Reklama

Reklama

V dubnu roku 1945, kdy Rusové vpochodovali do zruinovaného Berlína, započalo trápení civilního obyvatelstva. Masové znásilňování žen různých věkových kategorií je na denním pořádku. Zde začíná drama fotografky Anonymy, která hledá pomoc a lásku u jednoho z ruských důstojníků. Znásilňování německých žen ruskými vojáky bylo dosud tabu. Autor přináší zdrcující pohled do zákulisí těchto událostí. (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (101)

misterz 

všechny recenze uživatele

Chápem, že sa mnohým divákom tento vojnový film na pozadí skutočnej udalosti opísanej v denníku jednej Berlínčanky o tom, čo sa dialo (hlavne so ženami) keď do mesta vtrhla Červená armáda, páčil. Námet je naozaj silný a hodný zamyslenia. Ale myslím, že si zaslúžil lepšie spracovanie. Nudu tu striedajú násilnícke scény akoby vytrhnuté z kontextu, s jasným zámerom vyžmýkať z diváka nejaké tie emócie. To všetko je doplnené nejakým tým tancom a spevom, aby potom zas prišlo niečo smutné... Do istej miery mi to pripomenulo film od Agnieszky Holland - V tme (2011). Podobne účelové a hlavne so slabo vykreslenými postavami. Ako celok tak snímok postráda väčšiu dramatickú hĺbku. Škoda, pretože priestor by tu určite bol, len sa žiaľ nevyužil. Slabý priemer. 55/100 ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Natočit dnes něčím překvapující film o druhé světové válce, podívat se na tuto etapu dějin nějak jinak, nově, překvapivě, to je téměř nemožný úkol. Vše již bylo pojmenováno, vyřčeno, zdokumentováno... Přesto se čas od času někomu podaří vytvořit mimořádné dílo, které vyráží divákovi dech objevností tématu. Německý režisér Max Färberböck to svou adaptací kontroverzních pamětí ,,Žena v Berlíně" záměrně anonymní autorky ovšem dokázal. Pohled na válku z perspektivy ženy (je v podstatě jedno, jaké je národnosti, i přímo ve filmu zaznívají sugestivní pasáže dokumentující fakt, že pohled například ruské ženy by byl ještě mnohem drastičtější, proto odsuzovat slepě jen ruské vojáky a ruskou stranu je tragický omyl...) je skutečné novum a při jeho percepci mrazí. Válka a o to paradoxněji její konec není synonymem radosti a pozitivních nálad, ale jen a pouze strachu, potupy, pohany, znásilňování...(oč paradoxněji by popisované události vyzněli posunuty k skutečně vnímanému osvobození, kupříkladu do prostředí polského či pobaltského, eventuálně i našeho), neboť slovo válka je ve všech jazycích v podstatě jen eufemismem...její skutečné hrůzy se do žádného slova nevměstnají... ,,Válka změnila význam slov." ()

Reklama

janisska 

všechny recenze uživatele

"Wie sollen wir leben?" se všemi významy, jež daná věta může nést, nás v závěru citelně rozechvěje. Známé zmizelo, nebo se rozpadlo. Věřit už se nedá ani slovům, když tolik nesouzní se skutečností. Co je láska? Redefinovat. Co je zlo? Redefinovat. "Was? Was? Keine Antwort."// (Navíc mám slabost pro lásky à la Markéta Lazarová.) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Vskutku laciná proněmecká a protiruská propaganda. Nezlobte se na mě, ale divit se, že adrenalinem nabušení vojáci po dobytí Berlína pustili své choutky ze řetězu, by bylo podobné, jako se divit, že lev chytá gazely a pak je sežere. Válka není normální a lidé se nechovají normálně. A zvěrstva se děla na obou stranách. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/zena-v-berline.html --- Vzkaz pro blbou hellstruck, kterou toto hodnocení popudilo: "Nechápu lidi, kteří neustojí jiný názor, než jen ten svůj. A ještě mají potřebu rozohněně dštít síru. Za dob inkvizice by tací nejspíše upalovali, protože jiný názor je neomluvitelný. "Něco načteného" neznamená prožito. Takže si stojím za svým komentářem i za tím, že je film vyděračsky natočen, a v demokracii nazdar. Na oplátku slibuju, že ti na žádný tvůj komentář nebudu psát rozohněně do pošty. Ach, já vlastně ani nemůžu, protožes mne zablokovala. To je odvaha! Bravo!" ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Suchá věcnost je hlavním rysem poněud nevýrazného snímku. 1) Jedna rozbitá polská ulice kupodivu stačila vyvolat autentický dojem zničeného Berlína. 2) Stále se mi dralo na mysl, že si to Němci způsobili sami. Ach ta prokletá generalizace. Jak píše mm13, jediným víťazom je vojna sama. 3) Výstižný koment: mm13, Big Bear. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (9)

  • Většina vojáků sovětské armády na sklonku války byla vybavena automaty PPŠ-41 Špagin a puškami Mosin-Nagant vzor 1938, které jsou ve filmu značně zastoupeny. (ArthasKarfa)
  • Vědci se domnívají, že autorkou knižní předlohy byla německá novinářka Marta Hillers (1911–2001). Vzhledem ke kontroverzi se však všechna vydání publikovala anonymně. (Candice)
  • Kniha „Žena v Berlíně“ vyšla poprvé v angličtině v USA v roce 1954, v němčině ji poprvé publikovali až o 5 let později ve Švýcarsku. Dílo se setkalo s vlnou kritiky, pročež se nedočkalo další publikace až do roku 2003, kdy se dokonce stalo bestsellerem. V Rusku však soud knihu zakázal jako extremistickou. (Candice)

Reklama

Reklama