama

Vlahoš von Rosret přišel jako mladík o oba rodiče a snažil se uživit, jak se dá. Velmi záhy zjistil, že má velké nadání pro podvody, a postupně své „umění“ zdokonaloval. Celou dobu, po kterou páchal tuto činnost, byl přesvědčený o tom, že tím vlastně nikomu neubližuje. Soud na to měl jiný názor a udělil mu trest smrti oběšením. Od jisté smrti ho zachrání lord Havelock Vetinari, který se považuje za jakéhosi anděla spásy a nabízí Vlahošovi místo poštmistra v Ankh-Morporku. Druhá možnost je pád do hluboké propasti a jistá smrt. Vlahoš tedy volí práci na zanedbané poště a doufá, že se mu podaří upláchnout. Hlídat ho bude golem Pumpa 19, který je něco jako probační úředník a ujišťuje ho, že se postará o to, aby neutekl, ale také o to, aby se mu nic nestalo. Na této poště totiž za záhadných okolností zemřeli již čtyři poštmistrové. Na poště jsou dva zaměstnanci. Starý, přesto mladší pošťák Toliver Grešle a mladý Slavoj Zálepka, vášnivý sběratel špendlíků. Protože pošta nedoručuje již léta žádné zásilky, všude jsou miliony dopisů a balíků. Velkým konkurentem poštovního úřadu je Nadosah Pozlátko, který vlastní systém klikacích semaforů, jež jsou mnohem rychlejší v doručování zpráv než pošta. Vlahoš na poště trpí halucinacemi, které mu ukazují, co všechno svými podvody v minulosti způsobil. Jeden z jeho podvodů s cennými papíry ovlivnil i život rodiny v tomto městečku. Pan Srdénko byl vynálezcem a majitelem semaforů, ale neměl dostatek peněz a musel si půjčit u banky. Když Vlahoš svým podvodem banku připravil o peníze, banka na svých klientech, včetně pana Srdénka, požadovala okamžité splacení půjčky, a tím byl pan Srdénko zlikvidován. Jeho systému semaforů se zmocnil podnikatel Nadosah Pozlátko. Pan Srdénko zemřel a na jedné semaforové věži zahynul i jeho syn Jan. Naživu zůstala jen jeho dcera Krasomila Adoráta Srdénková, která se o sebe musela postarat sama a vymyslela obchod s golemy. Vlahošovi se líbí a už kvůli ní se pokusí poštovní úřad obnovit, aby se pomstil Pozlátkovi. Vymyslí systém poštovních známek a nabízí expresní doručení zásilek. Krasomila Adoráta ho zprvu moc nemusí, ale když vidí, že bojuje proti Pozlátkovi, dovolí mu, aby ji pozval na večeři. V tu chvíli již díky halucinacím Vlahoš ví, že nepřímo způsobil smrt jejích blízkých, a chce se od ní raději držet dál. Tím ji však urazí. Na Pumpovu radu napíše na papír pravdu o tom, proč ji odmítl, a díky Pumpovi Krasomila Adoráta přijme pozvání na večeři. Zatímco čte dopis o všech Vlahošových skutcích, na poště začíná hořet. Způsobil to zlý bánší, který pracuje pro Pozlátka a který způsobil i smrt bývalých poštmistrů. Nyní čeká na Vlahoše a dočká se. Vlahoš se vrhne do ohně, aby zachránil Slavoje Zálepku. Bánší se Vlahošovi přizná k vraždám i k tomu, že teď hodlá zabít také jeho. Dojde k explozi a Vlahošův osud je v tuto chvíli neznámý. (TV Prima)

(více)

Recenze (321)

Vitason 

všechny recenze uživatele

Obnovování poštovního úřadu? Kde jsem to jen viděl? Hrál v tom Costner. Už vím, Vodní svět... Z Pratchettovských adaptací jsem neviděl Otce prasátek takže mám srovnání pouze s Barvou kouzel, před kterou zatím poslední adaptace děl božského Terryho vítězí o celý parník. Největší podíl na tom má fakt, že Zaslaná pošta disponuje na rozdíl od ostatních ,,Pratchettovek" uceleným příběhem, který se neštěpí do nepřeberného množství vedlejších dějových linií. Člověk se tak lépe spřátelí s typově dobře obsazenými a ještě lépe zahranými postavami. Jediná věc, která mi vrtá hlavou je ten rozdíl ve výpravě, kdy Barva kouzel působí skoro jako vysokorozpočtové fantasy, oproti tomu Zaslaná pošta vyvolává dojem, že byla celá natočená v nějaké staré továrně, ale to jí nemůže ubrat nic na tom, že se jedná o mnohem zábavnější a lepší film. Jde se na Otce prasátek... ()

Blackhand47 

všechny recenze uživatele

Ze tří filmů o Zeměploše je zrovna ten třetí asi nejlepší. Zatímco Otec prasátek byl tak trochu vánoční film a Barva kouzel výpravný epos, Zaslaná pošta je takovou klasickou pohádkou, kde i zprvu sobecký podvodníček v sobě najde kus lásky a vydá se na správnou cestu. Rozhodně musím pochválit naprosto brilantní obsazení, na které si vůbec nemůžu stěžovat. Maximálně zamrzí, že tu není nějaká soudržnost v hercích, ale Charles Dance mi třeba na roli Vetinariho sedl víc než Jeremy Irons. Snímek jinak nabízí výborný humor, drží si tempo a skvěle paroduje poštovní systém, v němž jsem také jeden měsíc pracoval. Škoda jen, že těch filmů není víc a jde jen o televizní projekty, klidně bych si na to zašel i do kina. 85% ()

Reklama

fmash 

všechny recenze uživatele

Přiznávám se bez mučení. Kdyby Pratchettovy spisy nezabíraly skoro celou poličku v mé skromné knihovničce, čtyři hvězdy bych Zaslané poště dal jen stěží. Pravda, mohlo to být horší, TV filmy logicky nedisponují takovými možnostmi, jako populární blockbustery. Výprava přesto nebyla nejhorší, některé postavy byly výborné (mladší, později starší pošťák kupříkladu) atd. Na druhé straně Vzoromil u mě není senilní dědek a laciné masky (golemové, Angua) byly trochu moc pod úroveň celkového zpracování. Nu což, vzhledem k ambici zeměplošských příběhů, navzdory jejich relativní populárnosti, působit spíše na sečtělé čtenářstvo ochotné přemýšlet, jsem žádné megazpracování nečekal (popravdě jsem nečekal žádné zpracování). Atd. atp., tuhle čtyřku dávám z osobní náklonnosti a nečtenářům Pratchetta bych to moc nedoporučil. Ale dovedl bych si na téhle úrovni zpracování představit seriál všech dílů. To by bylo něco. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Ztebeplacka je více, než kult. Je souhrnem niterných a těžko sdělitelných představ každého z nás. Tedy v každém z nás. Nebo co... Na počátku stála páně Prathcettova olbřímí fantasie, to nelze popřít, ovšem již po několika řádcích započaly fungovat imaginace naše. Hýčkáme si své vlastní představy Mrakoplašů, Barbarů Cohenů, Odkrágliů či Smrťů, sekáčů z nejnekompromisnějších. A právě proto jsem se dlouho vzpěčoval natočeným dílům z krajů, balancujících na hřbetech čtyř chobotnatých. Nedávno mi však bylo naznačeno, abych nebyl takový přiteplený srábek a dělal konečně něco se svým životem. Tak jsem si tedy pustil Zasranou Poštu, ha! A vypadá to dobře, knihy mám načtené pět - i vícekrát, představy jsou patrně dostatečně hluboko v limbickém systému. Arcikancléře Výsměška stále vidím jako bodrého, dvousetkilového raptora, nikolivěk jako toho připokáleného strejdu, co se zde mihnul jen tak mimoděk. Až si ověřím, že skutečně nebylo napácháno škod v mém světě za zrcadlem, pustím si rád další zfilmovaný příběh. Tedy za pár let. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Půvabná pohádka pro děti i dospělé. 1) Zeměplocha není primárně pohádka ani adventura, je to parodie. Proto se vyjadřuje spíše k aktuálním problémům než k nadčasovým či archetypálním hodnotám. Poučený divák hledí na předkládané s ironickým nadhledem a neočekává dramatickou story ani moralistní poučení. Tento divák své dostane a může být spokojen. The only problem with having a bright tomorrow is you have to get through the night before. 2) Knižní předlohu jsem nečetl a nemohu tedy posoudit, které z mnoha nápadů jsou autorovy a které scénáristů. Nedotčen tímto srovnáním říkám, že se mi to líbilo. 3) Snímek má fantastický začátek (prvních cca 20 minut), pak rytmus znejistí a nastává stále větší a větší kolísání, až ve druhé polovině film sklouzne do akčních klišé, které vrcholí westernoidním zakončením ve stylu Divokého západu. Vše ostatní, co bych mohl říci, již napsal svým obvyklým brilantním stylem Shadwell. Only an academic could state the obvious and pass it off as wisdom. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (5)

  • Film knihu poměrně věrně kopíruje. V několika drobnostech se ale rozcházejí. Například smrt Tragoječe je v knize "brutálnější", když spadne do kouzelné třídičky pošty. Také zpráva, kterou Vlahoš (Richard Coyle) pošle po Velké lince, není odvysílána ze staré semaforové věže, jako ve filmu, nybrž z opuštěné kouzelné veže. Ve filmu se také například neobjeví jedna ze zásadních zeměplošských postav Smrť, přestože v původní literární předloze figuruje. (Chegi)
  • V kostýmu pana Pumpy byl holandský kaskadér Marnix Van Den Broeke, který hrál v předchozích filmech Smrtě. (Chegi)

Související novinky

Indyho brácha chce vlastní seriál

Indyho brácha chce vlastní seriál

05.04.2012

Nejslavnější filmový archeolog měl spoustu inspirací. Jednou z nich byl lovec Allan Quatermain z románů H. R. Haggarda, který žil na konci 19. století a v Africe pátral po pokladech a ztracených… (více)

Reklama

Reklama